Summers o posledních číslech z trhu práce, americké ekonomice a největší ekonomické dohodě našeho století

Poslední čísla z trhu práce potvrzují tezi, podle které je v americké ekonomice hodně poptávky, ale ne tolik nabídky. Míra nezaměstnanosti tak klesla více, než se čekalo, a růst mezd očekávání zase předčil. Pro Bloomberg Markets to uvedl ekonom Lawrence H. Summers. Hospodářství tak netrpí slabou poptávkou, ale ukazuje se, že ochota pracovat byla narušena více, než se dříve předpokládalo.

Ekonom míní, že současné sazby v USA jsou nastaveny znatelně pod takzvanou neutrální výší sazeb, která by ekonomiku neměla ani stimulovat, ani brzdit. Nezaměstnanost se pak „pravděpodobně pohybuje pod neutrální mírou nezaměstnanosti“. Což je podle Summerse prostředí, ve kterém panují vyšší inflační tlaky. Jaký by to mohlo mít dopad na kapitálové trhy? Summers míní, že je těžké odhadovat, kam se trhy pohnou. Nyní ale podle svých slov vidí vyšší pravděpodobnost růstu výnosů vládních obligací než pravděpodobnost jejich poklesu.

Summers byl následně tázán na diskusi, která se nyní v USA vede ohledně zveřejňování informací týkajících se bankovních depozit. Podle některých návrhů by totiž banky měly být povinny poskytovat vládě informace ohledně nových vyšších částek. Ekonom k tomu uvedl, že zatímco třeba mzdové příjmy jsou z hlediska daňového pokryty z 99 % a daňové úniky u nich nejsou významným tématem, u jiného typu příjmů je pokrytí mnohem nižší. A právě to by měly napravit zmíněné návrhy.

Ohledně argumentů bank, podle kterých by šlo o výrazné narušení soukromí a technologicky velmi náročnou věc, Summers uvedl, že finanční instituce jsou „hrdé na to, že díky nim můžete ve zlomku sekundy obchodovat na trzích přes svůj mobilní telefon.“ Takže úvahy o tom, že by banky nebyly schopny technicky popsané návrhy naplnit, jsou podle ekonoma liché. Jde totiž o něco, co by ve srovnání s tím, co banky nyní dělají, nemělo představovat výraznější technický problém. A celkově se podle ekonoma dá plán naplnit tak, aby dosáhl svých cílů a zároveň nebyl dalším zatížením pro běžné lidi.

Ekonom vítá, že američtí politici dosáhli rozpočtové dohody, pracovat je ale podle něj třeba na trajektorii vývoje vládních dluhů. Za doposud nejvýznamnější globální hospodářskou dohodu tohoto století pak považuje shodu na zdanění korporátního sektoru. Projeví se na příjmech státních rozpočtů a na tom, že některé země se přestanou snažit o daňovou konkurenci a neustálé snižování sazeb tak, aby získaly výhodu nad jinými. To podle ekonoma následně umožní snižování daňové zátěže práce po celém světě.

Koordinovaný postup na straně zdanění firemního sektoru tak podle Summerse významným způsobem ukáže, že globální ekonomické dohody a kroky se netýkají jen těch, kteří jezdí na setkání do Davosu, ale i běžných lidí. „Jde o skutečně velkou věc v mezinárodní ekonomické diplomacii,“ dodal ekonom s tím, že díky za ni patří mimo jiné Janet Yellenové a dalším lidem, kteří na této věci po dlouhou dobu pracovali.

Zdroj: Bloomberg Markets