Omezení maloobchodního prodeje a služeb, s účinností od 30. 9. 2021 do odvolání - Mimořádné opatření MZDR 14601/2021-25/MIN/KAN MZDRX01HND5L

Více: Mimořádná a ochranná opatření – co aktuálně platí od 30.9.2021.

Toto opatření je staré, aktuální najdete na stránce Omezení maloobchodního podeje a služeb

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 27. září 2021 

Č. j.: MZDR 14601/2021-25/MIN/KAN MZDRX01HND5L 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

I. 

S účinností ode dne 30. září 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření  se: 

1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona  č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb  a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/11 a vozidel  taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje  provozovateli dodržovat následující pravidla: 

a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod  zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě  ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející  zákazníka, 

b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5  metrů, nejde-li o členy domácnosti, 

c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména  za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy  mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem  průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, 

d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí,  nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven  a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, 

e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména  prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním  pravidel reproduktory v provozovně, 

f) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným  venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) 

1 

bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky  vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej  a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních  místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou  používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny,  schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 

2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví,  pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo  rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi  

místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví),  vzdálenost alespoň 1,5 metru, 

b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/16, 

c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/16, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat a zákazníkovi  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že zákazník  splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému  zákazníkovi službu poskytnout, 

3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin, 

a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru,  s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, 

ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti;  jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je  rozestup alespoň 1,5 metru, 

iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech  provozovny míst k sezení pro osoby, 

iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny  shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací  zóny provozovny,  

v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost  dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů,  madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, 

vi) tanec je umožněn pouze osobám, které splňují podmínky podle bodu I/16 písm. c)  nebo d) nebo které absolvovaly RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  nebo rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2  s negativním výsledkem, a to nejdéle 24 hodin před vstupem do uvedené  provozovny; to neplatí pro oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují  do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu; v případě produkce živé hudby  musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného pro vystupující nejméně 2 m, 

vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího, 

viii) provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu  podle písmene b) u vstupu a v provozovně, 

b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, vykazuje-li  klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo není-li, s výjimkou dítěte do dovršení

2 

6 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/16;  tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží  pro veřejnost, a na prodej jídla s sebou, kdy toto jídlo není zákazníkem konzumováno  ve vnitřních ani vnějších prostorech provozovny, 

4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz  nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2tak, že 

a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi  osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky  na podlaze veřejných prostor apod.), 

b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě  nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 

5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej  ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje  provozovatelům dodržovat následující pravidla: 

a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci  

i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou  osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob  sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou  osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj  usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob  ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, 

ii) provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší  než 1,5 metru, včetně čekací zóny, 

6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu  

do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí,  vypínače), 

b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické  příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku,  nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/16, není-li dále uvedeno jinak, 

c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno  jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje podmínky  stanovené v bodu I/16; splnění podmínek podle bodu I/16 se nevyžaduje, jsou-li ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně dětem, žákům nebo  studentům jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel  oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než  ostatní osoby využívající ubytovací služby, 

d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat  podmínky podle bodu I/16, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek  kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v  případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se  poskytovateli takové osobě ubytování poskytnout; tyto osoby lze ubytovat na nejdéle 7  dnů, pro prodloužení pobytu musí opětovně prokázat splnění podmínek podle bodu  I/16, 

e) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout  v oddělených budovách:

3 

i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, 

ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný  celek, 

7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační  péči, 

a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud vykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje  podmínky stanovené v bodu I/16, 

b) nařizuje hospitalizovanému pacientovi prokázat splnění podmínek stanovených  v bodu I/16 ve frekvenci každých 7 dní ode dne přijetí k hospitalizaci, 

c) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí  pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle bodu I/16 a pacientovi se nařizuje mu  splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek  podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační  péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci; v případě, že pacient neprokáže  splnění podmínek podle písmene b), nařizuje se poskytovateli lázeňské léčebně  rehabilitační péče jeho hospitalizaci ukončit, 

8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021  Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny,  hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)  a tanečních studií, posiloven a fitness center, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/16; splnění podmínek podle bodu I/16 se nevyžaduje v případě  tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/16 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor 

vpustit;  

c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň  1,5 metru, nejde-li o osoby z jedné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je  dozorující osoby, 

d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo  rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické  výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 

9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový  bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně, 

a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky  stanovené v bodu I/16; splnění podmínek podle bodu I/16 se nevyžaduje v případě  plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách přítomni  pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí  oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory, 

b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, při  vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění  podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/16 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor  vpustit,

4 

b) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla:  

i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu  s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika  nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby  přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího  a vstupujícího vzduchu, 

ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob  ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech  koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo  žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 

10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií,  výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů,  hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, 

a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5  metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby  ze společné domácnosti nebo děti, žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující  osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do  kterých je vstup regulován, 

b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které  vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové  prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí  do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu I/16; splnění podmínek podle bodu  I/16 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní výhradně  děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, 

c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky  podle bodu I/16, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat a  osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba  splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě  umožnit účast na skupinové prohlídce, 

11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona  č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18  let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005  Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně  přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce  a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let, 

a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob ve vnitřních prostorech nebo  2 000 osob ve vnějších prostorech, 

b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to  v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak  vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo)  a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává  po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby, 

c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než  20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu  I/16; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se na zabezpečení  akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění podmínek podle  bodu I/16 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně děti nebo žáci 

5 

jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v neměnném  kolektivu, 

d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, před zahájením uvedené aktivity  splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle  bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže,  zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce  takové osobě umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než  1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu  I/16 ke dni nástupu na akci a dále v případě osob, které ke dni nástupu na akci 

prokázaly splnění podmínek podle bodu I/16 písm. b) nebo e), ve frekvenci každých 7  dní, 

e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě zjištění pozitivního výsledku  preventivního rychlého antigenního testu (RAT) nebo po oznámení pozitivního  výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedených u  účastnící se nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění  podmínek podle bodu I/16 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se  vícedenní akce, osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě  osoby mladší 18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího  zákonného zástupce, který zajistí její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně  kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a  předat mu seznam účastníků vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných  zástupců osob mladších 18 let nebo telefonních čísel účastnících se osob starších 18  let k provedení epidemiologického šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany  veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce, 

12. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů  a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů  a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky,  které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,  středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších  předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších  zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický  obřad, a to tak, že  

a) v případě akce konané v prostoru s kapacitou do 3 000 přítomných diváků,  návštěvníků nebo posluchačů (dále jen „diváci“), pokud má být v jeden čas přítomno  více než 20 diváků, musí všichni diváci splňovat podmínky podle bodu I/16, 

b) v případě akce konané v prostoru s kapacitou nad 3 000 přítomných diváků, musí  3 000 diváků splňovat podmínky podle bodu I/16 a z počtu diváků nad 3 000 pak musí  minimálně polovina z těchto diváků splňovat podmínky podle bodu I/16 písm. c) nebo  d) a zbývající část kapacity může být obsazena osobami splňujícími podmínku podle  bodu I/16 písm. a), b) nebo e), 

c) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 diváků,  nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu I/16;  splnění podmínek podle bodu I/16 se nevyžaduje, pokud se dané akce v rámci  vzdělávání účastní výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující  osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti  jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, 

d) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění  podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu  I/16 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci, 

e) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní  plochy musí být nejméně 2 m,

6 

13. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021  Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází  ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné  než uvedené v bodu I/12, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění,  slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné  akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se  konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že 

a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob,  koná-li se akce ve vnitřních prostorech, nebo 2 000 osob, koná-li se tato akce výhradně  ve vnějších prostorech, není-li dále stanoveno jinak, 

b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19  nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob,  nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky stanovené v bodu I/16 nebo  nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek podle  bodu I/16 se nevyžaduje,  

i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné  školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak,  aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící  se těchto akcí,  

ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor těchto  aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického  šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno, příjmení) a jejich  kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů  ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak, 

iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného  partnerství, nebo pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, 

c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/16, před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě  se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že osoba splnění  podmínek podle bodu I/16 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě  umožnit účast na akci, 

d) v případě sportovní přípravy profesionálních sportovců, sportovní přípravy amatérských sportovců organizované sportovními svazy a sportovního utkání v rámci  profesionální sportovní soutěže nebo sportovní soutěže organizované sportovními svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy evidenci  osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby případného  epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace  účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto  evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava nebo  sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné aktivity v proměnném  kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích a členů realizačního  týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být  v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo sportovním utkání více než 20 osob,  nesplňují, s výjimkou dětí do 6 let věku, podmínky stanovené v bodu I/16 s tím, že negativní  výsledek antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 pouze pro  účely těchto aktivit má platnost 7 dní; písmeno c) platí obdobně, 

e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že ve  skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo,  s výjimkou dětí do 6 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu I/16; písmeno c) platí  obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje vést evidenci účastníků pro  potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to  v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe  telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti, 

7 

14. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon  práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,  ve znění pozdějších předpisů: 

a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou  shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi  skupinami účastníků alespoň 2 metry, 

b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat,  s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem  do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, 

15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání  voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů  územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 20 osob: 

a) účastníci jsou usazeni tak, aby mezi jednotlivými účastníky bylo vždy volné alespoň  jedno sedadlo, s výjimkou osob ze společné domácnosti, 

b) zakazuje se účast účastníkovi, který vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19  anebo, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu  I/16, 

c) nařizuje provozovateli u účastníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/16, při  vstupu do vnitřních prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a účastníkovi se  nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/16 prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek podle bodu I/16 neprokáže, je provozovatel povinen takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor, 

16. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor  nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto  mimořádným opatřením: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, který provedl zdravotnický  pracovník, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem  o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

8 

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního  pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV 2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní,  nebo 

e) osoba na místě podstoupí rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), jehož  výsledek je negativní; obdobné platí, pokud osoba na místě prokáže, že podstoupila  rychlý antigenní test (RAT) za dozoru zdravotnického pracovníka prostřednictvím on 

line služby nejdéle před 24 hodinami a prokáže absolvování tohoto testu a jeho  negativní výsledek potvrzením poskytovatele zdravotních služeb. 

II. 

S účinností ode dne 30. září 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne 26. srpna 2021, č.j. MZDR 14601/2021-23/MIN/KAN ve znění mimořádného opatření ze dne 10. září  2021, č. j.: MZDR 14601/2021-24/MIN/KAN. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Vývoj v zemích Evropské unie (EU) a evropského hospodářského prostoru (EHP) je  charakterizován stále vysokým počtem nově diagnostikovaných případů onemocnění covid 19, avšak již není patrný trend růstu, nýbrž dochází k pomalému poklesu počtu případů.  Zároveň setrvává stále nízký počet úmrtí na toto onemocnění i stabilní počet hospitalizací  včetně hospitalizací na jednotce intenzivní péče (JIP), zejména ve srovnání s loňským  obdobím. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svém týdenním  

reportu předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v následných dvou týdnech.  Nutno však poznamenat, že i přes celkový pokles nových případů onemocnění v rámci  EU/EHP, je situace mezi jednotlivými zeměmi odlišná. Růst počtu případů lze aktuálně  pozorovat v severských zemích a ve východních zemích EU/EHP. Několik zemí hlásí i zvýšený  počet nových případů v seniorní skupině obyvatel v posledním týdnu, vyšší počet hospitalizací  a také úmrtí. Ke konci 37. kalendářního týdne byla 14denní incidence případů v zemích  EU/EHK 157 případů na 100 tisíc obyvatel (v předchozím týdnu 171 případů), v České  republice byla ke stejnému datu hodnota 14denní incidence 53 případů, aktuální hodnota  14denní incidence (25. 9. 2021) je 58 případů, tedy téměř třetinová ve srovnání s průměrem  EU/EHP a Česká republika i nadále patří mezi země s nejnižší incidencí v EU/EHP. Většina  zemí EU/EHP (18 zemí) se pohybuje mezi hodnotami 100 až 300 případů na 100 tisíc obyvatel,  v několika zemích (7 zemí) pak byla na konci 37. týdne pozorována hodnota vyšší než 300  případů. Průměrná 14denní incidence případů ve věkové kategorii 65+ v zemích EU/EHP je  70 případů na 100 tisíc obyvatel, což také představuje mezitýdenní pokles, jelikož na konci 35.  týdne byla tato hodnota na hodnotě 76 případů. Česká republika byla dle hodnocení ECDC na  konci 37. týdne zemí s nejnižší 14denní incidencí v této věkové kategorii, s hodnotou nižší než  20 případů na 100 tisíc obyvatel, aktuální 14denní incidence (24. 9. 2021) v této věkové 

9 

kategorii má hodnotu 20,5 případů na 100 tisíc obyvatel, tedy více než 3x méně, než je průměr  EU/EHP. Většina států se pak pohybuje opět ve významně vyšších hodnotách u tohoto  parametru, a to v celkem 13 zemích EU/EHP byla na konci 37. týdne hlášena 14denní  incidence v kohortě 65+ v rozmezí 50 až 150 případů a v 6 státech byla tato hodnota dokonce  překročena. 

I nadále je z hlediska věku v zemích EU a EHP nejvíce nových případů diagnostikováno ve  věkové skupině 15 až 24 let, avšak i zde je v posledních týdnech sledován celkový pokles,  stejně tak dochází i ke stabilizaci počtu případů ve věkové skupině do 15 let. 

Rozdíly mezi zeměmi EU/EHP jsou pak mnohem větší při porovnání proočkovanosti populace  v jednotlivých zemích. Průměrná proočkovanost u dospělé populace (18+) je v zemích  EU/EHP 73 %, avšak ve velmi širokém rozmezí mezi jednotlivými zeměmi od 22 % do 91 % s  tím, že nejnižší hodnota připadá na Bulharsko, nejvyšší pak na Irsko. V ČR je kompletně  naočkováno 67 % osob v dospělé populaci. Ve skupině osob starších 80 let je v zemích  EU/EHP proočkovanost 85%, opět v širokém rozmezí od 20% do 100%, v ČR je pro srovnání  s dokončeným očkováním 80,6 % obyvatel této věkové kategorie. Obecně lze konstatovat, že  nižší proočkovanost je pozorována v zemích východní Evropy. 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

V rámci České republiky lze hodnotit současný vývoj i přes aktuální nárůst počtu nově  diagnostikovaných případů jako poměrně stabilní, jelikož nejsou pozorovány žádné významné  známky eskalace a rizikový vývoj ve sledovaných parametrech, tj. zejména v počtech  hospitalizací na JIP, úmrtnosti, počtu případů ve věkové skupině 65+, či průlomových infekcí  u očkovaných osob, jelikož více než 80 % nových případů připadá na osoby neočkované a v  neposlední radě také ani v relativní pozitivitě indikovaných testů. 

Data a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie ukazují v  posledním týdnu na sice pokračující nárůst nových případů onemocnění covid-19, ašak ve  srovnání s předchozím týdnem jsou současné hodnoty 7denního klouzavého průměru o 7 %  vyšší, což ukazuje na pokračující postupné zpomalovaní tempa růstu, neboť v předchozím  období jsme pozorovali růst o desítky procent. 

Nárůst počtu případů není plošný, tj. celorepublikový, aktuálně jsou patrné významné  meziregionální rozdíly, což dokladuje i široké rozmezí hodnot 7denní incidence v jednotlivých  krajích. V Libereckém kraji a Královéhradeckém kraji je hodnota 7denní incidence nižší než  10 případů na 100 tisíc obyvatel (25. 9. 2021), na opačné pólu je pak Moravskoslezský kraj a  hlavní město Praha, kde se 7denní indidence pohybuje aktuálně okolo hodnoty 50 případů na  100 tisíc obyvatel. Většina krajů se pak pohybuje v rozmezí 15 až 25 případů na 100 tisíc  obyvatel. Poklesy ve srovnání s minulým týdnem jsou zřejmé v Karlovarském kraji, Zlínském  kraji, Olomouckém kraji a Plzeňském kraji. Nárůst počtu případů ve srovnání s přechozím  obdobím je pozorován, stejně jako v předchozím týdnu v Moravskoslezském kraji,  Středočeském kraji, Jihočeském kraji, kraji Vysočina a v hlavním městě Praze, s tím, že tento 

10 

růst je většinou v rozmezí 10 až 15 %, vyjma Jihočeského kraje a Moravskoslezského kraje,  kde je mezitýdenní nárůst téměř 30 %. V ostatních nejmenovaných krajích pak sledujeme  stagnaci počtů nových případů. 

Kumulativně se i nadále ve většině krajů pohybuje denní průměr počtu nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 v rozmezí 10 až 20 případů, nad těmito  hodnotami je z důvodu výraznějšího nárůstu v posledním týdnu Jihočeský kraj s téměř 30  novými případy denně, a dále dlouhodobě Jihomoravský kraj, kde je aktuálně denní průměr  nad 40 nových případů a Středočeský kraj s více než 60 případy denně, v Moravskoslezském  kraji je pak denně v průměru potvrzeno více než 80 případů. Nejvyšší denní průměr počtů  nových případů připadá na hlavní město Praha, kde je denně diagnostikováno v průměru téměř  90 nových případů onemocnění. Obecně lze konstatovat, že vyšší počty nových případů  připadají na větší kraje a s tím související vyšší mobilitou osob. 

Z meziročního srovnání parametrů na celorepublikové úrovni vyplývá, že současná 7denní  incidence je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku přibližně pětinová, aktuálně k datu  25. 9. 2021 dosahuje hodnoty 30 případů na 100 tisíc obyvatel. Naproti tomu v loňském roce  k datu 25. 9. 2020 byla republiková 7denní incidence na hodnotě 141 případů na 100 tisíc  obyvatel. Klouzavý denní průměr případů byl k 25. 9. 2020 vyšší než 2 100 případů, naproti  tomu aktuální je na hodnotě 450 případů a v loňském roce jsme v tomto období sledovali  významnou eskalaci nových případů onemocnění.  

Stejný vývoj je pozorován i na regionální úrovni s tím, že v loňském roce 7denní incidence v  hlavním městě Praze přesahovala hodnotu 240 případů na 100 tisíc obyvatel, aktuální (25. 9.  2021) je na hodnotě 50 případů na 100 tisíc obyvatel. Nižší hodnoty 7denní incidence ve  srovnání s loňským rokem vykazují i další kraje. V loňském roce v totožném období hranici  100 případů na 100 tisíc obyvatel překročilo 12 ze 14 krajů. Aktuálně je nad hodnotou 25  případů na 100 tisíc obyvatel, tj. čtvrtinovou, 5 krajů a hodnoty 50 případů na 100 tisíc obyvatel  za 7 dní dosahují pouze dva kraje.  

Bližší pohled na věkové rozložení nově diagnostikovaných případů na republikové úrovni  ukazuje trvající zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 19 let a 20 až 29 let,  dohromady tyto dvě věkové kohorty představují jednu pětinu všech nových případů zjištěných  v posledním týdnu. Pokud bychom srovnali meziročně hodnoty ve věkové skupině 16 až 19  let, jsou i zde zřejmé markantní rozdíly. V loňském roce byla 7denní incidence 358 případů, v  letošním pak 53 případů na 100 tisíc obyvatel, kumulativně jde pak o srovnání téměř 1 400  případů v roce 2020 za 7 dní a 200 případů za 7 dní ve stejném období letošního roku. Ve  srovnání s loňským rokem pozorujeme rovněž významné rozdíly i v další sledované skupině,  a to u dětí ve věku 6 až 15 let. K 25. 9. 2020 měla 7denní incidence v této kohortě hodnotu  157 případů na 100 tisíc obyvatel a denní průměr byl vyšší než 250 případů, aktuálně ke dni  25. 9. 2021 je hodnota 7denní incidence v této skupině školních dětí nížší než 70 případů na  100 tisíc obyvatel a denní průměr je 110 případů. 

Obdobně je tomu i ve vysoce sledované věkové kategorii 65+ z hlediska záteže nemocnic,  kde aktuálně již není pozorován nárůst počtu nových případů, nýbrž stabilní počet a ve  srovnání se stejným obdobím loňského roku jsou současné hodnoty podstatně nižší. V  loňském roce k 25. 9. 2020 byl denní průměr 220 případů, aktuálně k 24. 9. 2021 je denní  průměr zhruba 30 případů a v 7denní incidenci jde o srovnání 72 případů na 100 tisíc obyvatel  v roce 2020 s aktuální hodnotou 11 případů na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota šestinásobně nižší. Důležitým momentem současného vývoje v této věkové kategorii je skutečnost, že se  narůstající počet nových případů významně negativně neprojevil do počtu hospitalizací, neboť  zátěž zdravotního systému je významným ukazatelem pro hodnocení míry rizika pro veřejné  zdraví.

11 

Nejvíce zatíženými skupinami dle hodnot 7denni incidence jsou aktuálně mladší věkové  kategorie, a to jak děti ve věku 6 až 11 let, tak i starší děti ve věku 12 až 15 let. Každá z těchto  skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových případů. U skupiny 12 až 15 let pak  pozorujeme v mezitýdenním srovnání téměř 15 % pokles, v mladší věkové skupině pouze  mírný nárůst. Tento vývoj ve skupině 12 až 15 let, lze také s velkou pravděpodobností přičíst  postupujicí vakcinaci v této populační skupině, kde je již k 24. 9. 2021 s dokončeným  očkováním téměř 30 % osob z této věkové skupiny.  

Zvýšený počet případů v populační skupině dětí a mladistvých má však souvislost i s  preventivním screeningovým testováním ve školách na začátku tohoto školního roku, díky  němuž byly diagnostikovány i případy onemocnění, které by pravděpodobně jinak nebyly  odhaleny, včetně těch, které byly následně odhaleny v rámci testování rizikových 

epidemiologicky významných kontaktů.  

Zvýšený počet případů mezi mladými lidmi není neobvyklým jevem ani při pohledu na vývoj v  okolních zemích, avšak i zde dochází k postupné stabilizací vývoj počtu nových případů, jak  již bylo výše popsáno. Tato populační skupina je totiž stále jednou z nejméně proočkovaných  skupin. Ke dni 24. 9. 2021 mělo ve věkové skupině 16 až 19 let dokončené očkování 52 %  osob této populační skupiny, což stále představuje vyšší počet osob vnímavých v nákaze  v této věkové skupině a společně pak se vzorcem chování této skupiny, obecně  charakterizovaným vyšším počtem sociálních kontaktů mimo obvyklou „sociální bublinu“  (rodina, škola, pracoviště) a množstvím různých společenských aktivit, představuje i vyšší  počet potenciálně rizikových kontaktů a s tím související zvýšenou míru rizika nákazy.  

Důležitým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto segmentu je patrný sice mírný nárůst počtu hospitalizovaných osob,  ale tento trend je významně pomalejší, než jsme sledovali v minulém roce. K 25. 9. 2021 je  hlášeno přibližně 170 hospitalizací, v loňském roce ve stejném období bylo v nemocnicích  hospitalizováno více než 800 pacientů s onemocněním covid-19 a téměř u 160 pacientů  vyžadoval jejich zdravotní stav nutnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče (JIP). V  současné době (25. 9. 2021) je na JIP hospitalizováno okolo 40 pacientů, z toho téměř  polovina připadá na hlavní město Prahu a Moravskoslezský kraj, v ostatních krajích jsou počty  pacientů hospitalizovaných na JIP v řádu jednotek. 

Tomuto stavu v nemocniční péči výrazně napomáhá i pokračující vakcinace a s tím související  zvyšující se míra proočkovanosti obyvatel napříč populačními skupinami, což mimo jiné i  dokladá, že většinu hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované.  Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 80 % nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.  

Proto je nutné zdůraznit, že v nejstarší a zároveň nejohroženější populační skupině, tj. osoby  starší 80 let, je stále neočkováno přibližně 20 % osob, což představuje v případě opětovného  nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční péče. 

Trend poměrně rychlé změny a nárůstu nově diagnostikovaných případů nebyl neobvyklým  jevem ani v ostatních zemích, obdobnou situaci jsme mohli nebo můžeme i nadále pozorovat  např. v Nizozemsku, Německu, Rakousku, Řecku, Francii, Velké Británii, USA, Rusku,  Japonsku či v dalších státech, kde se nová delta varianta viru SARS-CoV-2 začala velmi rychle  šířit. Aktuálně je varianta delta již globálně dominantní variantou a představuje tak většinu nově  detekovaných případů onemocnění. Podobnou situaci lze pozorovat i v České republice.  

Z tiskové zprávy Statního zdravotního ústavu ze dne 20. 9. 2021 vyplývá, že výsledky  diskriminačních PCR testů stále ukazují na dominanci delta varianty, včetně jejích subvariant, 

12 

kdy na tuto variantu připadá přibližně 95 % případů. Podíl původní varianty delta ve výsledcích  z celogenomové sekvenace představuje aktuálně zhruba 60 %. Je pozorován nárůst podílu  stejných subvariant delta varianty, které se šíří i v dalších zemích. Z hlediska chování viru  v populaci však klinická praxe zatím nehlásí žádné změny.[1] Tento jev, kdy varianta delta  „vytlačila“ do té doby dominantní variantu alfa, je primárně zapříčiněn tím, že varianta delta je  charakterizována vyšší transmisibilitou, vědecké publikace uvádějí o 40 až 60 % vyšší  transmisibilitu než u varianty alfa [2,3]. Rizikovým faktorem této varianty je pak zejména její  schopnost částečně „obejít“ očkování, kdy při zhruba 30% účinnosti vakcinace na tuto variantu  po aplikaci první dávky vakcín s dvoudávkovým schématem lze důvodně předpokládat  zvýšené riziko nákazy touto variantou, což ukazují i publikovaná vědecká data z Velké Británie,  která byla publikována v The New England Journal of Medicine. Tato práce mimo jiné  porovnává účinnost vakcín u různých variant, a to konkrétně mezi variantou alfa a variantou  delta [4]. Z tohoto důvodu je klíčové, zejména s ohledem na podzimní sezónu respiračních  nákaz a stále poměrně vyššího počtu neočkovaných osob v seniorní populační skupině, co  nejvíce a nejdříve proočkovat tuto vulnerabilní skupinu s častým výskytem přidružených  onemocnění společně s osobami s oslabenou imunitou, jelikož u těchto kohort obyvatel může  mít onemocnění vzhledem k jejich zdravotnímu stavu závaznější průběh vyžadující  hospitalizaci. A očkování, zejména pak dokončené očkování, výrazně chrání před závažným  průběhem onemocnění, jak deklaruje ve svém vyhodnocení i britský úřad pro veřejné zdraví  Public Health England, který uvádí více než 95% ochranu před hospitalizací u osob  očkovaných dvěma dávkami. [5] 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě a s ohledem na  její zvýšenou míru přenosu provedla v červnu 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění  covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo částečně očkovaných.[6] Modelové  scénáře naznačují, že jakékoliv uvolnění protiepidemických opatření, která byla zavedena  v EU/EHP počátkem června, by mohla vést k rychlému a významnému nárůstu denních  případů ve všech věkových kategoriích, a s tím související nárůst hospitalizací a úmrtí, která  by potenciálně dosáhla stejných úrovní jako na podzim 2020. Zatímco rychlé uvolnění opatření  by mohlo vést k rychlému a významnému zhoršení epidemické situace, naopak zvyšující se  proočkovanost populace, především pak osob, které jsou nejvíce ohrožené vážnými následky,  může pomoci k udržení příznivého vývoje situace. ECDC konstatuje, že bez pokračujícího  uplatňování protiepidemických opatření a pokračující vakcinace dojde k prudkému nárůstu  nových případů onemocnění, hospitalizací a úmrtí. 

V souvislosti s výše uvedeným pak ECDC provedlo hodnocení rizika, které představuje šíření  delta varianty, které je stratifikováno na 2 populační skupiny obecná populace a zranitelná  populace a v rámci těchto skupin dvěma podskupinami (plně očkovaná a částečně očkovaná  nebo neočkovaná). Při svém hodnocení ECDC zohledňuje tyto faktory: 1) charakteristika delta  varianty (zvýšená přenositelnost, vyšší riziko hospitalizace, nízká účinnost vakcíny po  částečném očkování (jedna dávka u dvoudávkové vakcíny), 2) údaje o aktuální proočkovanosti  v zemích EU/EHP, 3) plány většiny zemí na rozvolnění protiepidemických opatření v průběhu  léta.  

Celkové riziko nákazy virem SARS-CoV-2 pro obecnou populaci je u plně očkovaných osob  považováno za nízké, u částečně nebo neočkované podskupiny pak za vysoké až velmi  vysoké. Pro zranitelnou populaci, kde je vyšší pravděpodobnost hospitalizace nebo úmrtí, je u 

13 

plně očkovaných osob celkové riziko nákazy považováno za nízké až střední, u podskupiny  částečně nebo neočkované pak za velmi vysoké. 

III. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Rozhodujícím faktorem ve zvládání epidemie onemocnění covid-19 je podíl k nákaze  vnímavých osob v populaci. ECDC odhaduje, že stále velká část populace Evropské unie /  Evropského hospodářského prostoru (EU/EEA) zůstává vnímavá vůči SARS-CoV-2.[7] V České republice má ke dni 24. 9. 2021 dokončené očkování 6 milionu osob (přibližně 57 %  celkové populace). Významněji pod touto hranicí je populační skupina 25 až 29 let, kde je  kompletně naočkováno 45 % osob a je zde patrná spíše stagnace v tempu vakcinace, což  kontrastuje s populační skupinou 16 až 24 let, kde proočkovanost naopak postupně narůstá a  aktuálně má dokončené očkování v této skupině 52 % osob. Stejný vývoj lze pozorovat i  v populační skupině 12 až 15 let, kde je i přes pozdější termín zahájení očkování naočkováno  již více než 28 % osob této věkové kategorie. Nejvyšší proočkovanost připadá na vyšší věkové  kategorie a stoupá s věkem. U osob ve věku 50 až 60 let je naočkováno 70 % osob této věkové  skupiny, ve věkové kategorii 80+ má dokončené očkování více než 80 % osob, přesto stále  neobdrželo ani jednu dávku zhruba 70 tisíc osob z této věkové skupiny. To při výrazně vyšší  pravděpodobnosti závažného průběhu v případě nákazy covid-19 může znamenat opětovnou  zátěž na zdravotní systém. 

Co se týká doby imunitní ochrany po prodělaném onemocnění, je odhadováno, že ochranný  účinek předchozí infekce virem SARS-CoV-2 se pohybuje od 81 % do 100 % od 14. dne po  první infekci po dobu sledování pěti až sedmi měsíců. Přesná doba ochrany osoby, která  onemocnění již prodělala, před další nákazou (reinfekcí) dosud nebyla stanovena. Nižší titry  protilátek byly pozorovány u osob s asymptomatickým nebo klinicky mírným průběhem  onemocněním. Ochrana proti reinfekci je nižší také u osob ve věku 65 let a starších [8]. Tyto  studie však byly provedeny před výskytem nových rizikových variant SARS-CoV-2 (tzv.  varianty zvýšeného zájmu, variants of concern, VOCs). Neutralizační protilátky chrání před  reinfekcí homologním virem, ale jejich neutralizační schopnost je snížena proti některým  novým variantám SARS-CoV-2, zejména těm, které nesou mutaci E484K [7]. Jedinci, kteří  jsou znovu infikováni, mohou být stále schopni přenést infekci SARS-CoV-2 na vnímavé  kontakty [8]. Protektivní hladina protilátek u jednotlivce ani délka protektivní ochrany po  kompletním očkování není doposud přesně stanovena. Očkování významně snižuje virovou  nálož a výskyt infekcí u očkovaných osob. Účinnost vakcíny se liší podle očkovací látky a cílové  skupiny. Ochrana před infekcí, rizikem přenosu nebo před závažným průběhem onemocnění  však může s časem uplynulým od očkování slábnout. Doba sledování očkovaných osob dosud  nebyla dostatečně dlouhá ke stanovení dlouhodobé ochrany po očkování a není tedy možné  jednoznačně její délku stanovit.[8] Pokles sérových protilátek v rekonvalescenci však nemusí  odrážet samotné slábnutí imunity, ale spíše stažení (contraction) imunitní odpovědi s vývojem  a přetrváváním virově specifických, dlouho žijících B buněk v kostní dřeni [8]. U nových mutací  viru může být protektivita po prodělaném onemocnění i po očkování nižší. Odhad vnímavé  populace v ČR je tedy v současné chvíli vzhledem k výše uvedeným faktorům obtížné stanovit,  a proto je nutné zachovávat obezřetnost v procesu rozvolňování a pravidelně vyhodnocovat  jeho dopady.

14 

Vzhledem k současnému relativně stabilizovanému vývoji a pozorovanému trendu počtu  nových případů onemocnění covid-19, a zejména pak hospitalizací, je tak přesto možné  přistoupit k dalšímu částečnému rozvolnění, a to i s ohledem na výsledky ukončeného  screeningového testování ve školách, které ve 3 kolech proběhlo na začátku tohoto školního  roku. Z výsledků tohoto testování je zřejmé, že výskyt nákazy covid-19 ve školách odpovídá  virové zátěži v populaci s tím, že více pozitivních případů bylo zachyceno v rámci středních  škol a vyšších odborných škol (osoby ve věku 16 let a více), avšak ani zde nebyla překročena  hodnota 25 případů na 100 tisíc v dané populační skupině. Navíc počty nově  diagnostikovaných případů v tomto testování měly s časem klesající trend. Vyšší výskyt v této  populační skupině byl vzhledem k současnému trendu vývoje epidemické situace očekávaný.  Na základních školách záchytnost onemocnění covid-19 ani v jednom kole testování  nepřesáhla 15 případů na 100 tisíc osob, které se testování zúčastnily. S přihlédnutím na  nastávající podzimní období, které je obecně spojeno s vyšším výskytem respiračních nákaz  (mezi které patří i onemocnění covid-19) a zvýšeným pobytem osob ve vnitřních prostorech,  je však především v situacích, kdy se v jeden čas na jednom místě schází větší počet osob  z různých sociálních skupin, nutné nadále pokračovat v nastavených protiepidemických  opatřeních, mezi která především patří povinnost prokazování tzv. bezinfekčnosti ať už pomocí  certifikátu o ukončeném očkování, dokladu o prodělání nemoci nebo negativním výsledkem  RT-PCR nebo antigenního testu tak, aby byly i nadále zachovány mechanismy minimalizující  riziko vzniku nových významných ohnisek nákazy s potenciálem dalšího šíření. Postupný  proces rozvolňování je nezbytný zejména proto, aby z důvodu neřízeného a rychlého  rozvolnění nedošlo k výraznému zhoršení epidemické situace spojenému s exponenciálním  nárůstem počtu nových případů, který by se již netýkal pouze specifické a úzké populační  skupiny, nýbrž by se jednalo s velkou pravděpodobností o celospolečenský zásah, tj. do všech  populačních skupin. Nelze opomenout ani fakt, že i přes rostoucí počet osob s dokončeným  očkováním stále nedosahuje proočkovanost populace v ČR minimální hranice 80 %, nezbytné  k dosažení kolektivní imunity. V současnosti není stále téměř 400 000 osob starších 60 let  očkováno, což by při vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu onemocnění, (která je  dlouhodobě pozorována u seniorů v rozmezí od 25 do 30 %), a v případě eskalace počtu  nových případů a průniku nákazy do této zranitelné skupiny znamenalo následný nárůst počtu  hospitalizací a s tím související zvýšení zátěže zdravotního systému. Při výrazně negativním  scénáři i opětovné omezení poskytování standardní péče z důvodu překročení kapacit  zdravotního systému. Toto podtrhuje skutečnost, že u varianty delta dle studie publikované  v časopise Lancet, vycházející z monitoringu hospitalizací ve Skotsku, je vyšší  pravděpodobnost závažného průběhu právě u osob s vyšším počtem komorbidit, a to primárně  u neočkovaných osob.[9] 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak i zajištění mechanismů  minimalizujících riziko těchto výše uvedených negativních scénářů vývoje epidemie a s nimi  souvisejícími opatřeními, kdy by reakcí na tento negativní vývoj bylo jejich zpřísňování, což se  v minulosti ukázalo jako problematické. Vedla sice ke kýženému cíli omezit šíření epidemie  onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu a s významnými dopady na společnost a  ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví snaží vyvažovat potřebu preventivního přístupu  a kontroly vývoje epidemie onemocnění covid-19 tak, aby stanovená protiepidemická opatření  byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity řízení epidemie a minimalizace potenciálních  rizik pro veřejné zdraví v souvislosti s uvolněním některých činností, a zároveň neznamenala  zásadní ekonomické a společenské dopady. Pro nastavení jednotlivých opatření je nezbytným  aspektem vyhodnocování dopadů těchto opatření na epidemickou situaci a její trend, a to v 

15 

pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo zdravotnictví tak činí denně. Cílem je pak zejména  zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který byla  přijímaná, tj. ke zpomalování šíření epidemie, popř. jejího zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid-19,  zejména s ohledem na činnosti, u nichž je na základě jejich charakteru předpokládána vyšší  míra rizika přenosu nákazy, a to například z důvodu bližšího a delšího kontaktu mezi  jednotlivými osobami, nemožnosti udržovat bezpečné rozestupy ve vnitřních prostorech,  nebo kde není možné v určitých případech z objektivních důvodů použít po celou dobu  ochranný prostředek dýchacích cest (služby péče o tělo, provozovny stravovacích služeb,  sportovní činnost, bazény) nebo v místech, kde dochází k vyšší kumulaci osob na jednom  místě v jeden čas (hromadné akce apod.).  

Základním cílem mimořádného opatření a jím nastavených podmínek pro provoz  vyjmenovaných činností a poskytování služeb je umožnit jejich co možná nejvíce bezpečný  provoz s ohledem na specifické podmínky danných činností. Ministerstvo vychází z aktuální  epidemické situace a primárním smyslem protiepidemických opatření je předcházet zhoršení  epidemické situace v blízké budoucnosti. Stanovené podmínky tímto mimořádným opatřením  směřují k minimalizaci rizika přenosu onemocnění covid-19 jak mezi jedinci, tak zejména  snížení rizika zhoršení situace v populaci, a tím k zachování příznivého vývoje situace v České  republice. Za účelem snížení míry rizika šíření nákazy při provozování činností nebo služeb,  které byly vyhodnoceny jako potenciálně rizikové v možném šíření nákazy v případě  přítomnosti infekční osoby, byl stanoven požadavek doložit doklad o absolvování očkování  nebo o negativním výsledku testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, nebo  o prodělaném onemocnění, a to za účelem minimalizace rizika vstupu ( či využití služeb)  potenciálně infekční ( i bezpříznakové) osoby, která by mohla být zdrojem nákazy pro ostatní.  Za splnění podmínek pro využití služeb v provozovnách nebo provozování některých činností,  je možné považovat a) certifikát o dokončeném očkování, b) doklad o prodělání nemoci nebo  c) negativní výsledek vyšetření na stanovení přítomnosti viru SARS-Co-V-2 nebo jeho  antigenu. Při předložení jednoho z těchto průkazů lze mít s vysokou mírou pravděpodobnosti  za to, že osoba není infekční. Stanovit výše uvedené podmínky objektivizující tzv.  bezinfekčnost pro určité situace je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno na základě zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, kdy je lze svým charakterem a povahou dopadu přirovnat  k opatření podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona, podle něhož lze jako mimořádné opatření při  epidemii uložit mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe).  

Oprávněnost podmínky testování vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne  6. května 2021 sp. Zn. 5 Ao 1/2021, ve kterém je konstatováno, že pomyslným předobrazem  pro povinnost podrobit se testování může být právě ustanovení § 69 odst. 1 písm. g) zákona  o ochraně veřejného zdraví, přičemž povinnost očkování lze nepochybně srovnat s povinností  testování, a to jak co do povahy této povinnosti a jejího vztahu k účelu právní úpravy, tak také  z hlediska intenzity zásahu do základních práv každého jednotlivce. Svou povahou je tak  očkování jistě srovnatelným (ne-li závažnějším) zásahem jako testování. Z hlediska vztahu k  účelu aplikované právní úpravy se v obou případech jedná o snahu eliminovat infekční  onemocnění a jejich hromadný výskyt, tedy epidemii – i když očkování působí v dlouhodobém  měřítku, zatímco testování, resp. jeho výsledky se vztahují pouze k aktuální situaci v daném  místě a čase. Ačkoli očkování, a zvláště pak povinné očkování, má své odpůrce, z vědeckých  poznatků jasně plyne, že je nejúčinnějším opatřením v oblasti veřejného zdraví, které je 

16 

zaměřeno na prevenci infekčních onemocnění a jejich následků. Obdobně je tomu i v případě  testování, které může v prevenci infekčních onemocnění významně napomoci mj. proto, že  jejich část probíhá bezpříznakově nebo s lehkými příznaky infikovaných, kteří se pak aktuálně  podílí na dalším šíření onemocnění. Jednoduše řečeno – může-li Ministerstvo zdravotnictví při  epidemii nařídit mimořádné očkování jednotlivce, může nařídit i jeho testování v souvislosti s  epidemií a prevencí jejího dalšího šíření. Povaha obou těchto opatření je obdobná a rovněž  tak intenzita jejich zásahu do základních práv jednotlivce, především práva na ochranu  soukromí v podobě garance nedotknutelnosti osoby (čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 Listiny  základních práv a svobod). [Odstavce 31 až 33 rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn.  5 Ao 1/2021]. 

Také je tímto mimořádným opatřením stanovena povinnost pro osobu, která chce danou  službu využít nebo se dané činnosti zúčastnit, že nesmí vykazovat klinické příznaky  onemocnění covid-19, jakými mohou například být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s  dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně  často zažívací obtíže. Tato osobní zodpovědnost každého z nás by měla být samozřejmostí,  ale z mnoha zkušeností získaných během epidemiologických šetření je zřejmé, že tento  předpoklad je mylný, a proto je zde tato povinnost explicitně uvedena. Zároveň je třeba v této  souvislosti zmínit, že provozovatel nebo organizátor nekontroluje, zda osoba nevykazuje  klinické příznaky, neboť by to bylo v praxi velmi obtížně aplikovatelné (vyhodnocení příznaků  nemoci laikem, riziko sporu se zákazníkem apod.) a problematické, neboť organizátor a  provozovatel obvykle není osobou se zdravotnickým vzděláním, aby například rozlišil příznaky  alergie, které mohou vypadat zčásti podobně jako u onemocnění covid-19 apod., a není možné  to po něm spravedlivě požadovat. Avšak lze se domnívat, že stanovení povinnosti  potenciálnímu zákazníkovi či návštěvníkovi akce, aby ji nenavštěvoval v případě, že má  příznaky onemocnění covid-19, míří do sféry individuálního rozhodnutí člověka, který je  odpovědný za své jednání a jeho dopadů na něj a zejména jeho okolí. 

Při stanovování protiepidemických podmínek je třeba sledovat dva cíle. Zaprvé pokusit se  omezit riziko přítomnosti infekční osoby v místech větší kumulace osob, a za druhé v případě,  že se infekční osoba přes nastavená opatření v těchto místech vyskytne, tak minimalizovat  riziko šíření nákazy na další osoby. Osoba testovaná sice znamená významně menší riziko  z pohledu, že přijde na akci infekční, a tedy schopná onemocnění dále šířit, nicméně na rozdíl  od osoby očkované nemusí být dostatečně chráněna před infekcí v případě, že se bude  vyskytovat v okolí infekční osoby, zejména pokud onemocnění dosud neprodělala. Je třeba  zdůraznit, že význam očkování nelze zúžit pouze na prostředek k doložení tzv. bezinfekčnosti  při vstupu do provozovny nebo účasti na akci. Jeho hlavní přínos je v tom, že pokud se  naočkovaná osoba setká s nemocným člověk, je riziko nákazy neporovnatelně nižší a málo  pravděpodobné než u neočkovaného jedince, který onemocnění dosud neprodělal. Zároveň  je zjištěno, že v případě nákazy očkované osoby vykazují výrazně nižší virovou nálož a  současně zkrácenou dobu vylučování viru SARS-CoV-2. [10,11,12, 13, 14, 15] 

Toto mimořádné opatření tedy stanovuje podmínky, za jakých se lze účastnit hromadných akcí  tak, aby bylo minimalizováno riziko přítomnosti infekční osoby a tím i minimalizováno riziko  přenosu onemocnění na další osoby přítomné na hromadné akci. Při jejich stanovení bylo  vycházeno i ze skutečnosti, že vnější prostory jsou z hlediska rizika přenosu onemocnění  covid-19 bezpečnější než vnitřní. [16,17] Přítomnost vyššího nebo neomezeného počtu osob 

17 

je umožněna z důvodu zvyšující se proočkovanosti populace, a tedy snižování podílu osob  vnímavých k infekci.  

V případě některých hromadných akcí (zejména pravidelných aktivit) je stanovena  organizátorovi akce povinnost vést evidenci účastnících se osob po dobu nezbytnou pro  provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Epidemiologické šetření, jež je ukotveno v § 62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně  veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je  prováděno nejčastěji formou cíleného pohovoru s nemocným, jehož cílem je zjištění co  největšího množství relevantních informací pro další postup orgánu ochrany veřejného zdraví,  mj. vymezit rozsah ohniska místem a časem. V jeho rámci je cílem vypátrání zdroje nákazy,  dalších potenciálně nakažených osob (epidemiologicky významné kontakty s nemocnou  osobou) a získat informace o možné cestě přenosu; v jeho průběhu se sbírají základní údaje  o nemocném a jeho kontaktech. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by  obsahovat identifikaci účastníka (jméno, příjmení) a jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní  číslo). Tuto evidenci je organizátor povinen uchovávat 30 dnů ode dne, kdy došlo / docházelo  k dané aktivitě. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky. V takové situaci, jak ukázala  dosavadní zkušenost z epidemie onemocnění covid-19 v ČR, tato evidence urychlí  epidemiologické šetření, nezřídka prováděné napříč několika kraji, a následné nastavení  adekvátních protiepidemických opatření. Evidence osobních údajů, která se nařizuje, je tak  vedena v minimálním rozsahu a uchovává se pouze po dobu 30 dnů ode dne konání dané  aktivity. Dochází tak k naplnění zásad minimalizace údajů a omezení uložení v souladu s čl. 5  odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Účelem zpracování je disponovat údaji o osobách, které se v  rámci dané aktivity setkaly, pro potřebu epidemiologického šetření orgánu ochrany veřejného  zdraví ve smyslu § 62a zákona č. 258/2000 Sb., a to konkrétně pro účely tzv. trasování tedy  hledání kontaktů osob nakažených onemocněním covid-19. Zpracování je tak nezbytné pro  činnosti vedoucí k zamezení šíření epidemie onemocnění covid-19. Jedná se tak o zpracování  osobních údajů, které je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo  jiné fyzické osoby a které je zároveň nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném  zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm.  d) a e) GDPR. V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií osobních údajů  ve smyslu čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu údajů na ochranu  osobních údajů, který je vyvážen potřebností tohoto opatření pro ochranu života a zdraví.  Navíc mnohdy organizátoři takových aktivit i bez této povinnosti standardně vedou „prezenční  listiny“, které zpravidla obsahují shodný výčet osobních údajů. 

V případě, že by nebyla realizována žádná mimořádná opatření a nebyly stanoveny příslušné  podmínky pro provozování vyjmenovaných činností a podmínky pro účastníky akcí, nelze s  přihlédnutím k dosavadním zkušenostem z vývoje epidemie v České republice a v řadě dalších  zemí světa vyloučit, že by došlo ke vzniku nových významných ohnisek nákazy, a tím ke  zhoršení epidemické situace s potenciálem dalšího šíření do populace. Obdobná opatření,  jaká byla a jsou aktuálně přijata v České republice, byla a jsou realizována i v řadě dalších  států nejen v rámci Evropské unie, ale také ve světě a není výjimkou, že po rozvolnění došlo  z důvodu opětovného nárůstu nově diagnostikovaných případů onemocnění ke  znovuzavedení některých opatření nebo zastavení procesu rozvolňování (Španělsko,  Portugalsko, Izrael, Rusko, Nizozemí, Řecko, Itálie, Japonsko, Austrálie, Singapur apod.). 

18 

Zavedená specifická protiepidemická opatření pro jednotlivé činnosti jsou doplňkem  režimových opatření, která jsou uplatňována od počátku pandemie, jakými jsou: rozestupy,  dezinfekce, větrání a ochrana dýchacích cest.  

Rozestupy (minimálně jeden, ideálně dva metry či více) jsou důležité, aby se minimalizovalo  riziko kapénkové infekce.[18] Minimalizace úzkého kontaktu s ostatními a udržování rozestupu  1 – 2 metry je v případě onemocnění covid-19 považováno za klíčové protiepidemické  opatření. [17] Systematický přehled a metaanalýza [19] 172 observačních studií jak ve  zdravotnických zařízeních, tak v komunitě, které se zabývaly vlivem vzdálenosti od zdrojového  pacienta a použitím ochrany dýchacích cest a očí na riziko přenosu SARS-CoV, MERS- CoV  a SARS-CoV-2 dospěly k závěru, že dodržení fyzické vzdálenosti alespoň jednoho metru,  používání obličejových masek a ochrany očí jsou spojeny s mnohem nižším rizikem přenosu. 

Dezinfekce rukou a často dotýkaných ploch (kliky, vypínače, zábradlí, madla, stoly, židle  apod.) směřuje k přerušení cesty přenosu prostřednictvím kontaminovaných povrchů nebo  předmětů, která se může také uplatnit v přenosu onemocnění covid-19. Tyto povrchy nebo  předměty mohou být kontaminované respiračními sekrety nebo kapénkami vylučovanými  infikovaným jedincem a k přenosu může dojít nepřímo dotykem těchto povrchů nebo předmětů  a následně dotykem úst, nosu nebo očí. [18,20,21,22] Dezinfekce povrchů je jedním z  účinných způsobů při prevenci sekundárního přenosu SARS-CoV-2 mezi infikovanou osobou  a jinými lidmi. [23] Zajištění dezinfekčních prostředků a pravidelná dezinfekce dotýkaných  povrchů jsou proto vhodným a jednoduchým protiepidemickým opatřením. Provedené studie  dokladují, že schopnost viru SARS-CoV-2 přežít na porézních površích není velká a virus  přežívá jen několik minut až hodin, zatímco na neporézních površích lze životaschopný virus  detekovat dny až týdny. Lze očekávat 99% snížení infekčních SARS-CoV-2 a dalších  koronavirů za typických podmínek vnitřního prostředí do 3 dnů (72 hodin) na běžných  neporézních površích, jako je nerezová ocel, plast a sklo [24-29] 

Ze stanoviska ECDC jasně vyplývá, že nedostatečné větrání v uzavřených vnitřních  prostorech je spojeno se zvýšeným přenosem respiračních infekcí, včetně onemocnění covid 19. Kromě dostatečného přirozeného větrání těchto prostorů lze v případě využívání systémů  určených k vytápění, větrání a klimatizaci snížit přenos infekce ve vnitřních prostorech  zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením recirkulace vzduchu a zvýšeným využíváním  venkovního vzduchu.[16,30] Samotná recirkulace vzduchu nebo použití klimatizačního  zařízení může mít za následek výraznější přenos patogenů vzduchem [31]. Při recirkulaci  vzduchu v místnosti hrozí akumulace nebezpečných kontaminant. Výměna všeho vzduchu  v místnosti, kde pobývá/al zdroj, jedenkrát za hodinu snižuje riziko onemocnění asi na  polovinu, výměna 6 krát za hodinu snižuje riziko onemocnění 4-13 krát, v závislosti na tom,  zda bylo riziko počítáno pro prosté dýchání, smrkání, kašlání nebo kýchání a zpívání [32] 

Používání ochranného prostředku dýchacích cest je dalším opatřením snižujícím přenos  nákazy ve vnitřních prostorech a přeplněných venkovních prostorech. [17] 

Cílem komplexu aplikovaných protiepidemických opatření, včetně probíhající očkovací  kampaně, je dosáhnout co nejdříve kolektivní imunity, kdy bude možné mít za to, že riziko  šíření onemocnění covid-19 a jeho negativní dopady ve formě masivní zátěže zdravotnického  systému, dopadů na zdraví jednotlivců a dopadů na ekonomiku a společnost jako celek budou 

19 

minimalizovány na co nejnižší úroveň tak, aby fakticky nebyla žádná regulace nad rámec  běžných protiepidemických režimů aplikována. 

Se stále se zvyšující mírou proočkovanosti populace a jejích jednotlivých věkových kohort lze  v kombinaci s tímto mimořádným opatřením postupně připravit další rozvolnění v případě, že  se tato regulace ukáže být účinnou a efektivní ve snaze bránit dalšímu šíření epidemie  onemocnění covid-19, a to přiměřenými prostředky, kdy nedochází, i díky stoupajícímu počtu  očkovaných osob, k výraznému omezení provozu podniků, služeb a jiných činností a možnosti  je navštěvovat nebo využívat těmito osobami. S rostoucím počtem očkovaných osob dochází  ke snižování negativních dopadů do podnikatelské sféry, jelikož osobám očkovaným (popř.  s potvrzením o prodělání nemoci či negativním výsledkem testu) je umožněno tyto služby  využívat a provozovatelé těchto služeb tak nejsou vystaveni riziku, že nebude možné jejich  služby využívat. Naopak, s postupem času a se vzrůstající mírou proočkovanosti populace tak  bude stav regulace jejich provozů čím dál blíže normálnímu stavu před propuknutím epidemie  onemocnění covid-19. 

Jelikož pro průběh epidemie a její řešení je rozhodující faktor tzv. reprodukčního čísla, je třeba  obecně konstatovat, že jednotlivá plošná opatření mají různý efekt na omezení šíření nákazy  a navzájem se doplňují. Zjednodušeně je tento efekt vyjádřitelný jako redukce reprodukčního  čísla R. Různá opatření také přinášejí různé náklady a škody. Běžně využívanými měřítky ceny  v ochraně veřejného zdraví a demografii jsou například léta ztraceného života, v hodnocení  hospodářských ztrát HDP, a cenou opatření je i omezení práv občanů. Racionálním cílem sady  přijatých protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 musí být redukce reprodukčního  čísla R pod 1, která zaručuje postupný ústup epidemie. Exponenciální charakter šíření  epidemie znamená, že stav s reprodukčním číslem nad 1 není dlouhodobě udržitelný.  

Při hodnocení účinku protiepidemických opatření je nutné zvážit dynamiku epidemie.  Přiměřenost opatření nelze hodnotit izolovaně v jednom časovém okamžiku, ale podle  výsledného účinku a jejich ceny za delší časové období. Při posuzování vhodnosti a  přiměřenosti protiepidemických opatření je vždy nutné jedno opatření hodnotit v kontextu celé  sady opatření. Nejprostším, ale přesto validním způsobem, jak uvažovat nad vhodností,  účinností a přiměřeností opatření, je uvažovat efekt opatření jako redukci reprodukčního čísla  R, a porovnávat efekt opatření s tím, jaké škody způsobují, případně jak moc zasahují do  různých práv a svobod. Přiměřenost opatření je v maximálním zjednodušení podílem  zmenšení R a ceny opatření (kde cenou je v širokém smyslu míněno i omezení práv a svobod)  a je třeba ji hodnotit v kontextu situace, ve které jsou opatření zaváděna. Faktory snižující R  jsou například vzrůstající počet vakcinovaných osob, rostoucí počet uzdravených po prodělané  nemoci, dobrovolné změny v chování populace směrem k dodržování preventivních opatření  (ochrana dýchacích cest, hygiena rukou, rozestupy, minimalizace rizikových kontaktů),  testování, včasná izolace pozitivních osob a do jisté míry nejspíše i sezónní vlivy. Faktory  zvyšující R jsou pokles protektivního chování populace, nárůst počtu kontaktů, šíření „rizikové“  varianty viru, nedostatečné a pozdní trasování rizikových kontaktů. Za situace, kdy postupně  stoupá míra proočkovanosti populace a šíření onemocnění (počty nových případů, počty  hospitalizací a závažných průběhů onemocnění) se pohybují v rozumné míře, je evidentní, že  stávající režim opatření se osvědčil a je třeba udržovat jejich preventivní charakter a predikovat  možnosti případného dalšího rozvolnění. 

K bodu I/1 

20 

Stanovují se hygienická pravidla pro provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a  provozovnách těchto služeb, a to s výjimkou činností, které jsou uvedeny v bodě I/11 (služby  péče o děti) a na službu vozidel taxislužby nebo další individuální smluvní přepravy osob. Dále  se tato hygienická pravidla vztahují na provoz knihoven. Cílem těchto opatření je, aby  nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi, a aby byl zajištěn jejich co  nejbezpečnější provoz s ohledem na riziko přenosu onemocnění covid-19. Z toho důvodu  provozovatel v provozovně nesmí připustit více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní  plochy (což fakticky odpovídá potřebě zachovat rozestupy minimálně 1,5 metru mezi  osobami); v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení  nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je  držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto  omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka. Prodejní plochou se přitom  rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam  zákazníci mají volný přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a  výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se  nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.  Prostor 10 m2 na osobu je stanoven z důvodu, že tento protor by odpovídal kruhu o poloměru  1,8 m kolem osoby, přičemž v prostoru kolem kružnic zůstává zbytkový prostor, tedy lze  uvažovat o vzdálenosti 1,5 metru mezi osobami na uváděných 10 m2. WHO ve svých  doporučeních z roku 2020 tuto prostorovou kapacitu rovněž uvádí [33]. Kolik metrů čtverečních  vymezených pro jednu osobu ve vnitřním prostoru slouží jako dostatečná ochrana proti šíření  covid-19 je také předmětem zkoumání a není jednoznačně stanoveno, ale na základě  zkušeností z probíhající pandemie je zřejmé, že dodržování minimálního odstupu 1,5 metru  mezi osobami prokazatelně vede ke snížení přenosu viru. Opatření typu omezení vzdálenosti  mezi lidmi či snížení kapacity obsazenosti prostoru jsou u vnímavé populace na místě.  Poskytnutí většího prostoru a zvětšení vzdálenosti mezi lidmi snižuje míru přenosu [34]. 

Provozovatel je dále povinen aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších  vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti. Musí dále zajistit řízení front  čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení  prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální  rozestupy 1,5 metru), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním  postižením, má právo přednostního nákupu. Velmi významným prostředkem proti šíření  epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen umístit dezinfekční prostředky u často  dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky, madla) tak, aby byly k  dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné  dezinfekci. V zájmu dodržování shora uvedených pravidel je provozovatel povinen zajistit  informování zákazníků o těchto pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů  u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně. Dále má  provozovatel povinnost zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního  vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/2  

Stanovují se další hygienická pravidla pro provoz a provozování některých činností  epidemiologicky závažných, a to provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií,  kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a  provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Podmínka poskytování služby je  dodržování rozestupů více než 1,5 metru mezi jednotlivými místy, která je stanovena  s ohledem na stanovenou bezpečnou vzdálenost z pohledu rizika přenosu nákazy v případě, 

21 

že v jeden čas bude v provozovně poskytována služba více osobám. Zákazníkovi je stanovena  povinnost využít těchto služeb pouze v případě, pokud nevykazuje klinické příznaky  onemocnění covid-19. Provozovatel musí zajistit, aby služba byla poskytnuta pouze  zákazníkovi, který doloží negativní výsledek vyšetření na onemocnění covid-19, doklad o  očkování nebo prodělání nemoci. Podmínka absence klinických příznaků onemocnění,  testování, očkování nebo doložení potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 je nezbytná pro bezpečný provoz a poskytování služeb v těchto provozovnách, neboť  zde dochází k velmi úzkému fyzickému kontaktu mezi poskytovatelem a zákazníkem, přičemž  u některých těchto služeb často ani není možné v průběhu samotného poskytování služby  používat ochranný prostředek dýchacích cest.  

K bodu I/3  

Důvody pro regulaci provozu provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních  a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin jsou ty, že se jedná o místa, kde  se v uzavřeném prostoru potkává velké množství osob, které jinak spolu běžně nepřicházejí  do styku, a navíc s ohledem na konzumaci potravin, pokrmů a nápojů není možné po nich  požadovat používání ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu přítomnosti v  provozovně tak, jako je tomu v případě jiných provozoven. Svou roli zde sehrává i faktor času,  kdy osoba v těchto provozovnách stráví většinou mnohem delší dobu než např. v obchodě.  Takové prostředí podporuje další šíření onemocnění covid-19. V případě běžného provozu  těchto provozoven pak k uvedenému přistupuje i faktor konzumace alkoholu, po jehož požití  lidé často ztrácí zábrany, resp. jednají jinak, než by jednali, pokud by alkoholické nápoje  nepožili. S ohledem na příznivý vývoj epidemie lze umožnit přítomnost veřejnosti ve vnitřních  a venkovních prostorách provozoven stravovacích služeb, avšak za podmínky, že služby dané  provozovny mohou využít pouze osoby nevykazující klinické příznaky onemocnění covid-19 a  zároveň jsou schopny na místě doložit doklad o negativním výsledku testu na přítomnost viru  SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, o prodělaném onemocnění covid-19 nebo o očkování proti  tomuto onemocnění. Na základě kontrol dodržování podmínek stanovených mimořádným  opatřením v provozovnách stravovacích služeb bylo krajskými hygienickými stanicemi zjištěno,  že řada pochybení u fyzických osob byla způsobena nedostatečnou informovaností o  stanovených podmínkách pro vstup do venkovních a vnitřních prostor provozoven  stravovacích a obdobných služeb, proto se ukládá provozovateli povinnost informovat  zákazníka o podmínkách vstupu do provozovny. Výjimka z povinnosti zákazníka doložit  negativní výsledek testu nebo doklad o očkování nebo prodělání nemoci se vztahuje na  provozovny stravovacích služeb, které neslouží veřejnosti, protože jde o místa určená pro  homogenní skupinu osob ať už v rámci zaměstnání, školy apod., a dále z pochopitelných  důvodů není splnění této podmínky nutné pro prodej jídla s sebou, kdy ke konzumaci dochází  mimo provozovnu. 

I z důvodu nemožnosti použití ochrany dýchacích cest při konzumaci se s cílem minimalizace  rizika přenosu nákazy stanovují maximální možné počty osob u jednoho stolu a rozestupy  jednotlivých skupin zákazníků. Jako prevence nežádoucího shlukování osob je stanovena  podmínka, že každý host musí být usazen a provozovatel má zároveň stanovenu povinnost  aktivně bránit shromažďování osob ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny s tím, že  nesmí připustit v prostorech provozovny více zákazníků, než je v provozovně míst k sezení  pro zákazníky. Požadavek usazení hostů má za cíl, mimo již zmiňovanou minimalizaci  shlukování osob, zajistit dodržování rozestupů a rovnoměrného rozložení osob v provozovně  a snížení mobility osob v provozovně především v době konzumace pokrmů a nápojů, tedy  v situaci, kdy nepoužívají ochranný prostředek dýchacích cest. Provozovatel je povinen při 

22 

vstupu do dotčených provozoven zajistit možnost dezinfekce rukou pro zákazníky. Dále má  povinnost zajistit ve všech dotčených provozovnách dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po  každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci často dotýkaných ploch, a zajistit ve vnitřním  prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu bez cirkulace vzduchu v provozovně. Produkce  živé hudby je povolena za podmínky dodržení vzdálenosti zákazníků od místa určeného pro  vystupující minimálně 2 metry a to z důvodu, že při hlubokém nádechu a výdechu, který je  fyziologicky se zpěvem spojen, dochází ke zvýšenému vylučování kapének z dýchacích cest.  Z hlediska zdravotních rizik patří zpěv už svou podstatou (intenzivní práce s dechem a  artikulací) k rizikovým aktivitám. Riziko nákazy při této činnosti se dále zvětšuje v případě,  pokud je tato činnost vykonávána ve vnitřních prostorách.[16] Tanec v provozovnách  regulovaných tímto bodem je umožněn pouze osobám, které se prokáží certifikátem o  ukončeném očkování, dokladem o prodělané nemoci nebo negativním výsledkem RT-PCR  nebo RAT antigenního testu, který byl proveden nejdéle 24 hodin před vstupem do  provozovny, popř. negativním výsledek tzv. samotestu“ provedeného na místě. Toto vymezení  okruhu osob, které mohou tančit, vychází ze skutečnosti, že při tanci dochází většinou k velmi  těsnému kontaktu mezi osobami a zároveň jde o činnost spojenou s fyzickou aktivitou, a tedy  i zvýšenými nároky na dýchání. Riziko přenosu onemocnění covid-19 také vzrůstá proto, že  většinou je tanec v daném typu provozoven doprovázen hlasitou hudbou, která nutí  návštěvníky při komunikaci zvyšovat hlas a tím dochází ke zvýšenému riziku přenosu  infekčního aerosolu než je tomu při běžné komunikaci. Všechny tyto faktory ve spojení  s provozováním tance většinou ve vnitřních prostorech zvyšují riziko přenosu nákazy.  V případě očkovaných osob a osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je riziko nákazy  neporovnatelně nižší a málo pravděpodobné než u neočkovaného jedince nebo takového,  který onemocnění dosud neprodělal.[35] Platnost výsledku vyšetření je stanoveno na 24 hodin  z toho důvodu, že tato lhůta maximálně snižuje riziko, že od vyšetření do samotné návštěvy  dané provozovny dojde k případné nákaze nebo jejímu propuknutí, a osoba se tak stane  infekční. Jinak řečeno, čím delší doba uplyne mezi provedením testu a návštěvou provozovny,  tím vyšší je riziko, že výsledek tohoto vyšetření nemusí odrážet aktuální stav u dané osoby,  tedy že její negativita stále trvá.  

Podobný přístup k danému typu provozoven, popř. tanci, uplatňuje velká část evropských zemí  a mnohdy jde o opatření přísnější, než je tomu v ČR. Například v Nizozemí nebo Irsku jsou  noční a taneční kluby a jim podobné provozovny stále uzavřeny, v jiných státech je umožněn  vstup pouze osobám očkovaným nebo po prodělání nemoci (Řecko).V Nizozemí byly kluby  znovu otevřeny 26. června 2021, ale vláda po výrazném nárůstu počtu nových případů  onemocnění, především mezi mladými lidmi, je o 2 týdny později opět uzavřela. Stejně tak  všechny španělské regiony v současnosti nějaký způsobem regulují tento typ rovozoven (od  úplného uzavření, přes omezenou kapacitu (50 – 75 %) a otevírací dobu nebo zákaz tance a  kouření, provoz pouze pro usazené hosty a zákaz konzumace u baru až po povinnou registraci  hostů).  

Tento opatrný přístup vychází i z výskytu mnoha ohnisek nákazy zmapovaných v souvisosti  s tancem, popř. daným typem provozoven (taneční a noční kluby), a to např. v Jižní Koreji,  kde byl zaznamenám významný cluster čítající více než 100 případů v souvislosti s taneční  fitness skupinou [36] či analyzované výskyty v Hongkongu, kde clustery s největším počtem  případů připadaly na tento typ provozovny.[37] Z obecného pohledu hodnotí většina států  noční/taneční kluby jako vysoce rizikové, např. Australian Health Protection Principal  Committee (AHPPC) [38] hodnotí tato místa jako vysoce riziková, a to z důvodu vyššího počtu  osob na jednom místě v jeden čas, nemožnosti dodržení dostatečných rozestupů,  promíchaností lidí, kteří se navzájem neznají (tzn. nejedná se o homogenní skupiny), 

23 

provozování aktivit, jako je zpěv nebo tanec často v uzavřených prostorách s nedostatečnou  ventilací, a v neposlední řadě je pobyt zde většinou spojen s konzumací alkoholu. To vše  v konečném důsledku zvyšuje míru rizika pro tyto prostory a činnosti. Výše uvedené podporuje  také publikace amerického Centra pro prevenci nemocí, kde je popisován vznik clusteru  čítajícího 74 případů onemocnění covid-19 u návštěvníků nočního klubu v Německu s tím, že  onemocnění se týkalo také více než 50 % zaměstnanců, kteří tak přispěli k dalšímu šíření  nákazy.[39] Za zmínku stojí i publikování clusteru s potvrzenými 46 případy nákazy covid-19  v souvislosti s otevřením baru v Illinois, kdy následně došlo k zavlečení nákazy do zařízení  dlouhodobé péče a místní školy.[40] Výše uvedené závěry potvrzují i výskyty v těchto  provozovnách zaznamenané v průběhu epidemie onemocnění covid-19 v ČR, a to  v souvislosti s vyšším počtem identifikovaných případů s anamnézou návštěvy tanečních a  hudebních klubů v červenci 2021 v několika významných clusterech, z nichž největší čítal více  než 40 potvrzených případů onemocnění. Nejrozsáhlejším pak v tomto ohledu byl cluster  šetřený v létě roku 2020, kde bylo dohledáno téměř 250 případů, u kterých byla zjištěna přímá  souvislost s návštěvou daného zařízení (více než 120 osob) nebo se jednalo o kontaktní  onemocnění těchto případů a z kterého došlo k šíření nákazy do většiny krajů. 

Podmínka stanovená pro tanec se nevztahuje na oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že  spolu vstupují do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu. Tato výjimka je stanovena  z důvodu významnosti těchto událostí v životě člověka, a navíc jde o omezenou skupinu osob,  které jsou spolu vždy v nějakém vztahu, vzájemně se znají a jejich trasování v případě  kontaktu s pozitivní osobou by tak bylo mnohem jednodušším. Naproti tomu v provozovnách  typu restaurace, baru, tanečního klubu, diskotéky apod. se setkávají osoby z různých míst bez  jakékoliv vzájemné vazby a bez jakékoliv evidence a trasování kontaktů v tomto případě je  velmi složité. Což se mimo jiné prokázalo v již zminovaném ohnisku nákazy z léta 2020  Trasování v tomto případě naráželo na skutečnost, že docházelo především při tanci a  konzumaci alkoholických nápojů k náhodnému kontaktu zde přítomných osob, které pak  nebyly v případě potvrzení své pozitivity při epidemiologickém šetření schopny identifikovat  své kontakty.  

K bodu I/4  

Stanovují se hygienická pravidla pro činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující  5 000 m2tak, aby nedocházelo ke shlukování osob a rizikovým kontaktům mezi nimi.  Provozovatel je povinen zajistit viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru  mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky,  spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na  podlaze veřejných prostor apod.), a tak zamezit shlukování osob zejména ve všech místech,  kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory,  záchody apod. Cílem všech shora uvedených opatření je zajištění bezpečného provozu  nákupních center, která jsou spojena s návštěvou velkého množství osob často z různých  krajů a tyto osoby obvykle v uzavřených prostorech centra tráví dlouhou dobu. Z důvodu  snižení rizika přenosu nákazy ve vnitřním prostoru nákupního centra je provozovatel povinen  zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo  klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.  

K bodu I/5 

Stanovují se specifická protiepidemická opatření pro provozování prodeje na trzích, tržištích a  v mobilních provozovnách. Provoz těchto činností je uskutečňován většinou pod širým nebem,  ale zároveň jde o místa, kde se často na malém a omezeném prostoru potkává velký počet 

24 

osob, které jinak spolu nepřicházejí do styku, a takové prostředí může přispívat k šíření  onemocnění covid-19. Z toho důvodu se stanovují specifické podmínky provozu ve formě  odstupů osob mezi sebou a jednotlivých stánků mezi sebou, a to i z důvodu časté konzumace  jídla a nápojů, která je většinou spojena s pobytem na těchto místech, a tedy pohybu na těchto  místech i bez ochranného prostředku dýchacích cest. Provozovatel má také stanovenu  povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně čekacích zón, což je dalším  faktorem minimalizujícím riziko přenosu nákazy. V případě konzumace pokrmů včetně nápojů  přímo na místě jsou stanoveny obdobné podmínky jako u provozoven stravovacích služeb a  to, aby u jednoho stolu sedělo nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti.  Pokud by se jednalo o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že  mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň  1,5 metru. K zajištění dezinfekce rukou je provozovateli stanovena povinnost umístit nádoby s  dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.  

