ČNB překvapila zvýšením úrokových sazeb o třičtvrtě procentního bodu (Tématické reporty)

Centrální banka na dnešním zasedání zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 75 bb, zatímco analytici a finanční trh očekávali její růst o 50 bb. Výraznější utažení měnové politiky je především reakcí na zvyšující se inflaci, která se zároveň již odráží i ve vyšších inflačních očekáváních. Inflace bude přitom podle naší prognózy růst i ve zbytku roku a na jeho konci by se měla dostat nad 5 %. Úrokové sazby tak podle nás do konce letošního roku vzrostou na 2,00 % a na konci roku příštího již očekáváme 2,50 %. To je poblíž úrovně, kterou centrální banka považuje z měnově politického hlediska za neutrální.

Česká národní banka (ČNB) dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazba vzrostla o třičtvrtě procentního bodu z 0,75 % na 1,50 %, což překonalo očekávání analytiků a investorů, kteří čekali zvýšení o půl procentního bodu. To je krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala. Sazby totiž vždy zvyšovala postupně a nikdy ne více než o čtvrt procentního bodu. Zvýšení repo sazby o 75 bb podpořilo 5 ze 7 členů bankovní rady. Vzrostly i zbylé dvě úrokové sazby, ta diskontní z 0,05 % na 0,50 % a lombardní z 1,75 % na 2,50 %. Došlo tak k obnovení standardního pásma měnově politických úrokových sazeb ve výši jednoho procentního bodu kolem základní repo sazby.

Hlavním důvodem rychlého růstu tuzemských úrokových sazeb jsou zejména obavy centrální banky z rychle rostoucí inflace. Ta se v srpnu dostala na 4,1 %, tedy na dvojnásobek cíle ČNB, a byla nejvyšší od listopadu 2008. Jádrová inflace dokonce vystoupala až na historicky nejvyšších 4,8 %, když k plošnému zdražování dochází zejména v oblasti služeb. Inflace se podle naší prognózy bude navíc zvyšovat také ve zbytku roku. Na jeho konci by měla dosáhnout 5,4 %, rizikem je však i vyšší růst spotřebitelských cen. Skutečnost, že se inflace do konce roku ještě zvýší, připustil na dnešní tiskové konferenci i guvernér Rusnok.

To, že dnešní výrazné zvýšení úrokových sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravena s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku. Navíc k významnému utažení měnové politiky dosud nedošlo. Úrokové sazby sice ČNB zvýšila již v červnu a srpnu v souhrnu o půl procentního bodu, inflace však za tu dobu vzrostla o celý procentní bod. Reálné úrokové sazby tak byly dosud paradoxně nižší než na začátku roku.

Zpřísňování měnové politiky bude podle nás pokračovat i ve zbytku letošního roku, když na jeho konci očekáváme repo sazbu ve výši 2,00 %. Guvernér Rusnok uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude záviset na nově příchozích datech z ekonomiky, a také na tom co ukáže listopadová prognóza ČNB. Ta dosavadní totiž s takto rychlým růstem spotřebitelských cen nepočítala, když srpnová inflace byla celý jeden procentní bod nad prognózou centrální banky. Smiřme se tak s tím, že jak rychle úrokové sazby ČNB snížila v první polovině loňského roku, tak podobně rychle je bude nyní také zvyšovat. Pandemická krize je prostě jako žádná jiná.

Rizika vyšší inflace se přitom netýkají pouze letošního roku, ale i toho příštího. Stále totiž není jasné, jak dlouho ještě budou přetrvávat současná omezení v dodávkách různých typů materiálů, a to i s ohledem na přicházející další vlnu koronaviru. Zdražující materiály se přitom začínají silně odrážet i v růstu nákladů vlastnického bydlení (imputovaného nájemného). Na přelomu letošního a příštího roku nás navíc zřejmě čeká značné zdražení cen energií a na růst cen bude působit i napjatý trh práce. Nakonec zmiňme i fiskální politiku, která nadále pokračuje v uvolněném módu a přilévá olej do ohně inflačních tlaků.

Vlivem rychlého růstu úrokových sazeb v letošním roce však pro příští rok počítáme s jen dalšími dvěma zvýšeními v jeho první polovině a repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout 2,50 %. To je poblíž úrovně, kterou centrální banka považuje z měnově politického hlediska za neutrální.

Autor: Martin Gürtler