Testování zaměstnanců u poskytovatelů zdravotních a poskytovatelů sociálních služeb, s účinností od 1. 9. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN MZDRX01HCQ9H

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 30. srpna 2021 

Č. j.: MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN 

MZDRX01HCQ9H 

M IM OŘ Á D NÉ O P AT Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,  nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2  odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením  onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné  opatření: 

I. 

1. Všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím dlouhodobou lůžkovou péči  a všem poskytovatelům sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním  postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, poskytovatelům  sociálních služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatelům  sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení se nařizuje 

nejpozději do 7 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto opatření a následně s frekvencí  jedenkrát za 7 dní provést preventivní vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru  SARS-CoV-2 prostřednictvím rychlých antigenních testů (RAT) provedených zaměstnancem, který je zdravotnickým pracovníkem, nebo poskytovatelem zdravotních  služeb, s nímž má uzavřenu smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, nebo  jiným poskytovatelem zdravotních služeb, se kterým uzavře za účelem provedení  rychlých antigenních testů (RAT) smlouvu o poskytování zdravotních služeb, u všech  svých zaměstnanců, kteří přicházejí do přímého kontaktu s pacienty nebo uživateli  sociálních služeb; za zaměstnance se pro účely tohoto opatření považují i osoby  vykonávající činnost ve prospěch poskytovatele na základě jiného než s ním uzavřeného  pracovněprávního vztahu, včetně dobrovolníků. U zaměstnanců, kteří v době provádění  pravidelného vyšetření nejsou přítomni na pracovišti, se vyšetření provede v den návratu  na pracoviště před nástupem k výkonu činnosti. 

2. Vyšetření podle bodu 1 se neprovádí u zaměstnance, který 

a) absolvoval nejdéle před 72 hodinami před termínem pravidelného preventivního  vyšetření podle bodu 1 RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2  s negativním výsledkem, nebo

Str. 1 z 7 

b) byl očkován proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o provedeném  očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení Evropské unie o  digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně 14 dní od  dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném očkování se  považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným  subjektem působícím v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České  republiky; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému  typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, a tyto  údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za  předpokladu, že očkování bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku  podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou  zdravotnickou organizací pro nouzové použití; nebo 

c) prodělal laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba izolace  podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního  pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru  SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více  než 180 dní. 

II. 

Všem zaměstnancům uvedeným v bodu I.1, nejde-li o zaměstnance uvedené v bodu I.2, se nařizuje podrobit se vyšetření podle bodu I.1 a dále v případě, že výsledek preventivního  vyšetření rychlým antigenním testem (RAT) provedeného podle bodu I je 

a) pozitivní na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 a zaměstnanec má klinické příznaky  onemocnění covid-19, je považován za osobu s probíhajícím onemocněním covid-19,  bez prodlení přerušit výkon práce, oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli, opustit místo  pracoviště a telefonicky kontaktovat poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné  praktické lékařství k určení dalšího postupu, 

b) pozitivní na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 a zaměstnanec nemá klinické  příznaky onemocnění covid-19, do doby zjištění výsledku konfirmačního testu  na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR bez prodlení přerušit výkon  práce, oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli, opustit místo pracoviště a telefonicky  

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání,  ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním  COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

Str. 2 z 7 

kontaktovat poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství  k určení dalšího postupu. 

III. 

Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 2021. 

Odůvodnění: 

I. Analýza epidemické situace 

Epidemická situace ve výskytu onemocnění covid-19 na území ČR je stabilizovaná, počty  nových případů dlouhodobě oscilují v denním průměru mezi hodnotami 180 až 190 případů,  v parametru 7denní incidence pak v rozmezí od 11 do 12,5 případů na 100 tisíc obyvatel.  A ani další parametry nevykazují rizikové indikace, např. průměrná pozitivita testů  u diagnostické indikace se pohybuje okolo 1,5 %. Stabilní situace je také v oblasti  hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno přes 60 pacientů, z toho v průměru 15 pacientů je  léčeno na jednotce intenzivní péče, logicky nejvíce zasaženo v tomto parametru je hlavní  město Praha, což plně odpovídá epidemické situaci v této části republiky. 

Při hodnocení krátkodobého trendu, tj. mezitýdenního vývoje počtu případů aktuální data  ukazují v posledním týdnu na mírný pokles počtu nových případů, a to o 5 %. Mírně narostl  pouze počet hospitalizací, avšak zde také nepozorujeme žádné rizikové indikace ukazující  na riziko možného významného nárůstu, jelikož se zde odráží i pozitivní vývoje ve věkové  kategorii starších osob (65+), u kterých je vyšší předpoklad těžšího průběhu onemocnění.  

Stagnaci epidemie dokladují a stabilizovaný vývoj ukazují i regionální ukazatele 7denní  incidence, nad hranicí 12,5 případů na krajské úrovni jsou aktuálně 3 kraje, a to hlavní  město Praha, kraj Jihočeský a kraj Středočeský. Na okresní úrovni je pak na touto hodnotou  14 okresů z celkového počtu 77 okresů. Nejvíce zasaženým regionem tak i nadále zůstává  Praha, která je dlouhodobě jediným krajem se 7denní incidencí nad hranicí 25 případů na  100 tisíc obyvatel, situace zde však neeskaluje a v posledním týdnu je již stabilizovaná, což  ukazují průměrné denní počty případů, které v posledních 3 týdnech stagnují a aktuální  hodnoty jsou v podstatě totožné ve srovnání s minulým týdnem, to dokladuje i mezitýdenní  nárůst, který je pouze v jednotkách procent.  

Jako po celé léto, tak i v tomto období pozorujeme na republikové úrovni ukazuje trvající  zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje jednu čtvrtinu  všech nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je i podíl u mladší věkové  kategorie, a to jak ve věkové kategorii dětí 6 až 11 let, tak i v kategorii starších dětí ve věku  12 až 15 let. Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových  případů. Trvale nízký je naopak podíl případů ve věkové kategorii 65 a více let, který se  dlouhodobě pohybuje okolo 5 % z celkového počtu, v přepočtu na počet případů se pak  jedná o 10 případů v průměru denně. 

Str. 3 z 7 

Mimo rodinu a pracoviště se mezi nejčastější místa i nadále řadí dětské tábory, poměrně  významnou část případů tvoří importovaná onemocnění, tj. případy u kterých bylo v rámci  epidemiologického šetření zjištěna cestovatelské anamnéza v zahraničí, za posledních 14  dnů bylo zjištěno více než 450 importovaných případů, za celé letní období,  tj. od 1. července, pak více než 1 500, nejčastěji se jedná případy spojené s cestováních do  oblíbených turistických destinací (Chorvatsko, Španělsko, Turecko, Bulharsko, Egypt). 

Aktuální data včetně datových sad pro hodnocení vývoje sledovaných parametrů jsou  přístupná na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid 

19?utm_source=general&utm_medium=widget&utm_campaign=covid-19 , datové sady  k očkování a aktuální statistiky jsou pak dostupné na webu https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr 

II. Zhodnocení míry rizika  

Zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnická zařízení jsou z hlediska posouzení  rizikovosti míst nákazy místem s nejvyšší mírou rizika a dopady na zdraví. Výskyt  onemocnění v zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení  dlouhodobé lůžkové péče vzhledem k vysokému zastoupení zranitelné skupiny (vysoký věk  klientů, osoby s řadou chronických onemocnění, imunitně oslabené osoby) může mít  významný dopad na systém zdravotní péče a veřejné zdraví v případě rozšíření nákazy  v zařízení, jelikož onemocnění u klientů (pacientů) vzhledem k jejich zdravotní anamnéze  velmi často progreduje do těžkého stavu vyžadujícího hospitalizaci (v zařízení akutní lůžkové  péče), nezřídka i na jednotce intenzivní péče. Při onemocnění personálu pak může dojít  k výraznému omezení péče o klienty (pacienty). Samotný nemocný pracovník v sociálních  nebo zdravotních službách je významné riziko onemocnění klienta / pacienta v místě  poskytovaných služeb. Toto dokladují i data o výskytech v zařízeních poskytovatelů  sociálních služeb z průběhu epidemie covid-19 v ČR. Zařízení sociálních služeb  představovala v říjnu a na počátku listopadu roku 2020 nejčastější ohniska nákazy  s průměrnými počty nově nakažených přesahujících hodnotu 2 500 týdně a významně se tak  i podílely na celkové epidemické situaci, zejména z hlediska dopadů na systém nemocniční  péče. Souhrnně v souvislosti s výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb bylo  nakaženo více než 30 000 osob ve více než 800 zařízení poskytovatelů sociálních služeb, a  jak je patrno i z tohoto poměru nakažených a míst výskytu, tak se mnohdy jednalo o ohniska  s významným počtem případů, ve více než 200 zařízeních poskytovatelů sociálních služeb  bylo zjištěno více než 50 případů onemocnění covid-19, a hrozilo z důvodu nedostatku  kvalifikovaných zaměstnanců omezení poskytování služeb. U řady poskytovatelů sociálních  služeb musela vypomáhat Armáda ČR se zajištěním nezbytného provozu.  

