Rozhodnutí o zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu je výraznější krok, než trh očekával

Bankovní rada ČNB na zářijovém zasedání zvýšila svou repo sazbu o plné tři čtvrtiny procentního bodu, což je z historického pohledu nejvýraznější jednorázové zvýšení úrokových sazeb české centrální banky od roku 1997.

Repo sazba se tímto zvýšením dostala na úroveň 1,50 %, což je více, než se čekalo, neboť výroky členů bankovní rady v uplynulých týdnech vedly trh k očekávání zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu na úroveň 1,25 %.

Cenové tlaky v české ekonomice jsou výraznější, než předpokládala srpnová prognóza ČNB, tržní úrokové sazby jsou naopak oproti prognóze nižší a kurz koruny posílil vůči euru méně, než pro třetí čtvrtletí centrální banka předpokládala.

Kombinace výraznějších inflačních tlaků a méně přísných měnových podmínek, než předpokládala srpnová prognóza centrální banky ve smyslu vývoje tržních úroků a kurzu koruny, vedla bankovní radu na zářijovém zasedání k razantnímu kroku, co se týče zvýšení úrokových sazeb.

Trh bude nyní s napětím vyčkávat vyznění dnešní odpolední tiskové konference bankovní rady ve smyslu náznaků, zda by ČNB mohla své úroky zvýšit o více než čtvrt procentního bodu také v letošním závěrečném čtvrtletí.

Rozhodnutí o zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu na úroveň 1,50 % je výraznější krok, než trh pro zářijové zasedání na finančním trhu očekával: výroky členů bankovní rady z uplynulých týdnů vedly finanční trh k očekávání růstu hlavní úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu na 1,25 %.

Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice.

Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu.

Jakkoliv je aktuální nárůst cenové hladiny částečně tlačen vývojem cen komodit na globálních trzích a růstem nákladů v souvislosti s problémy v dodávkách potřebných surovin a dílu v průmyslu, tak výraznou roli hraje také růst poptávky, což je faktor, jenž umožňuje, aby se vyšší ceny komodit a rostoucí náklady výrobců přenesly do cen pro konečné spotřebitele a tedy do růstu inflace, vyjádřeno indexem spotřebitelských cen.

Zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby a také skrze souběžné posílení kurzu koruny pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu.

Pozornost finančních trhů se bude soustředit na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, zejména na případné zmínky o rozsahu zvyšování úroků v dalších měsících.

Jestliže stávající prognóza z dílny ČNB, zveřejněná počátkem srpna, doporučovala pro letošní druhé pololetí jedno zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu, tak příští prognóza, jež bude zveřejněna počátkem listopadu, může být v tomto ohledu ještě více radikální, což ovšem bankovní rada do značné míry reflektovala svým dnešním rozhodnutím.

Repo sazba ČNB tak může letošní rok zakončit na úrovni 2,00 % anebo dokonce o něco více s perspektivou dalšího, byť již pozvolnějšího, růstu v roce 2022.

Aktuální kroky a výhled měnové politiky ČNB by měly pomoci koruně v posílení vůči euru, s čímž ostatně počítá i prognóza z dílny samotné centrální banky, neboť vyšší úrokové sazby ČNB jsou faktor hovořící ve prospěch posílení české měny.

Osobně očekávám, že na přelomu letošního a příštího roku bude koruna testovat úroveň 25 za euro s dalším posílením v roce 2022.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.