Trh korporátních dluhopisů v roce 2021

Ratingové agentury ve světe nemají příliš dobré renomé. Zejména finanční a dluhová krize jim velmi na popularitě uškodila. Oligopol velkých firem je dodnes problematický přesto o této kritice můj příspěvek dnes není. Rád bych se blíže zamyslel nad správností alokace prostředků investorů na trhu firemních dluhopisů.

Z pravidla to funguje, tak, že rating umožňuje základní hodnocení kvality věřitele a schopnost posoudit, zda může dostát svým závazků. Škála příslušných hodnocení se u jednotlivých agentur z velké trojky mírně liší, ale v praxi znamená hodnocení od jistoty splacení (známka AAA) až po např. velmi spekulativní rating označovaný D (dlužník míří prakticky do bankrotového řízení). Odpovídají nyní udělené ratingy ve vyspělém světě tržnímu hodnocení dluhopisů? Mohou tak skrze politiku ECB být udržovány tzv. „zombie“ společnosti?

Začněme odvětvím automobilů v EU, kde jsou po letmém pohledu patrné známky pokřivenosti trhu. Když se podíváme např. na dluhopisy Renault, tak ty jsou hodnoceny známkou Ba2 od Moody's s negativním výhledem a agentura Standard & Poor's je hodnotí na BB+. Hodnocení pro firmu je tedy spíše již spekulativní s negativním výhledem podle názorů příslušných analytiků obou z obou firem. Jaké jsou však skutečné cenové úrovně, na kterých se dluhopisy této automobilky nacházejí? Dluhopisy s delší splatností na začátku roku 2028 se nicméně obchodují s ročním kuponem 2,5 % na ceně kolem 101.6 nominálu. Investoři tedy firmě jsou ochotni platit peníze na úrovni inflace v Eurozóně a možná ani to ne. Stačilo, že ECB spustila svůj program EPPP (emergency pandemic purchase program) a zahrnula do něj korporátní dluhopisy. Banka takto vykupuje dluhopisy v tempem až 60 mld. EUR měsíčně (zahrnuje zejména také statní dluhopisy členů eurozóny) manažeři Renaultu si mohou mnout ruce. Financování veskrze roky ztrátového podnikání je zaručeno, tlak na inovace nula. Někdo by mohl namítnout, že Renaultu a ostatním firmám z tohoto oboru ublížila pandemie, ale problémy v hospodaření měla firma již předtím než COVID 19 pandemie vůbec začala. Z tohoto stavu vzniká naprosto neefektivní alokace, ke které přispívá vice než 10 let poklesu sazeb stanovených ECB (poslední úrokový hike proběhl v roce 2011) má naprosto devastační dopady na firemní sektor v Evropě, který prostě na levném financování kapitálových trhů může přežívat po velmi dlouhou dobu a ekonomika, tak ztrácí svou konkurenceschopnost.

Obecně lze konstatovat, že firem podobného typu, jako je Renault bude daleko více a ratingy začínají mírně pozbývat za této situace svého smyslu.