Otrokovická sázka na jednu silnou kartu - Otrokovická firma Prozax před lety vsadila na výrobu jednoúčelových strojů pro gumárenský průmysl

Otrokovická firma Prozax před lety vsadila na výrobu jednoúčelových strojů pro gumárenský průmysl. A dokázala, že i s úzkou specializací lze prorazit na zahraničních trzích.

Poptávka po pneumatikách pro zemědělské a stavební stroje roste po celém světě, nejen v Indii. Foto: Shutterstock

Některé úspěšné firmy vznikají na základě pečlivé úvahy, detailního průzkumu trhu a dobře vypracovaného byznysplánu. A pak jsou společnosti, jejichž zrození je spíše dílem náhody. Otrokovická firma Prozax patří do té druhé skupiny. Za svůj vznik vděčí překotné době velké privatizace, jež s sebou nesla šance pro ty, kteří měli odvahu chopit se příležitosti a zkusit podnikat.

Když v roce 1992 do gumárenských závodů Barum (někdejší národní podnik Rudý říjen) vstoupila formou joint venture německá firma Continental, začala sice navyšovat výrobu, zbavovala se ale také některých částí špičkové české továrny, jejíž tradice sahá až do roku 1932, kdy na Zlínsku začal s výrobou pneumatik Tomáš Baťa. V rámci dělení kompetencí mezi Barumem a Continentalem měla skončit v Otrokovicích i prototypová dílna, která tu fungovala od roku 1966. A nebýt několika nadšenců, scénář by se naplnil. „Dělal jsem v té době mistra na dílně a nechtěli jsme jen tak skončit. Pronajali jsme si tedy stroje i prostory a začali podnikat s vlastní firmou,“ líčí Jiří Neubauer, obchodní ředitel a jednatel firmy Prozax.

Přestože jejich dvorním odběratelem strojů pro gumárenský průmysl byl nadále Barum, neměli na trhu žádnou protekci a museli o každou zakázku soutěžit. „Někdy se to povedlo, jindy zase ne. Trvalo nám dobré dva roky, než jsme na továrně, v jejímž areálu jsme tehdy působili, přestali být závislí,“ vzpomíná Jiří Neubauer. Prozax začal vyrábět i pro české a slovenské fabriky produkující další známé značky pneumatik, jako jsou Mitas nebo Matador. Na samém sklonku 90. let minulého století pak přišla první samostatná zahraniční zakázka. Putovala do indického Kóčinu, kde má jednu ze svých továren nadnárodní společnost Apollo.

Kromě dobrých referencí, které Prozax dostaly do světa, otrokovické firmě v expanzi na zahraniční trhy pomáhají také veletrhy. Nejdůležitějším „dostaveníčkem“ výrobců pneumatik je Hannover, kde ostatně sídlí také Continental. A pak tu jsou nadějné a dynamické trhy, kde se vyplatí mít svůj stánek na oborových veletrzích. Patří sem Moskva, Šanghaj nebo Bombaj. „O nějakém vystavování to není, stánek má pár metrů čtverečních. Ale je důležité být na místě a jednat s potenciálními klienty napřímo. To se nám vždy osvědčilo,“ vysvětluje Jiří Neubauer s tím, že na export míří 80 procent produkce otrokovické firmy.

V zasedací místnosti Prozaxu mají sice velkou nástěnnou mapu, vlaječky míst, kde všude otrokovické stroje používají, na ni ovšem nenajdete. Možná je to škoda, byla by jich slušná řádka. Kromě mnoha evropských zemí se výrobky někdejší „barumácké“ prototypové dílny dostaly do Argentiny, USA, Jihoafrické republiky, Malajsie nebo Íránu. Nové kontrakty se právě rodí v Egyptě nebo Kazachstánu. Jiří Neubauer ve většině těchto zemí byl osobně. Tak jako někdo objíždí památky, zajímá se ředitel Prozaxu o fabriky na výrobu pneumatik. „Třeba v Americe, kde jsme dodávali stroje pro továrnu Mitasu v Charles City v Iowě, používají oproti Evropě o dost jednodušší technologie,“ všímá si.

Srdcem výrobní linky v Indii je robot od firmy Fanuc. Kompletní technologické řešení ovšem pochází z Otrokovic. Foto: Prozax

RUSKO MODERNIZUJE

Když přijde řeč na konkrétní trhy, nedá Jiří Neubauer dopustit na Bělorusko, kde Prozax několikrát porazil čínskou konkurenci, a také na Rusko. Prozax vybavil svými stroji pneumatikárny v Jaroslavli, Volgogradě, Omsku, Barnaulu i Nižněkamsku. „Tamní trh je hodně orientovaný na Čínu, nám ale hraje do karet, že Rusové upřednostňují vlastní pneumatiky a je tam tudíž velká poptávka po modernizaci továren. Svou roli hraje i jazyk – vzájemně se domluvíme napřímo, což byznysu pomáhá. Rusové jsou dobří partneři. Nikdy jsme třeba neměli problémy s neproplacenými fakturami,“ vysvětluje Jiří Neubauer. Epidemie koronaviru bohužel již tak problematický obchod s Ruskem ještě více přibrzdila. Ani na vícestupňová víza není možné do země volně vycestovat.

To samé platí i pro Indii, kam se Prozax po více než dvaceti letech vrátil. Loni se otrokovickým podařilo uzavřít kontrakt na výrobu čtyř automatizovaných linek pro nástřik pneumatik. Zákazníkem je indický gigant BKT (Balkrishna Industries), který licenčně dodává pneumatiky pro velké světové výrobce zemědělských a stavebních strojů, mezi něž patří John Deere, JCB nebo CNH. „Jednali jsme přímo s rodinnou Poddarů, což jsou majitelé. Kvůli ceně nám po mnoha vyjednáváních nakonec řekli, že nemají zájem. Po půl roce se ale sami ozvali,“ líčí Jiří Neubauer. Jak sám přiznává, cenově se třeba s čínskými nabídkami porovnávat nemohou. Nicméně mají renomé evropské firmy, a také jsou schopni dodat reference v podobě konkrétních fabrik, kde jejich stroje pracují.

Nová zakázka do Indie je druhou největší v historii firmy. (Ta vůbec nejrozsáhlejší putovala do Běloruska.) Jak je v Prozaxu zvykem, půjde o kompletní dodávku na klíč, od strojařiny, přes řídící software až po takové detaily, jako je oplocení linky, které má zabránit úrazům. Součástí čtyř linek, které dohromady váží přibližně sto tun a zaberou 16 velkých lodních kontejnerů, jsou kromě jiného také roboty od japonské firmy Fanuc. Vše se kompletuje v moderní hale, kam se Prozax přestěhoval v roce 2019 poté, co se kapitálově spojil s firmou Versta. Kromě posílení konstrukčních kapacit tím firma získala i softwarové specialisty. Mimochodem i nová hala svým způsobem navazuje na baťovskou tradici v kraji. Na místě, kde stojí současná továrna Prozaxu, býval dřevěný hangár otrokovického letiště, odkud Tomáš Baťa vyrážel na své obchodní cesty po světě.

PŘES INDII DO SVĚTA

V další expanzi na světové trhy věří i Prozax. BKT není jen významným hráčem na indickém trhu – má designérské centrum v Itálii, kde mimo jiné také sponzoruje tamní druhou fotbalovou ligu. „Technologicky je to jedna z nejprogresivnějších firem v Indii, a tak věříme, že nám jejich reference pomohou dostat se i na další trhy,“ doufá Jiří Neubauer. Přestože Prozax vyrábí jednoúčelové stroje výhradně pro gumárenský průmysl, nemyslí si její šéf, že by firma vsadila na špatnou kartu. „Zrovna Indie nebo Jižní Amerika jsou regiony, kde je po pneumatikách pro zemědělské a stavební stroje sílící poptávka. Stejně tak je třeba modernizovat i staré provozy,“ říká Jiří Neubauer. Naděje podle něj ale není jen v expanzi. „V poslední době se při vývoji nových zařízení orientujeme na robotizaci našich strojů, je v tom budoucnost celého odvětví,“ dodává.

Ekonomické odhady každopádně sílící poptávku potvrzují. Zatímco loni se na světě vyrobily pneumatiky v hodnotě 120 miliard amerických dolarů, do roku 2027 má finanční objem pneumatikářského byznysu podle letošní studie Global Tires Market Report stoupnout na 154 miliard USD. Ročně tak celá branže poroste v průměru o čtyři procenta. A není důvod, proč by se na růstové vlně neudržely strojírenské firmy, které mají tradici i světové renomé ve vybavování továren pro gumárenské podniky. Třeba jako otrokovický Prozax.

BLAHOSLAV HRUŠKA