Z pohledu vývoje nákazy v zařízení poskytovatelů služeb byl nejvyšší výskyt pozorován  v říjnu a první polovině listopadu roku 2020, v druhé polovině listopadu došlo k významnému  poklesu počtu ohnisek a zejména počtu nově nakažených osob v těchto zařízeních,  následně v roce 2021 došlo na začátku ledna k opětovnému nárůstu, který však neeskaloval  tak významně jako v průběhu roku 2020, což dokladují i počty ohnisek, kterých bylo doposud  v roce 2021 pouze čtvrtina ve srovnání s rokem 2020. Uvedený trend lze přičíst zejména 

Str. 4 z 7 

postupnému očkování klientů a zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb a také  nastaveným protiepidemickým opatřením, včetně plošného antigenního testování v těchto  zařízení. Avšak v souvislosti s vakcinací je nutno zmínit, že přes veškeré vyvinuté úsilí stále  téměř 20 % obyvatel v nejrizikovější populační kategorii (80+) z hlediska závažnosti průběhu  onemocnění není naočkováno ani jednou dávkou, tedy jde stále o významný počet  z hlediska potenciálních dopadů na nemocniční péči a proočkovanost tak stále v této kohortě  není dostatečná. 

Konkrétní aktualizované informace o proočkovanosti dle jednotlivých věkových skupin jsou  pravidelně zveřejňovány na webových stránkách ministerstva. 

COVID-19: Přehled očkování | Onemocnění aktuálně od MZČR (mzcr.cz) 

Ani proočkovanost pracovníků zařízení poskytovatelů sociálních služeb není dostatečná.  Za doporučenou minimální proočkovanost lze dle britské pracovní skupiny sociální péče  považovat 80 % u pracovníků v sociálních službách a minimálně 90 % u klientů/residentů  zařízení poskytovatelů sociálních služeb.[1] 

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného opatření 

S ohledem na výše uvedenou, zatím nedostatečnou, proočkovanost klientů / pacientů a  zaměstnanců vybraných poskytovatelů sociálních služeb a s ohledem na průběžné  hodnocení vývoje epidemie u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb byly dle  zhodnocení míry rizika určeny okruhy poskytovatelů, kde se nařizuje provést preventivní  vyšetření těch osob, které dosud nemají dokončené očkování. Toto preventivní opatření  spolu s ostatními protiepidemickými opatřeními má za účel odhalit asymptomatické osoby,  které mohou vzhledem k absenci příznaků nevědomky šířit onemocnění, a zabránit tak  možnému šíření onemocnění v této skupině osob, a to lokalizací ohniska v časné fázi, tj.  zabránění dalšímu šíření onemocnění v zařízení nastavením adekvátních opatření a  v konečném důsledku tak i ochraně dalších zaměstnanců a zejména pak klientů / pacientů v  zařízení. Testování představuje společně s očkováním a dalšími protiepidemickými  opatřeními (např. ochrany dýchacích cest) významný preventivní nástroj minimalizující rizika  šíření onemocnění v zařízeních poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb [5].  

Ministerstvo zdravotnictví si je zároveň vědomo přirozeného efektu, že očkování neposkytuje  100% ochranu vůči nákaze. Je vycházeno z faktu, že očkování významně chrání před  závažným průběhem onemocnění a na základě zhodnocení míry rizika a dopadů na veřejné  zdraví považuje plně očkované osoby a osoby po prodělání nemoci v intervalu do 180 dnů  od prvního pozitivního testu jako dostatečně chráněné [2,3]. 

Cílem opatření je tak zamezit negativnímu scénáři vývoje epidemie, tj. významného průniku  do pobytových zařízení poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení  dlouhodobé lůžkové péče a vzniku ohnisek nákazy, což by s vysokou pravděpodobností  mělo za následek omezení poskytování služeb z důvodu nedostatku personálních kapacit  v případě nákaz u zaměstnanců, a v případě nákaz u klientů / pacientů pak významnější  zátěž nemocniční péče vzhledem k vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu. Např. u  varianty delta dle studie publikované v časopise Lancet, vycházející z monitoringu  hospitalizací ve Skotsku, je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu právě u osob 

Str. 5 z 7 

s vyšším počtem komorbidit, a to primárně u neočkovaných osob a osob vyššího věku [4]. 

Cílem opatření stanovených tímto mimořádným opatřením je tak primárně zajištění  mechanismů minimalizujících riziko těchto výše uvedených negativních scénářů vývoje  epidemie a s nimi souvisejícími opatřeními, která by na tento negativní vývoj musela  reagovat přísnějším způsobem, což se v minulosti ukázalo jako problematické, ačkoliv sice  vedly ke kýženému cíli omezit šíření epidemie onemocnění covid-19, avšak za značnou cenu  a s významnými dopady na společnost a ekonomiku. Proto se Ministerstvo zdravotnictví  snaží vyvažovat potřebu preventivního přístupu a kontroly vývoje onemocnění covid-19 tak,  aby stanovená protiepidemická opatření byla co možná nejúčinnější z hlediska efektivity  řízení epidemie a minimalizace potenciálních rizik pro veřejné zdraví, a zároveň  minimalizovat dopad tohoto opatření na zvýšení provozních nákladů poskytovatelů  sociálních služeb. Okruh těchto služeb reflektuje jejich technické možnosti, tedy zajištění  testování do 7 dnů od nabytí účinnosti opatření. Současně toto opatření vyvažuje  minimalizaci potencionálních rizik pro veřejné zdraví s co možná nejmenším zásahem do  integrity a důstojnosti osobnosti a práv uživatelů / pacientů i zaměstnanců včetně  minimalizace sociální izolace uživatelů / pacientů, kdy se výrazně snižuje možnost uzavření  zařízení při výskytu clusteru nákazy u poskytovatele.  

Pro nastavení jednotlivých opatření je nezbytným aspektem vyhodnocování dopadů těchto  opatření na epidemickou situaci a její trend, a to v pravidelných intervalech, kdy Ministerstvo  zdravotnictví tak činí denně. Cílem je pak zejména zhodnocení jejich efektivity, tj. jejich  účinnost a naplnění stanoveného účelu, pro který byla přijímaná, tj. ke zpomalování šíření  epidemie, popř. jejího zastavení. 

Toto mimořádné opatření stanovuje specifická a efektivní protiepidemická opatření  zohledňující princip předběžné opatrnosti v souvislosti s dalším šířením onemocnění covid 19 v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zařízeních dlouhodobé lůžkové péče. 

1. Estimating the minimum level of vaccine coverage in care home settings. Social Care  Working Group consensus statement  

https://www.gov.uk/government/consultations/making-vaccination-a-condition-of deployment-in-older-adult-care-homes/social-care-working-group-consensus statement-march-2021 

2. Moline HL, Whitaker M, Deng L, et al. Effectiveness of COVID-19 Vaccines in  Preventing Hospitalization Among Adults Aged ≥65 Years — COVID-NET, 13 States,  February–April 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1088-1093. DOI:  http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7032e3external icon. 

3. Lopez Bernal J, Andrews N, Gower C, Gallagher E, Simmons R, Thelwall S, Stowe J,  Tessier E, Groves N, Dabrera G, Myers R, Campbell CNJ, Amirthalingam G,  Edmunds M, Zambon M, Brown KE, Hopkins S, Chand M, Ramsay M. Effectiveness  of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant. N Engl J Med. 2021 Aug  12;385(7):585-594. doi: 10.1056/NEJMoa2108891. Epub 2021 Jul 21. PMID:  34289274; PMCID: PMC8314739. 

4. Sheikh A, McMenamin J, Taylor B, Robertson C; Public Health Scotland and the  EAVE II Collaborators. SARS-CoV-2 Delta VOC in Scotland: demographics, risk of  hospital admission, and vaccine effectiveness. Lancet. 2021 Jun 

Str. 6 z 7 

26;397(10293):2461-2462. doi: 10.1016/S0140-6736(21)01358-1. Epub 2021 Jun 14.  PMID: 34139198; PMCID: PMC8201647. 

5. Nanduri S, Pilishvili T, Derado G, et al. Effectiveness of Pfizer-BioNTech and  Moderna Vaccines in Preventing SARS-CoV-2 Infection Among Nursing Home  Residents Before and During Widespread Circulation of the SARS-CoV-2 B.1.617.2  (Delta) Variant — National Healthcare Safety Network, March 1–August 1, 2021.  MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1163-1166.  

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v.r. 

ministr zdravotnictví

Str. 7 z 7