O výsledném letošním deficitu státního rozpočtu rozhodnou investice (Komentář)

Stát hospodařil za prvních devět měsíců letošního roku s deficitem 326,3 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 2,0 % a výdaje o 7,2 %. Meziměsíční prohloubení deficitu sice oproti předchozím měsícům vzrostlo na 28,2 mld. Kč, stále je ale pod průměrem letošních temp. I nadále hlavním důvodem lepšího hospodaření státu je výběr daní, ale i nižší výdaje oproti plánu. 

Na příjmové straně pomohly k lepšímu výsledku zejména přímé daně. Inkaso daně z příjmu právnických osob dostalo čtvrtletní zálohu, která vystřelila celkový výběr na 123 % plánu pro celý letošní rok. Pozitivní vývoj pokračuje i u daně z příjmu fyzických osob, na které stát za prvních devět měsíců vybral o deset miliard více oproti plánu. Obdobně je na tom i pojistné. Na druhou stranu i nadále zaostávají nepřímé daně v čele se spotřební daní. Ta však podle nás již celoroční plán nedožene vzhledem k nerealistické prognóze spotřeby zdaněných položek. Celkově je ale příjmová strana státního rozpočtu přinesla o 33,6 mld. Kč více, než by odpovídalo proporcionální části schváleného plánu.

Na výdajové straně za prvních devět měsíců vzrostly běžné výdaje meziročně o 8,4 %, zatímco investice poklesly o 5,9 %. Hlavní položkou zvyšující výdaje jsou již předfinancované transfery podnikatelským a nepodnikatelským subjektům, které zatěžovaly rozpočet zejména v první polovině roku. Na druhou stranu úspora vzniká u platů státních zaměstnanců a investic. V prvním případě lze očekávat plné vyčerpání v závěru roku v podobě odměn. V případě investic však tempo realizace zaostává za předchozími roky. Zatímco letos již bylo proinvestováno 54 % rozpočtu, v loňském roce to touto dobou bylo 75 % a rychlejší čerpání jsme viděli i v předchozích dvou letech. Kombinace ambiciózního plánu a problémů ve stavebnictví pravděpodobně narazila na limity ekonomiky a investice tak budou rozhodující pro výsledný deficit letošního státního rozpočtu.

Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, i nadále se jedná o lepší výsledek vzhledem k plánu Ministerstva financí. Příjmová strana v čele s přímými daněmi potvrzuje náš předpoklad lepších makroekonomických podmínek oproti plánům vlády. Na druhou stranu výdajovou stranu již tolik nezatěžují výdaje spojené s pandemii. Pro výsledný deficit tak bude klíčové rozuzlení problematického čerpání investic. I nadále počítáme s výsledným deficitem státního rozpočtu ve výši 400 mld. Kč. Výsledky za poslední tři měsíce však naznačují, že by výsledný deficit mohl být i mírně nižší.