Víkendář: U dlouhých hodin v práci skutečně platí, že méně je více

Když lidé pracují mnoho hodin týdně, může snížení jejich počtu zvýšit produktivitu. Tuto tezi testovali ekonomové Ruo Shangguan, Jed DeVaro a Hideo Owan na japonských datech s tím, že v jádru věci jde o následující: Mohou firmy, které požadují od svých zaměstnanců méně, nakonec získat více? Podle ekonomů se například během druhé světové války ve Velké Británii ukazovalo, že tomu tak skutečně může být. Ženy, které pracovaly v továrnách na munici, totiž byly schopny zvyšovat produkci vyšším počtem odpracovaných hodin pouze do určitého bodu. Funguje tedy něco podobného i v naší době?

Shangguan a jeho kolegové poukazují na to, že situace se dnes může výrazně lišit od jednoduchého procesu výroby munice. Ekonomové následně zkoumali data týkající se japonských firem během globální finanční krize. Japonsko totiž může být dobrým základem pro testování teze „méně je více“, protože zde obecně panuje averze k propouštění. Pokud tedy firmám kvůli ekonomickému útlumu klesá odbyt, reagují na to obvykle snížením počtu odpracovaných hodin a ne snižováním počtu zaměstnanců.

Snížení počtu odpracovaných hodin by mohlo zvedat produktivitu proto, že lidé si mohou více odpočinout a pracovat efektivněji. Shangguan a jeho kolegové tuto možnost skutečně potvrdili a zjistili několik dodatečných faktů. Ukázalo se totiž, že ve hře je ještě další mechanismus: Jestliže roste celková pracovní zátěž, pracovní týmy jsou rozšiřovány o méně zručné zaměstnance, protože ti zručnější začínají být přetížení a celková produktivita pracovního týmu klesá. A naopak: Pokud pracovní zátěž klesá, pracovní týmy jsou složeny z menšího počtu lidí, a to z těch zručnějších.

Data z Japonska tak mimo jiné ukazují, že v době ekonomického útlumu a snižování počtu odpracovaných hodin došlo k většímu růstu produktivity u dříve větších týmů a týmů s dříve nižší produktivitou. Navíc se ukazuje, že když nějaký člen skupiny pracuje víc a víc hodin přesčas, o to více klesá celková produktivita týmu. U jeho klíčových členů pak platí, že jejich dlouhé přesčasy jednak snižují produktivitu všech, ale také mají další negativní důsledky ve formě kvality práce.

Ekonomové tedy tvrdí, že snížení počtu odpracovaných hodin jednak zvyšuje produktivitu, ale zároveň snižuje počet chyb v práci. Funguje tu efekt většího odpočinku spojený s tím, že odpočinutí lidé podávají lepší výkon, a tudíž k nim do týmu nemusí přicházet méně zruční zaměstnanci, což opět pomáhá produktivitě celé skupiny. Podobné mechanismy tak hovoří pro menší počet odpracovaných hodin.

Zdroj: VoxEU