Drahé energie: Mezi vítězi a poraženými, a k tomu nová hrozba stagflace

Narůstající ceny elektřiny začínají na evropských akciových trzích vyvolávat varovné vlny. Včera jsme zde psali o názoru banky Barclays na to, kdo by z energetické krize mohl vyjít posílen. Dnes se s agenturou Bloomberg podíváme na možnou opačnou stranu barikády. Narůstající ceny zemního plynu a elektřiny by mohly začít dotírat na marže v řadě sektorů, od cementáren po výrobce automobilů.

„Pro evropské akcie by se tento trend mohl převrátit v tlak na firemní marže a tedy negativní překvapení v prognózách, až budou v říjnu a listopadu zveřejňovány zisky za třetí čtvrtletí,“ domnívá se Peter Garnry, šéf akciové strategie v Saxo Bank.

Jedním ze sektorů, které by narůstající ceny elektřiny mohly nejvíce ohrozit, jsou stavební materiály. Největší podíl nákladů na energie vůči celkovým výrobním nákladům je právě v tomto odvětví, poukazuje Evropská komise. Narůstající poptávka po jejich produktech vedla k tomu, že výrobci zatím dokázali přenášet rostoucí náklady na zákazníky, tvrdí Garnry. To je také vysvětlením, proč si akcioví investoři zatím z růstu cen elektřiny tolik nedělali. Většina průmyslových firem se navíc proti výkyvům v cenách elektřiny a plynu zajišťuje.

Náklady na elektřinu se letos více než zdvojnásobily. Roční forwardové baseload kontrakty na elektřinu ve vybraných evropských zemích a futures na zemní plyn (modře):

Čím déle ale krach na trhu s elektřinou trvá, tím větší dopad do bude mít na nejexponovanější průmyslová odvětví. Investiční ředitel BNP Paribas Wealth Edmund Shing tvrdí, že další překážky by to mohlo znamenat pro automobilový sektor, který se už tak potýká s nedostatkem polovodičů. Zásah by kvůli svým energeticky intenzivním operacím mohly dostat také akcie ve stavebnictví. To by obratem ohrožovalo podporu, se kterou se počítá v zotavování evropské ekonomiky. Hnací silou má být právě infrastruktura.

Nejviditelnější známky tísně na akciovém trhu zatím přicházejí z jižní Evropy, konkrétně od tamní silně regulovaných utilit. Akcie firem jako Endesa a Enel se ve středu propadly, protože investoři se obávali, že by se jich mohly dotknout vládní zásahy ve snaze zastropovat ceny pro zákazníky, a také náhlé daňové úpravy ve Španělsku.

Akcie španělských firem Iberdrola a Endesa se obchodují na nejnižších úrovních od poloviny loňského roku a prognózy amerických bank jsou pro tyto utility neradostné. Podle JPMorgan by obě utility mohly každá ponížit zisk před zdaněním o zhruba miliardu eur, přičemž JPMorgan předpokládá rozdělení této záporné položky do druhého pololetí tohoto roku a prvního kvartálu roku příštího. Goldman Sachs odhaduje dopad regulatorních opatření do zisku na akcii pro roky 2022 až 2025 na průměrných 10 % u Iberdroly a zhruba 15 % u Endesy.

Výkonnost akcií Iberdrola z posledních pět dní v systému Xetra:

Zbydou nějací vítězové?

Naopak analytik britské Barclays Peter Crampton předpokládá, že zvyšování cen elektřiny „vytvoří“ vítěze v méně regulované severní Evropě. Mezi ně tipuje EDF, Engie, Fortum a RWE. Barclays také předpokládá výrazné zvýšení zisku na akcii, obzvláště u EDF, a zvedla svoje odhady pro tento a příští rok o 82, respektive 61 procent.

Laurent Douillet z Bloomberg Intelligence vidí mezi možnými vítězi velké jaderné a hydroelektrárenské společnosti. Oproti firmám, které závisejí na plynu a uhlí, nebudou totiž podle něj zakoušet stejný tlak na výrobní náklady. Dalšími velkými vítězi by mohli být také producenti ropy a plynu, obzvláště pokud mají v portfoliu rozsáhlé plynárenské aktivity.

Drahý binec

Faktorů, které způsobily raketový nárůst cen energií, je vícero. Mezi nejčastěji zmiňovanými je hospodářská konjunktura, která zvedá poptávku. Tu se ale nedaří uspokojit na straně nabídky, a to z řady důvodů. Uhelné elektrárny Evropa ve shodě se svou zelenou misí postupně odstavuje. Zásoby zemního plynu jsou po neobvykle chladné zimě nejnižší za více než dekádu a v Severním moři přestal skoro foukat vítr. Jinými slovy, jeho rychlost je nejnižší za posledních 20 let, takže větrné turbíny nedokázaly vyrábět naplno.

Rusko mezitím plní svoje plynové zásobníky a Norsko pokračuje v odstávkách kvůli údržbě, takže plyn odsud sice proudí, ale v podprůměrných objemech. Podle Bloombergu bude tudíž cena v Evropě, kde se v roce 2019 vyrobilo 23 % elektřiny z plynu (a 2 % z jádra, oboje platí pro EU) muset ještě stoupnout, aby přilákala asijské tankery s LNG. Svoje zásoby před zimou ale doplňuje také Čína.

Podle Alasdaira McKinnona ze Scottish Investment Trust nynější situace ukazuje, že energetické sítě nejsou stále dost odolné, pořád to je podle něj ale jenom varování. Bloomberg pak hovoří o tom, že narůstající závislost starého kontinentu na obnovitelných zdrojích energie ukazuje svoje slabiny. Celá šlamastyka pak stojí nakonec poměrně draho.

Evropské trhy s plynem a elektřinou si po osmi dnech plných rekordních nárůstů dnes berou oddech. Drahé energie se ale v některých zemích propisují do celkové cenové hladiny, kterou hlídají centrální banky, a někteří experti už hovoří o hrozbě stagflace, nebo alespoň podmínkách, které by ji připomínaly: o prostředí zvýšených cenových tlaků a zpomalujícího hospodářského oživení.

Zdroje: Bloomberg, Patria.cz