K bodu I/6  

Reguluje se poskytování ubytovacích služeb v nezbytně nutné míře tak, že ubytovací služby  nemůže využít osoba, která vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, a dále pokud  poskytovateli ubytování nedoloží negativní výsledek testu nebo doklad o očkování nebo  potvrzení o prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19. Velmi významným  prostředkem proti šíření epidemie je dezinfekce, proto je provozovatel povinen zajistit při  vstupu do provozovny ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou  a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch ve společných prostorách (kliky, madla,  zábradlí, vypínače apod.). Vzhledem k průměrné inkubační době onemocnění covid-19 je v  případě pobytu v ubytovacích službách déle než 7 dní povinností zákazníka absolvovat  opětovně vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu s negativním  výsledkem (nejde-li o osobu očkovanou nebo po prodělání onemocnění – ta jen prokazuje, že  splnění podmínky trvá, vzhledem k tomu, že i splnění této podmínky je časově omezeno). Test  je tedy třeba s frekvencí ne déle než jedenkrát za 7 dní opakovat, proto se umožňuje ubytování  pouze na 7 dní s tím, že po doložení negativního výsledku testu může být opět na dobu 7 dní  prodlouženo. Tato podmínka opakování testu je stanovena i z toho důvodu, že se během  pobytu nedá vyloučit kontakt s infekcí. V případě, že by se toto testování neprovádělo, je  zvýšené riziko rychlého šíření infekce mezi ostatní hosty a zaměstnance ubytovacích zařízení,  neboť se jedná o vnitřní prostory, často spojené s provozovnou stravovacích služeb, kde se  během konzumace stravy nepoužívá ochranný prostředek dýchacích cest. Opomenout nelze  ani skutečnost, že se jedná o dočasnou ubytovací službu, u které lze předpokládat vysokou  fluktuaci osob z různých míst včetně zahraničí. Z tohoto důvodu je požadováno splnění  podmínek podle bodu I/16 i přes evidenci ubytovaných osob, kterou provozovatelé těchto  služeb běžně provádějí. V případě výskytu onemocnění je i přes tuto evidenci téměř nemožné  trasovat rizikové kontakty, protože jde o cizí osoby, které se nijak neznají, a tedy si většinou  ani vzájemného kontaktu při pobytu ve společných prostorech ubytovacího zařízení nejsou  vědomé. 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 je stanovena v případě, pokud je  ubytovací služba poskytována v rámci vzdělávání výhradně dětem, žáků nebo studentům  jedné školy nebo je dozorujícím osobám, nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak,  aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající  ubytovací služby. Důvodem je, že samo vzdělávání není v současné době ničím podmíněno a  navíc jde o přesně definovanou homogenní skupinu osob, které se spolu běžně potkávají ve 

25 

škole a v případě výskytu onemocnění covid-19 je v této skupině výrazně usnadněno  dohledání a trasování všech rizikových kontaktů.  

Touto vyjímkou je dále zjednodušeno pořádání škol v přírodě, adaptačních pobytů a  podobných akcí pořádaných jakou součást vzdělávání mimo budovu školy. Z uvedených pravidel jsou také stanoveny výjimky pro určité skupiny osob, kdy by jejich  dodržení bylo v zásadě rozporné s účelem ubytování (osoby ubytovávané za účelem izolace  nebo karantény, popř. osoby v bytové nouzi).  

K bodu I/7  

Obecnou kontraindikací pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče je i podle vyhlášky  č. 2/2015 Sb. infekční onemocnění přenosné z člověka na člověka, kterým covid-19 je.  Omezuje se proto poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že ji lze poskytovat jen  za určitých podmínek, aby se v co největší míře předešlo šíření nákazy v rámci lázeňských  zařízení. Obecně pro poskytování lázeňské péče jsou nastavena protiepidemická opatření  tvořící tzv. vstupní bariéru do lázeňského zařízení. Nezbytnou podmínkou je negativní  výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad o  prodělání onemocnění covid-19 či doklad o očkování a zároveň osoba při nástupu do  lázeňského zařízení nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19. I zde je, shodně  jako u ubytovacích služeb, povinnost provádět testování, popř. opětovně doložit splnění  podmínky očkování nebo prodělání nemoci, každých 7 dní. Nutnost stanovení výše uvedených  podmínek pro poskytnutí lázeňské léčebné rehabilitační péče je na místě již z důvodu  předpokládaného složení klientů těchto zařízení. Z velké části jde o osoby vyššího věku  s přidruženými onemocněními, u kterých je výrazně vyšší riziko závažného průběhu v případě  nákazy onemocněním covid-19. 

K bodu I/8  

S ohledem na skutečnost, že sportovní aktivitu lze z pochopitelných důvodů většinou  provozovat pouze bez použití ochranného prostředku dýchacích cest a zároveň v průběhu  řady sportovních aktiv dochází k těsnému kontaktu mezi osobami, musí provozovatel zajistit,  že vnitřní sportoviště využije pouze osoba, která mu doloží negativní výsledek testu na  přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění  covid-19 nebo o očkování, a do uvedených prostor může vstoupit pouze osoba, která  nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19.  

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 pro tělesnou výchovu v rámci  vzdělávání ve školách a školských zařízeních je stanovena z důvodu, že tělesná výchova je  nedílnou součástí vzdělávání na školách. Školy využívají pro účely tělesné výchovy jak své  vlastní prostory, tak veřejná sportoviště, a proto s ohledem na skutečnost, že samotné  vzdělávání na školách není ničím podmíněno, není důvod trvat na splnění podmínek podle  bodu I/16 v případě, pokud sportoviště využívají školy pro účely tělesné výchovy. Obdobné  pak platí i v případě školských zařízení, jako jsou například školní družiny či školní kluby apod.,  které při jejich činnosti v rámci vzdělávání mohou využívat také sportoviště. Navíc se této  aktivity účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob. 

V případě skupinových lekcí musí být mezi jednotlivými účastníky dodržován bezpečný  rozestup alespoň 1,5 metru, který minimalizuje případné riziko přenosu nákazy. To neplatí pro  členy společné domácnosti a dále pro žáky jedné školy a je dozorující osoby. Z důvodu zvýšených nároků na dýchání, které jsou většinou se sportovní aktivitou spojené, je  provozovateli stanovena podmínka zajistit ve vnitřním prostoru provozovny maximální možnou  cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu. Za dodržení všech výše uvedených 

26 

podmínek je předpoklad výrazného snížení rizika přenosu nákazy při provozu vnitřních  sportovišť.  

K bodu I/9  

Z důvodu minimalizace rizika přenosu onemocnění covid-19 při činnosti, u které nelze použít  ochranný prostředek dýchacích cest, jako je provoz umělých koupališť (plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun  a solných jeskyní a s ohledem na možnost využití maximální kapacity návštěvníků dané  provozovny, je stanovena podmínka, že osoba, která danou provozovnu navštíví, nesmí  vykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19 a zároveň se musí prokázat negativním  výsledkem vyšetření na onemocnění covid-19, nebo dokladem o očkování nebo prodělání  onemocnění. Provozovatel je povinen do uvedených prostor vpustit pouze osobu, která se  uvedeným dokladem prokáže. Osoby dále musí dodržovat od ostatních osob rozestup  minimálně 1,5 metru (nejde-li o členy společné domácnosti nebo žáky jedné školy a je  dozorující osoby).  

Je stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 pro žáky školy, a to z  důvodu, že na základní škole je plavání (plavecký výcvik) povinnou součástí rámcového  vzdělávacího programu, což znamená, že je plavání povinnou součástí vzdělávání a zároveň  se ho účastní přesně definovaná homogenní skupina s velmi omezeným počtem osob.  S ohledem na skutečnost, že samotné vzdělávání na školách není v současné době ničím  podmíněno, je pro účely povinného plavání v rámci vzdělávání postupováno stejně. Totéž se  týká plavání na dalších druzích škol (především na sportovních gymnáziích), které mají výuku  plavání uskutečňovanou v rámci vzdělávání. Na druhou stranu je však nutné, aby pravidla pro  plavání, které je součástí vzdělávání, byla nastavena s ohledem na minimalizaci rizika šíření  nákazy. Z toho důvodu jsou podmínky nastaveny tak, že není potřeba dokládat splnění  podmínek podle bodu I/16 v případě, pokud se v jeden okamžik plavání účastní žáci pouze  jedné školy, nebo pokud je možné v jeden čas prostorově oddělit žáky jednotlivých škol tak,  aby se mezi sebou nepotkávali.  

Podmínka zajistit maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu  (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v provozovně dále snižuje riziko nákazy.  Provozovatel má také stanovenu povinnost aktivně bránit shromažďování osob, a to včetně  čekacích zón a tím dále snižovat riziko přenosu onemocnění.  

K bodu I/10 

Provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů,  zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání  veletrhů a prodejních hospodářských výstav je regulován, pokud jde o pobyt osob v jejich  vnitřních prostorech, a to tak, aby bylo umožněno návštěvníkům těchto prostorů doržovat  rozestupy alespoň 1,5 metru, pokud nejde o členy společné domácnosti nebo děti, žáky nebo  studenty jedné školy nebo je dozorující osoby, a zároveň jsou návštěvníci povinni tyto  rozestupy dodržovat. Cílem této regulace je zajistit mezi osobami bezpečnou vzdálenost a tím  minimalizovat riziko přenosu onemocnění.  

Skupinové prohlídky se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické známky  onemocnění covid-19. V případě skupinové prohlídky s účastí více jak 20 osob je stanovena  povinnost pro všechny účastníky takové prohlídky prokázat se před jejím zahájením  negativním výsledkem testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu, popřípadě  dokladem o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování a organizátor má povinnost  splnění této podmínky kontrolovat a osobě, která splnění podmínky nedoloží, neumožnit účast. 

27 

Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i  snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a tak vzrůstá riziko nákazy. Zároveň je  smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost provozovatelům tím, že mohou organizovat  skupinové prohlídky i pro osoby bez dokladu o negativním testu, očkování nebo prodělání  nemoci, byť jde o skupiny s omezeným počtem osob. 

Výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 pro skupinové prohlídky, pokud se jí  účastní v rámci vzdělávání výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující  osoby, je stanovena z důvodu, že jde o přesně definovaný homogenní kolektiv osob, které jsou  spolu v kontaku v rámci školy a všichni účastníci této prohlídky jsou jednoduše  identifikovatelní. V případě výskytu onemocnění covid-19 to vede k rychlému dohledání a  trasování všech rizikových kontaktů.  

K bodu I/11  

Za stanovených podmínek se umožňuje provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve  věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky  č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost  včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně  péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné  podobné akce pro osoby mladší 18 let, a to v návaznosti na aktuální epidemickou situaci ve  výskytu onemocnění covid-19. Službu je možné poskytovat (nebo akci konat) ve vnitřních  prostorech v jeden okamžik maximálně pro 1000 osob, ve vnějších prostorech pro 2000 osob.  Pro účastníky akce je stanovena povinnost, že nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění  covid-19. Provozovatel zařízení, poskytovatel služby nebo organizátor má povinnost zajistit,  aby se dané akce nebo činnosti neúčastnila osoba, která v případě, že se má účastnit více jak  20 osob, nedoloží negativní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho  antigenu, popřípadě doklad o prodělání onemocnění covid-19 nebo o očkování. Povinnost  splnění podmínek podle bodu I/16 v případě účasti více než 20 osob je z důvodu, že se  vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko přenosu nákazy. Navíc je v takto omezené  skupině s nutnou evidencí účastníků v případě výskytu onemocnění umožněno urychlené  trasování rizikových kontaktů a z toho vyplývající včasné nařízení karantény pro tyto osoby.  Zároveň je tím umožněno organizátorům pořádat tyto činnosti i bez dokládání tzv.  bezinfekčnosti, byť ve velmi omezeném počtu osob.  

Výjimku z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 mají tímto bodem regulované aktivity,  pokud se jich účastní výhradně děti nebo žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu. Tato výjimka byla stanovena s ohledem na shora  uváděné výsledky screeningového testování ve školách, které bylo ukončeno. V této  souvislosti bylo dále zohledněno, že se jedná o homogenní skupiny dětí, které jsou spolu v  kontaktu i během vyučování, pokud aktivity pořádá škola. Pokud aktivity pořádá jiný subjekt  než škola, lze též akceptovat výjimku z dokladování tzv. bezinfekčnosti s ohledem na  skutečnost, že se opět jedná o stále stejné homogenní kolektivy dětí. Navíc mají organizátoři  těchto aktivit povinnost vést evidenci účastníků, která vede k rychlému dohledání a trasování  všech rizikových kontaktů. Zároveň je třeba uvést, že ve skutečnosti kolektivy v rámci  volnočasových aktivit většinou nepřesahují 30 osob a v reálu i tak půjde převážně o malý  kolektiv osob.  

V případě vícedenních akcí, při kterých jsou účastníci zpravidla ve velmi úzkém a  dlouhodobém kontaktu, byla dále zohledněna při nastavení povinnosti pro osoby doložit  negativní výsledek vyšetření na onemocnění covid-19, event. doklad o prodělaném  onemocnění nebo dokončeném očkování, reálná možnost zvládnutí uložených povinností, a 

28 

to jak rodiči, tak organizátory akcí. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že účastníci vícedenních  akcí předkládají doklad o negativním testu, očkování nebo prodělání nemoci pouze první den  akce. Pokud akce trvá déle než 7 dní, mají osoby, které bezinfekčnost prokazovaly pouze  výsledkem antigenního testu, povinnost podstoupit opakované preventivní testování, a to s  frekvencí každých 7 dní pobytu. Povinnost opakovaného testování se nevztahuje na ty  účastníky, kteří při nástupu na akci doloží PCR test ne starší 7 dnů, doklad o očkování nebo  prodělání nemoci.  

K zamezení dalšího šíření onemocnění covid-19 je v případě zjištění pozitivního výsledku  vyšetření stanovena povinnost organizátora zajistit izolaci této pozitivní osoby od ostatních  osob, bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice)  příslušný podle místa konání akce a předat mu tímto mimořádným opatření stanovený rozsah  informace o účastnících dané akce, a dále zajistit, aby osoba s pozitivním výsledkem vyšetření  akci neprodleně opustila s ohledem na svůj věk sama nebo v doprovodu svého zákonného  zástupce.  

Poskytovatel služby / organizátor akce má povinnost vést evidenci osob po dobu nezbytnou  pro provedení epidemiologického šetření orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v nezbytném  rozsahu. Aby evidence mohla sloužit pro uvedený účel, měla by obsahovat identifikaci  účastníka (jméno, příjmení), jeho kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), informaci o čase  poskytnutí služby / konání akce (od kdy, do kdy) a informaci, který zaměstnanec poskytoval  služby (nebo osoba vedoucí danou aktivitu). Tuto evidenci je poskytovatel / organizátor  povinen uchovávat 30 dnů ode dne poskytnutí služby. V případě vícedenní akce se tím rozumí  den jejího skončení. Evidence osob má za cíl usnadnit trasování epidemiologicky významných  kontaktů v případě výskytu onemocnění mezi účastníky.  

K bodu I/12  

Regulace konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých  představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod., kongresů,  vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě spočívá především v požadavku na účastníky,  kteří se mohou dané akce zúčastnit pouze v případě, že nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19, a pokud jsou schopni doložit doklad o negativním výsledku testu,  očkování nebo prodělání nemoci. Organizátorovi akce se pak stanovuje povinnost kontroly  tohoto dokladu a nesmí umožnit vstup osobám, které tuto podmínku nesplňují. 

Další omezení spočívá ve stanovení maximálního počtu osob a to tak, že v případě, že se  akce účastní více než 20 osob a koná se v prostoru s kapacitou do 3 000 osob, musí všechny  osoby splňovat podmínku negativního výsledku testu nebo dokončeného očkování nebo  prodělání nemoci do 180 dní. Povinnost dokládat splnění podmínek podle bodu I/16 v případě  účasti více než 20 osob je z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině vzrůstá riziko  přenosu nákazy, ale zároveň je tak organizátorům těchto akcí umožněno je pořádat, byť pro  omezený počet osob. 

