Očekávání ohledně dalšího postupu Fedu ovlivní i korunu

České koruně se už více než týden nedaří dostat zpět pod hladinu EUR/CZK 25,50. Impuls ze strany rostoucích sázek na zvyšování domácích úrokových sazeb již do značné míry vyčerpal potenciál dále podporovat korunu – FRA sazby i výnosy českých státních dluhopisů byly v posledních dnech stabilní. Do popředí se dostal spíše globální vývoj na finančních trzích, kterému v poslední době dominuje přehodnocení ekonomického výhledu (vzhledem k pandemické situaci) a očekávání snižování nákupů aktiv tzv. taperingu ze strany Fedu. Ten dle slov Powella přijde již letos a bude pozvolný. Americká centrální banka tak obrací kormidlo opatrně, což finančnímu trhu vyhovuje. Akciové indexy si v závěru týdne polepšily a spíše umírněný páteční projev Jeroma Powella poslal výnos amerického 10letého dluhopisu níže a dolar k slabší úrovni. Klesající trajektorii dolaru vůči euru kopírovala v pátek odpoledne česká měna, která přechodně posílila o 0,25 % pod EUR/CZK 25,50. Aktuálně se ale opět navrátila na 25,56 a týden odstartovala ve srovnání s polským zlotým a maďarským forintem v horší formě.

I v tomto týdnu bude koruna ve vleku globálních dat. Dominantní bude statistika z amerického trhu práce. Informace o aktuálním tempu oživení dorazí ve středu, kdy vyjde zpráva o růstu zaměstnanosti v soukromém sektoru od institutu ADP. Výsledek nastaví očekávání pro detailnější měsíční statistiku, jež následuje v pátek. Pokud by se trh práce ukázal být v lepší formě, než se očekávalo, bylo to pro trh jestřábím signálem a potvrzením očekávání snížení nákupu aktiv ještě letos. Dolar by v tomto případě mohl posílit a dostat korunu pod tlak. Kromě dat z amerického trhu práce dorazí i řada českých a evropských událostí. Z pohledu očekávání dalších kroků ČNB bude zajímavý údaj o průměrném růstu tuzemských mezd ve druhém čtvrtletí. Svižný růst by byl indikací robustních domácích poptávkových tlaků, a tedy potřeby dále utahovat měnové kohoutky. Klíčovou událostí v evropském ekonomickém kalendáři je srpnová inflace. Ta měla v srpnu meziročně poskočit z 2,2 % na 2,8 %. Důvodem ale budou kromě možného zdražení v kategorii služeb spíše technické faktory, jako změny ve spotřebitelských daních a pandemií posunuté sezónní faktory. Zveřejnění by se tak mělo obejít bez výraznějšího dopadu na devizový trh. Geopolitické události, především napětí v Afghánistánu, zůstalo prozatím na finančních trzích v pozadí.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář