Převody jednotek: převod cm3 na m3 nebo na litry, kolik litrů je galon, jak dlouhý je 1 palec, kolik váží unce

Převody jednotek je jedna z věcí, které se musíme naučit ve škole, ale je to taky jedna z věcí, kterou pak využijeme i v reálném životě. Každou chvíli potřebujeme vědět nějaké základní převody, jako například:
Kolik kilometrů jsme uběhli, když máme za sebou 1 500 m?
Nebo kolik zaplatíme za 20 dkg šunky, když je váha na cenovkách udávaná pouze v kilogramech?

Některé převody jsou hračka, ale jiné jsou už trochu komplikovanější, a proč se trápit s vymýšlením přesouvání desetinné čárky, když existuje jednoduchá kalkulačka, která vše vypočítá.
Nevíte-li kolik centimetrů je metr, kolik m² je ar či hektar, nebo kolik pascalu je bar, nevadí, to vše umí chytrá kalkulačka spočítat.

K dispozici jsou kalkulačky převodů jednotek objemu, hmotnosti, délky, obsahu a tlaku.

Pro jasnější představu, jak jednotlivé výpočty fungují, se pod každou kalkulačkou nachází přehledná tabulka, kde jsou jednotlivé převody vysvětleny.

 

Důležité je si uvědomit, že měrná soustava, na kterou jsme zvyklí ze školy, tedy soustava SI, která se skládá ze sedmi základních jednotek (sekundy, metry, ampéry, kelviny, kandely, moly, kilogramy), není jedinou měrnou soustavou.
Existují i jiné, jako je například soustava angloamerická, která se od té naší výrazně liší a pro nás bývá často dost komplikovaná
Proto vznikly další kalkulačky, které převádí nejrůznější angloamerické jednotky na jednotky soustavy SI, kalkulačka tedy může vypočítat kolik kilometrů je míle, kolik kilo je jedna libra nebo kolik litrů je galon.

S angloamerickými jednotkami je to však poměrně složité, jelikož některé jednotky se stejně jmenují v USA i ve Velké Británii a jejich převod na metrickou soustavu je stejný, jako například míle a míle, avšak někdy je jejich převod odlišný, jako je tomu u amerického a britského galonu a u některých jednotek jsou názvy jiné úplně, nebo jednotky vůbec neexistují, například britská míra "kámen (stone)" v se v USA nepoužívá.

A aby toho ještě nebylo málo, dnes se ve Velké Británii imperiální soustava primárně nepoužívá, jelikož v roce 1824 ji oficiálně vystřídala soustava SI. Avšak v hovorové řeči zůstávaly imperiální výrazy (výrazy z angloamerické měrné soustavy), jako například stopa, libra, palec, kámen a další . A tak od roku 1995 je znovu možné imperiální jednotky používat i úředně. Pivo lze čepovat v pintách, vzdálenost udávat v yardech nebo mílích a další. A tak je důležité si dát pozor o které jednotky se jedná, jestli o britské nebo americké.

Další věc, která vás může při zkoumání angloamerických jednotek překvapit, je, že mají více jednotkových soustav objemu nebo třeba hmotnosti.
Věděli jste třeba, že existuje speciální hmotnostní soustava pro zlato a drahé kovy, nebo že v USA mají dvě rozdílné objemové soustavy, jednu pro tekuté látky a druhou pro látky suché.

Je v tom docela zmatek, ale všechno je stručně a jasně vysvětleno v kalkulačkách angloamerických jednotek. Po přečtení jistě všechno pochopíte a příště už vás pojmy jako jsou troyská unce nebo bušl nepřekvapí.