V případě, že se akce koná v prostoru s kapacitou větší než 3000 osob, je přípustné maximální  počet přítomných diváků navýšit na 100 % kapacity s tím, že minimálně polovina osob nad  limit 3000 osob se musí prokázat certifikátem o ukončeném očkování nebo dokladem o  prodělané nemoci a zbývající část kapacity může být obsazena osobami s negativním  výsledkem antigenního nebo RT-PCR testu. Toto přesně definované navýšení kapacity  vychází ze skutečnosti, že riziko nákazy u očkovaných osob a u osob v době do 180 dní od  potvrzení onemocnění je výrazně menší než u osob, které se prokázaly negativním výsledkem  RT-PCR nebo antigenního testu. Stejně tak je u těchto osob výrazně nižší riziko, že se  v případě kontaktu s onemocněním nakazí. [37]

29 

Dále je stanovena podmínka minimální vzdálenosti diváků od jeviště, sportovní plochy nebo  jiného místa určeného pro vystupující, která musí být nejméně 2 metry, a to z toho důvodu, že  účinkující při vlastní produkci nepoužívají ochranných prostředek dýchacích cest a zároveň  tato produkce může být spojena se zpěvem nebo jinými zvýšenými hlasovými projevy (hlasitá  mluva, křik, zpěv), které samy o sobě představují nárůst rizika přenosu onemocnění. 

Je stanovena výjimka na vzdělávací akce a zkoušky (mimo vlastní kontinuální vzdělávání v  podobě například výuky a přednášek, které není považováno za „vzdělávací akci“), které jsou  součástí vzdělávání podle školského nebo vysokoškolského zákona, a to z důvodu, že v  současné době není samotné vzdělávání na školách a vysokých školách nijak podmíněno a  tyto akce a zkoušky jsou jeho součástí. Nadále v tomto případě postačí zajištění dodržování  nastavených základních protiepidemických opatření (jako jsou ochrana dýchacích cest nebo  testování na kolejích vysokých škol). Za uplynulý rok a půl školy a vysoké školy prokázaly, že  jsou schopny v rámci svých kompetencí zajistit takovou organizaci vzdělávání, aby bylo  omezeno šíření onemocnění covid-19 i vedle dodržování krizových nebo mimořádných  opatření. Pravidla bodu I/12 se však uplatní pro akademické obřady (pokud se jich v jeden čas  účastní více než 20 osob, stejně jako u všech ostatních akcí). Výslovné uvedení akademických  obřadů je dáno tím, že tyto akce se svým charakterem spíše podobají společenským akcím  než samotnému vzdělávání na vysoké škole. Potkávají se zde nejen samotní studenti, ale také  jejich rodinní příslušníci a další osoby. Z tohoto důvodu se nastavují pro konání akademických  obřadů stejná pravidla jako pro kulturní akce. 

Dále byla stanovena výjimka z povinnosti splnění podmínek podle bodu I/16 pro akce, kterých  se zúčastní výhradně děti, žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, nebo pokud  provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby děti, žáci nebo studenti jedné školy používali jiné  prostory než ostatní osoby účastnící se této akce, a to z obdobného důvodu definovaného pro  skupinové prohlídky v bodě I/10. 

K bodu I/13  

Omezují se veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě,  jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/12, taneční, tradiční  a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy.  Z pravidel stanovených tímto bodem se však vyjímají schůze, zasedání a podobné akce  ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na  základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Tyto akce jsou regulovány zvlášť, byť  obdobnými principy, v bodech I/14 a I/15. 

Vyjmenovaných akcí se mohou zúčastnit pouze osoby, které nevykazují klinické příznaky  onemocnění covid-19. V případě, že má být v jeden okamžiku přítomno na akci více než 20  osob, mohou se jí účastnit pouze osoby, které se mohou prokázat negativním výsledkem testu  na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu či dokladem o prodělání onemocnění  covid-19 nebo dokladem o očkování, přitom však lze připustit přítomnost nejvýše 1000 osob  ve vnitřních prostorech, v případě akce konané výhradně ve vnějších prostorech potom  nejvýše 2000 osob.  

Velikost skupiny je stanovena z toho důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob ve skupině je i  snížená možnost dodržovat bezpečné rozestupy a také vzrůstá riziko přenosu nákazy.  Zároveň je smyslem tohoto vymezení usnadnit činnost organizátorům těchto akcí tím, že  mohou organizovat akce i pro osoby bez uvedného dokladu, byť jde o skupinu o velmi  omezeném počtu osob.

30 

V případě, že je vstup na akci regulován (typicky vstupenkou), má osoba povinnost prokázat  splnění podmínek organizátorovi akce stejně jako v jiných případech, kdy je vstup vázán na  splnění těchto podmínek, přičemž organizátor má stejně jako v ostatních obdobných případech  povinnost toto prokázání vyžadovat a bez doložení osobu na akci nevpustit. Pokud vstup  regulován není, musí být osoba připravena na místě prokázat splnění podmínek alespoň  orgánu kontroly (orgánu ochrany veřejného zdraví), obdobně jako je tomu u provozoven  stravovacích služeb.  

Splnění podmínek podle bodu I/16 se nevyžaduje, pokud se uvedených akcí v rámci  vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo  pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali  jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, a to z obdobného důvodu  definovaného v bodě I/10. Stejně tak je stanovena výjimka pro tyto akce, pokud jde o  pravidelně probíhající aktivity v neměnném kolektivu v případě, pokud bude v požadovaném  rozsahu vedena evidence osob účastnících se této akce, a to z důvodu, že se jedná o  homogenní kolektiv osob. Povinnost vést evidenci účastníků vede k rychlému dohledání a  trasování všech rizikových kontaktů v případě výskytu nákazy v daném kolektivu.  

Další výjimka je stanovena pro svatby, prohlášení osob o vstupu do registrovaného partnerství  a pohřby, jichž se může účastnit maximálně 30 osob bez nutnosti splnění výše uvedených  podmínek. Tato výjimka je stanovena z důvodu umožnění konání těchto významných událostí  v životě člověka i bez nutnosti pro účastniky prokázat se dokladem o negativním výsledku  testu, očkování nebo prodělání nemoci, a to za splnění podmínky velmi omezeného počtu  účastnících se osob, který zaručuje v případě potřeby vytrasování všech kontaktů, a kdy lze  předpokládat, že při tomto malém počtu osob půjde většinou pouze o členy rodiny, popř. osoby  velmi blízké.  

Specifická úprava je stanovena pro sportovní přípravu organizovanou sportovními svazy a  sportovní utkání, kdy se organizátorovi ukládá povinnost vést evidenci osob, které se dané  sportovní aktivity účastní, bez ohledu na počet účastníků či charakter (pravidelná /  jednorázová) akce, což usnadní epidemiologické šetření a vede k rychlému dohledání a  trasování rizikových (epidemiologicky významných) kontaktů v případě výskytu onemocnění  v tomto kolektivu, a tím včasné podchycení případného ohniska nákazy. Povinnost vést vždy  evidenci účastníků je uložena z důvodu, že sportovní aktivity jsou zpravidla provozovány bez  ochrany dýchacích cest a zároveň se zvýšenými nároky na dýchání, což zvyšuje riziko přenosu  nákazy, a proto je nutné v případě výskytu onemocnění v daném kolektivu rychle vytrasovat  rizikové kontakty, čemuž tato evidence jednoznačně napomáhá. 

Ponechání nutnosti splnění podmínek podle bodu I/16 v případě účasti více než 20 osob na  sportovních utkáních a dalších aktivitách, jichž se neúčastní pouze „stálý“ kolektiv (jeden tým),  je z důvodu, že v rámci těchto aktivit již dochází k setkávání různých skupin osob, často i z  několika krajů a nelze tedy mluvit o homogenitě daného kolektivu. Nicméně vzhledem k tomu,  že tyto aktivity mívají pravidelný ráz (konají se zpravidla nejméně jednou týdně), stanoví se  zvláštní „platnost“ antigenního RAT testu, kdy se z obvyklých 72 hodin prodlužuje na 7 dnů,  neboť lze předpokládat, že u účastníků uvedených akcí tak bude docházet k pravidelnému,  každotýdennímu testování. 

Specifická úprava pro organizovanou činnost pěveckých sborů je stanovena z důvodu, že zpěv  je z hlediska šíření a přenosu onemocnění covid-19 považován za jednu z nejrizikovějších  aktivit, při které navíc nelze použít ochranný prostředek dýchacích cest, je proto nutné pro  činnost pěveckých sborů stanovit přísnější podmínky, jakými jsou skupina maximálně 50 osob  za dodržení rozestupů alespoň 1,5 metru mezi jednotlivými osobami a dále nezbytná  podmínka nepřítomnosti klinických známek onemocnění covid-19 a povinnost prokázat se 

31 

negativním výsledkem testu nebo doložení dokladu o očkování nebo potvrzení o prodělání  onemocnění. Organizátorovi činnosti pěveckých sborů je stanovena povinnost vést evidenci  osob pro potřeby případného epidemiologické šetření. Tato evidence usnadní následné  trasování rizikových kontaktů v případě výskytu onemocnění v rámci této činnosti.  

K bodu I/14 

Stanovují se pravidla pro shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu  shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů a to tak, aby nebylo dotčeno právo osob  pokojně se shromažďovat, ale zároveň bylo sníženo riziko přenosu nákazy. Z důvodu  minimalizace zásahu do tohoto práva byla v případě těchto shromáždění stanovena pouze  základní protiepidemická opatření (dodržování rozestupů a dezinfekce rukou).  

K bodu I/15 

Obdobně se stanovují podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu  právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej  účastní na jednom místě více než 20 osob z důvodu, že se vzrůstajícím počtem osob  shromážděných v jeden čas na jednom místě stoupá riziko přenosu nákazy, a proto je v rámci  zachování bezpečné organizace a průběhu stanovena povinnost dokladu o negativním  výsledku testu, dokončeném očkování nebo prodělání nemoci.  

K bodu I/16  

Vymezuje se okruh osob, kterým se na základě stávajících vědeckých poznatků o získané  imunitě a šíření onemocnění covid-19 umožňuje vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech v případě, že nemají  žádné klinické příznaky onemocnění covid-19, a buď chorobu již prodělaly, a předpokládá se,  že dle stávajících mezinárodních doporučení Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají v době do 180 dní od  záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před  reinfekcí, anebo od dokončeného očkování podle SPC dané očkovací látky uběhlo nejméně  14 dní. Alternativou k doložení s velkou pravděpodobností získané imunity po prodělané  nemoci nebo očkování je pro účely umožnění vstupu do některých vnitřních a vnějších prostorů  doložení negativního výsledku RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není  starší než 7 dnů, nebo negativního výsledku antigenního testu na přítomnost antigenu viru  SARS CoV-2 provedeného zdravotnickým pracovníkem, který nesmí být starší než 72 hodin  od odběru biologického materiálu. Vstup do některých vnitřních a vnějších prostorů a účast na  hromadných akcích nebo jiných činnostech je také umožněn osobě, která přímo na místě  podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2,  který je určen pro sebetestování, s negativním výsledkem.  

V případě on-line provedeného antigenního testu je doba platnosti tohoto testu stanovena na  24 hodin a to z důvodu, že jde o test určený pro sebetestování (k použití laickou osobou)  provedený v domácím prostředí a nejde o antigenní test provedený zdravotnickým  pracovníkem.  

Mimořádným opatřením se dále definuje národní certifikát o provedeném očkování. Jedná se  o písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v  České republice, v jiném členském státě Evropské unie nebo třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn  v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva  zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě, podaném typu  vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, nebo certifikát o 

32 

očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID. Vstup do  vybraných vnějších a vnitřních prostorů se dále umožňuje osobě, která byla očkována proti  onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží národním certifikátem o dokončeném očkování,  za který se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v třetí zemi občanovi České republiky nebo občanovi Evropské unie s  vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou  republikou, o tom, že očkování látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou bylo plně  dokončeno, a jeho vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na  internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (písemné potvrzení musí  obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci  subjektu, který potvrzení vydal a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo  z písemného potvrzení), a že od dokončení očkování uplynulo nejméně 14 dní. 

Níže jsou uvedeny současné důvody Ministerstva zdravotnictví, proč nelze uznat přítomost  protilátek proti viru SARS-CoV-2 jako doklad pro vstup do některých vnitřních a vnějších  prostorů nebo účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, kdy je vyžadováno  doložení tzv. beinfekčnosti.  

Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo judikatury Nejvyššího správního soudu, který  rozsudkem ze dne 9. července 2021, sp. zn. 6 Ao 21/2021 shledal v rozporu se zákonem  ustanovení čl. I bodu 18 mimořádného opatření MZ ze dne 14. května 2021 čj. MZDR  14601/2021-12/MIN/KAN, přičemž se v tomto rozsudku vyjádřil k otázce osob, které sice  neprodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 (neměly pozitivní výsledek RT-PCR  testu na přítomnost viru SARS-CoV-2), nicméně vyšetřením u nich byla zjištěna přítomnost  protilátek proti viru SARS-CoV-2. Stejně tak je nutno říci, že Ministerstvo zdravotnictví  nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovalo imunitu proti onemocnění covid-19 vzniklou na  základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že v současnosti rutinně používané  laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti nákaze covid-19, nejsou  dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako podklad  pro rozhodování, zda je jedinec tzv. bezinfekční pouze na základě toho, že mu byly prokázány  protilátky proti onemocnění covid-19, ale není důkaz o tom, že by v minulosti toto onemocnění  prodělal. 

Proto Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na současný stav vědeckého poznání ohledně  onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 i nadále zastává názor, že samotnou  skutečnost spočívající v přítomnosti protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi jakékoli osoby, aniž  by u ní bylo zároveň laboratorně potvrzeno prodělání onemocnění covid-19, nelze postavit na  roveň laboratorně potvrzenému prodělání tohoto onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví  vedou k tomuto závěru následující důvody: 

Z hlediska současného stavu vědeckého poznání o chování viru SARS-CoV-2 a lidské imunity  po prodělání onemocnění covid-19 způsobeného tímto virem je ve světě obecně přijímána  skutečnost [41], že po prodělání onemocnění covid-19 lze na fyzickou osobu po dobu 180 dnů  od prvního pozitivního testu (RT-PCR testu nebo antigenního testu (RAT) potvrzeného  konfirmačním RT-PCT testem) pohlížet jako na imunní a tedy chráněnou proti tomuto  onemocnění. V případech laboratorně potvrzeného onemocnění covid-19 pak zcela zřetelně  existuje výchozí bod, od něhož lze uvedenou 180denní lhůtu počítat – tímto výchozím bodem  je den prvního pozitivního testu. Po uplynutí 180denní lhůty se pak na danou osobu opět  pohlíží jako na osobu, která onemocnění covid-19 neprodělala (samozřejmě za předpokladu,  že v předmětné lhůtě neabsolvovala očkování nebo neprodělala onemocnění znovu). Přitom  však nehraje roli, zda dotyčná osoba má po prodělání tohoto onemocnění v krvi přítomné 

33 

protilátky (a v jaké míře) či nikoli. Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti, ze které ostatně  vychází i pro ČR závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953  (odstavec 7) ze dne 14. června 2021, o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání  interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním  covid-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během  pandemie covid-19 (článek 3). 

Je třeba také poznamenat, že z hlediska mezinárodní definice [42] je diagnóza onemocnění  covid-19 definitivní pouze v případě průkazu přítomnosti viru SARS-CoV-2 prostřednictvím  PCR testu nebo jeho antigenu pomocí antigenního testu (RAT) (definice případu onemocnění  covid-19). Tedy pouhá pozitivita protilátek proti viru SARS-CoV-2 z krve pacienta, nedokazuje  z hlediska definice nemoci, že se jedná o stav po onemocnění covid-19. 

V případech osob, které sice mají v krvi určité množství protilátek proti viru SARS-CoV-2, popř.  prokázanou jejich pouhou přítomnost, a tedy onemocnění covid-19 zřejmě prodělaly  bezpříznakově nebo nebyly testovány (není přitom podstatné, proč test nepodstoupily), je však  situace jiná. V prvé řadě zde chybí shora zmíněný výchozí bod, od kterého je možné počítat  zmíněnou 180denní lhůtu. Uvedené v praxi znamená, že v době absolvování vyšetření na  přítomnost protilátek nelze zjistit, kdy přesně fyzická osoba onemocnění covid-19 ve  skutečnosti prodělala a zda je tedy na počátku, uprostřed či těsně před uplynutím zmíněné  180denní lhůty. Současný stav vědeckého poznání totiž neumožňuje toto datum zpětně  stanovit, a to zejména s ohledem na to, že stejně jako je průběh onemocnění covid-19  u každého jiný, je jiné i množství protilátek, které se v reakci na prodělání tohoto onemocnění  u různých osob vytvoří, a jiná je i doba, po kterou protilátky proti viru SARS-CoV-2 v krvi  přetrvávají. Jinými slovy platí, že u někoho může mít prodělání onemocnění covid-19  za následek velké množství protilátek v krvi i po velmi dlouhou dobu, u jiného může dojít  k tomu, že množství protilátek po prodělaném onemocnění bude malé a ty rychle vymizí.  Možné jsou však i kombinace uvedených možností, tedy velké množství protilátek po krátkou  dobu, či malé množství protilátek po dlouhou dobu. S ohledem na současný stav vědeckého  poznání platí, že samotný průběh onemocnění přitom nehraje roli, když i osoby s těžkým  průběhem mohou mít po prodělání onemocnění malé množství protilátek a osoby s lehkým či  bezpříznakovým průběhem mohou mít velké množství protilátek. Pokud jde o dobu, po kterou  protilátky přetrvávají v krvi, ani ta není na průběhu onemocnění závislá, a u každého jedince  je jiná a klesá jinou rychlostí – u někoho pomalu, u někoho naopak velmi rychle. Velmi  podstatnou skutečností pak je, že dosud nikde ve světě nebyla odbornými kruhy či uznávanými  autoritami (např. WHO, CDC, ECDC apod.) stanovena tzv. protektivní (ochranná) hladina  protilátek, tedy hladina, jejíž dosažení znamená, že danou osobu lze považovat za chráněnou  proti (re)infekci virem SARS-CoV-2. S ohledem na výše uvedené tak 1) není možné určit, zda  je test na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v posuzovanou dobu ještě validní, tedy  zda množství protilátek v krvi dané osoby bude stejně vysoké jako v době testu, výrazně nižší  či dokonce žádné, neboli, jak dlouho budou protilátky v krvi přetrvávat, a 2) zda je testem  prokázané množství protilátek dostatečně efektivní k ochraně dané fyzické osoby vůči  (re)infekci virem SARS-CoV-2. Samotným vyšetřením protilátek bez znalosti výchozího bodu  onemocnění, kterým je pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT), nelze tedy  stanovit i při pravděpodobnosti, že nemocný mohl onemocnění covid-19 prodělat, jak dlouho  bude ještě pravděpodobně chráněn. 

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na  protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Imunita proti infekci způsobené virem SARS-CoV 2 je založena na kombinaci buněčné imunity a protilátek. Je známo, že imunitní odpověď není  zaměřena proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na 

34 

povrchu viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď,  která vytváří protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N)  protein nebo protein spike (S).[43] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé  epitopy SARS-CoV-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě  významnější je zkřížená reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných  v době před vznikem pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností  určité procento sér pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem  detekujícím S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou  protektivní aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto  osob se s virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek  testu na protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala  onemocnění covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně  pozitivní, a to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS CoV-2, například ty, které způsobují běžné nachlazení.[44] 

Množství protilátek se mění v čase kvantitativně i kvalitativně, používají se různé testy proti  různým antigenům u jedinců, kteří mají každý různě nastavenou imunitu geneticky či kontakty  s infekčními agens a dalšími faktory. Je zřejmé, že imunologové ve světě naráží na podobné  problémy, a to je také důvodem, že zatím nejsou k dispozici jasné guidelines světově  uznávaných autorit (např. WHO, ECDC, CDC), které by stanovily jednoznačný postup v dané  věci. 

Imunitní ochrana proti koronaviru u většiny jedinců přetrvává 6 měsíců [41]. Sérologické testy  se zaměřují na specifické protilátky indukované SARS-CoV-2. Výsledky však poskytují pouze  částečný obrázek imunitní odpovědi proti viru, protože reakce zprostředkované T-buňkami  nejsou brány v úvahu. Indukce paměťových T a B-buněk specifických pro SARS-CoV-2 je  důležitá pro dlouhodobou ochranu a hraje v ní zásadní roli, ale rutinně tento typ imunity nelze  vyšetřovat. Paměťové T-buňky mohou být přítomné, i když není měřitelné množství protilátek  v séru. To dále komplikuje posouzení přítomnosti a trvání imunity na základě průkazu pouhé  detekce protilátek.  

Pozitivní výsledek testu na přítomnost protilátek může být důkazem minulé (včetně nedávné)  infekce, aniž by poskytl jakékoliv údaje o době infekce, a nemůže vyloučit ani současnou  probíhající infekci. Proto není absolutním důkazem, že osoba není infekční a/nebo je chráněna  před novou infekcí a nemůže virus dále přenášet. I když testy na přítomnost protilátek poskytují  určité důkazy o imunitní odpovědi, není známo, zda množství protilátek poskytuje dostatečnou  ochranu nebo jak dlouho bude taková ochrana trvat. Je tedy možné, že brzy po pozitivním  testu na přítomnost protilátek se protilátky stanou nezjistitelnými. Serologické testy detekující  protilátky nemohou určit přesnou dobu infekce, pokud není známa, tj. pokud není k dispozici  pozitivní výsledek RT-PCR nebo antigenního testu (RAT). Testy protilátek tedy nemohou  nahradit RT-PCR nebo antigenní testy, protože podstata detekovaného parametru se liší  (protilátka vs. přímá detekce genomu viru nebo virového proteinu).  

Navíc jsou v laboratorní praxi k dispozici různé testy k detekci protilátek a srovnání jejich  výsledků je velmi obtížné kvůli této jejich různorodosti a z chybějící standardizace. Testy  protilátek, které se v současné době používají v členských státech, nejsou harmonizovány /  standardizovány a jejich výsledky tak nejsou srovnatelné.  

V této souvislosti ECDC konstatuje, že osoby s certifikáty vydanými na základě pozitivní  sérologie mohou být mylně ujištěni, že mohou uvolnit své chování, které je důležité pro  omezení rizika nákazy a jejího přenosu, jako je dodržování rozestupů, používání ochranného prostředku dýchacích cest a mytí a dezinfekce rukou. Jak bylo zmíněno výše, zatímco pozitivní 

35 

sérologický výsledek může naznačovat předchozí infekci, nemusí však zaručit ochranu před  reinfekcí nebo infekcí způsobenou nově se objevující variantou.[45] 

Složitost ve věci uznávání přítomnosti protilátek bez laboratorně potvrzeného onemocnění  covid-19 pomocí RT-PCR testu dokládá i skutečnost, že k tomuto kroku v rámci Evropy  přistoupilo pouze Rakousko, ostatní země zatím z výše zmiňovaných důvodů volí stejný  postup jako ČR. 

Ve všech shora uvedených skutečností spatřuje Ministerstvo zdravotnictví důvody, pro které  nelze potvrzení o absolvování testu na přítomnost protilátek postavit na roveň laboratorně  potvrzenému prodělání onemocnění covid-19 (ve 180 denní lhůtě po prodělání),  absolvovanému očkování, nebo negativnímu výsledku antigenního (RAT) či RT-PCR testu.  Ministerstvo však zdůrazňuje, že tento závěr nečiní na základě jakýchkoli snah o diskriminační  zacházení s osobami, které onemocnění covid-19 prodělaly, avšak nemají o tom laboratorní  potvrzení, nýbrž z důvodu veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví, protože, jak bylo  uvedeno výše, není zřejmé (ani stanovitelné), zda vůbec a případně po jakou dobu jsou tyto  osoby v rozhodném čase proti (re)infekci virem SARS-Cov-2 chráněny. 

Výzkum imunity proti infekci způsobené virem SARS-CoV-2 nadále pokračuje, ale stále ještě  neposkytl dostatek důkazů k tomu, aby se v krvi našel jednoduchý a spolehlivý parametr  určující úroveň imunity proti této infekci, od kterého by bylo možno odvinout protiepidemická  opatření u daného jedince a stupeň jeho ochrany. V současné době vychází praktické  doporučení pro implementaci a interpretaci serologického vyšetření protilátek [46], které odráží  stav poznání v oblasti vyšetřování protilátek proti onemocnění covid-19. Toto doporučení říká,  že indikace vyšetření protilátek proti tomuto onemocnění jsou pouze tyto: diferenciální  diagnostika onemocnění covid-19, popř. stav po onemocnění z indikace lékaře, vyšetření  dárců rekonvalescentní plasmy a seroprevalenční studie, tedy epidemiologické studie a  výzkum zejména pro potřeby stanovení účinnosti vakcín. Není doporučeno používat protilátky  pro hodnocení individuální imunity vyšetřovaného a pro rozhodnutí o vakcinaci. Medicínské  indikace vyšetření protilátek jsou tedy významně omezené a výsledek by neměl sloužit  k určení stupně imunity jedince proti onemocnění covid-19, ani k predikci, jak dlouho bude  chráněn, popř. k načasování k načasování očkování.  

1. Původní varianta delta dále ustupuje vlastním subvariantám, situace se ale výrazně  nemění, SZÚ (szu.cz) 

2. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/threat-assessment-emergence-and impact-sars-cov-2-delta-variant 

3. https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/sars-cov-2-delta-variant-now-dominant european-region 

4. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2108891 

5. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment _data/file/1005085/Vaccine_surveillance_report_-_week_29.pdf 

6. Implications for the EU/EEA on the spread of the SARS-CoV-2 Delta VOC (europa.eu) 7. Rapid risk assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 15th update (europa.eu) 8. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented  previous infection or vaccination (europa.eu) 

9. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)01358-1/fulltext  10. Making vaccination a condition of deployment in older adult care homes - GOV.UK  (www.gov.uk)

36 

11. CDC COVID-19 Study Shows mRNA Vaccines Reduce Risk of Infection by 91 Percent for  Fully Vaccinated People | CDC Online Newsroom | CDC 

12. Vaccine Tracker: What risk do unvaccinated people pose to the public? (msn.com) 13. Vaccination with BNT162b2 reduces transmission of SARS-CoV-2 to household contacts  in Israel (medrxiv.org) 

14. NEJMc2107717.pdf (nih.gov) 

15. The indirect effect of mRNA-based Covid-19 vaccination on unvaccinated household  members (medrxiv.org) 

16. Topné, ventilační a klimatizační systémy v kontextu s onemocněním COVID-19 (ECDC).,  SZÚ (szu.cz) 

17. https://ec.europa.eu/culture/sites/default/files/2021-06/COM-2021-4838-covid_en.pdf 18. zakladni_informace_covid_19_7_aktualizace_09_03_2021_2.pdf (szu.cz) 19. Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person  

transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis - The  Lancet 

20. Nový koronavirus vydrží na povrchu několik hodin - aktualizace, SZÚ (szu.cz) 19 21. Guidelines for the implementation of non-pharmaceutical interventions against COVID-19  https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/covid-19-guidelines-non pharmaceutical-interventions 

22. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/disinfection-environments-covid-19 23. Reduction of secondary transmission of SARS-CoV-2 in households by face mask use,  disinfection and social distancing: a cohort study in Beijing, China | BMJ Global Health 24. Stability of SARS-CoV-2 in different environmental conditions - The Lancet Microbe 25. Inactivation of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 by WHO Recommended Hand Rub Formulations and Alcohols - Volume 26, Number 7—July 2020  - Emerging Infectious Diseases journal - CDC 

26. Stability of SARS-CoV-2 on environmental surfaces and in human excreta | medRxiv 27. The effect of temperature on persistence of SARS-CoV-2 on common surfaces | Virology  Journal | Full Text (biomedcentral.com) 

28. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1 | NEJM  (archive.org) 

29. Porous Materials Unfavorable for Coronavirus Survival - AIP Publishing LLC 30. REHVA_COVID-19_guidance_document_ver2_20200403_1.pdf 

31. The Fluid Dynamics of Disease Transmission (annualreviews.org) 

32. Quantitative Microbial Risk Assessment for Airborne Transmission of SARS-CoV-2 via  Breathing, Speaking, Singing, Coughing, and Sneezing | Environmental Health  Perspectives | Vol. 129, No. 4 (nih.gov) 

33. who-2019-ncov-adjusting_ph_measures-workplaces-2020.1-eng.pdf (cities4health.org) 34. Computational fluid dynamic (CFD), air flow-droplet dispersion, and indoor CO2 analysis  for healthy public space configuration to comply with COVID 19 protocol | medRxiv 35. NERVTAG: Immunity certification update, 4 February 2021 - GOV.UK (www.gov.uk) 36. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7392463/ 

37. https://www.chp.gov.hk/files/pdf/local_situation_covid19_en.pdf 

38. https://www.health.gov.au/news/australian-health-protection-principal-committee-ahppc statement-on-very-high-risk-social-environments 

39. https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/27/2/20-4443_article 

40. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7014e3.htm 

41. Immune responses and immunity to SARS-CoV-2 (europa.eu)

37 

42. Case definition for coronavirus disease 2019 (COVID-19), as of 3 December 2020  (europa.eu) 

43. Antibody Testing Is Not Currently Recommended to Assess Immunity After COVID-19  Vaccination: FDA Safety Communication | FDA 

44. Antibody (Serology) Testing for COVID-19: Information for Patients and Consumers | FDA 45. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates  (europa.eu) 

46. https://academic.oup.com/clinchem/article/67/9/1188/6178192 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

38