Nejnebezpečnější je dálnice D1

Začněme tím, že obecně platí, že dálnice jsou až 6x bezpečnější než ostatní silnice. Z daného konstatování jasně vyplývá – dálnice je bezpečnější. Po pravdě po dlouhou řadu let nebylo a stále ještě není možné ve skutečnosti nejfrekventovanější úsek české dálniční sítě (1303 km), tedy D1 mezi Prahou a Brnem považovat za plnohodnotnou dálnici. Že je to příkré konstatování? Ale vůbec ne, vždyť 5 úseků dálnice D1 patří podle statistik mezi 10 nejnebezpečnějších míst v ČR.

Platí, že dálnice jsou 3,6x bezpečnější než silnice I. třídy a dokonce 5,7x bezpečnější než silnice II. třídy. Tato čísla platí obecně. Ovšem dokladem oprávněnosti konstatování, že D1 má výrazně nebezpečné úseky, je počet dopravních nehod. Buďme konkrétní. Za uplynulé dva roky se podle serveru portalnehod.cz v úsek zhruba na 13. kilometru D1 směrem na Prahu stalo 221 nehod. Naproti tomu stejně tak na okraji Prahy, na dálnici D8 to bylo o polovin méně nehod, když i toto číslo je vysoké.

Která jsou „nejbolavější“ místa českých dálnic, pokud jde o počet dopravních nehod? Praha-východ a Praha-západ (D1 a D8), Mladá Boleslav (D10), Pelhřimov a Benešov (D1). A bezprostřední důvody havárií? Například na D1 u obce Speřice (okres Pelhřimov) směrem na Brno je zjevně vinou fakt, že řidiči pozdě brzdí při odbočování na odpočívadlo a dochází ke kolizím. U obce Mirošovice (21. km) jde zase o zúžení pruhů a tudíž opožděné zpomalování, nevhodná jízda v levém zúženém pruhu širších vozidel a další příčiny. Právě zúžené, rekonstruované úseky D1 jsou zkrátka nejčastějšími místy nehod.

Pokud jde o D8 u Zdib, jde o dálniční křížení, navíc v nedávné době rekonstruované. Opět se zde kumulují dva nebezpečné okamžiky: sjíždění a najíždění vozidel, stejně jako omezení daná bývalou rekonstrukcí.

Jak odborníci ÚAMK již tolikrát uváděli, k příčinám, vedle právě uvedených rekonstrukčních prací a komplikovanosti sjezdů a nájezdů, jde o základní chyby řidičů. Těmi jsou: nepřiměřená rychlost, nevěnování se plně řízení a nedodržování bezpečné vzdálenosti. Experti ÚAMK již několikrát poukazovali na to, že na dálnicích sousedních zemí, včetně například Slovenska, potkáte v nebezpečných místech grafické značení na vozovce, které upozorní řidiče, zda dodržuje bezpečnou tak zvanou „dvousekundovou“ vzdálenost od vozidla vpředu. Ostatně ani český silniční zákon na dané situace nemyslí exaktním a jednoznačným stanovením oné bezpečné vzdálenosti.

Přitom si jí může každý řidič snadno vypočítat. Aktuální rychlost vozu vydělit dvěma: 50 : 2 = 25 a do rychlosti 90 km/h připočíst 3 metry. Tedy asi 28 metrů je bezpečný odstup při městské rychlosti. Od 90 km/h, tedy mimo obec je na místě postupovat obdobně: 90 : 2 = 45, ovšem připočteme 5 m. Tedy jde o zhruba 50 m. Na dálnici je to pak asi 70 metrů. Není si tedy třeba pamatovat žádné tabulky, jen se držet daného schématu a hlavně dodržovat rozumný odstup. Na ten ostatně u moderních vozů umí upozornit elektronika výstražným symbolem na palubní desce.

Plné věnování se řízení je další podmínkou pro bezpečnou jízdu na dálnici. Pak nemůže dojít k haváriím do stojících vozů silničářů, do kolon aut před zúženími a podobně. Stereotyp jízdy po dálnici může ukolébat pozornost šoféra. Pak si má udělat pauzu, protáhnout se a podobně. Nikoliv začít se otáčet, diskutovat se spolujezdci, číst SMS zprávy a tak dále.

Nepřiměřená rychlost na dálnici má obvykle za následky havárie, které jsou na rozdíl od ostatních silnic v průměru vážnější. Jde o smrtelné úrazy a zranění. A přiměřená rychlost samozřejmě platí i v zúžených úsecích. V těch je navíc na místě dodržovat i dané stanovení maximální šířky vozidla, které smí jet v levém pruhu. Obvykle je to 2,2 metru, ale může to být i 2,0 metry. Experti ÚAMK upozorňují, že je řeč o šíři vozidla bez bočních zrcátek. Což ve skutečnosti více než polovina řidičů nedodržuje. Podle průzkumů až 65 % řidičů při předjíždění, zvláště kamionů, v levém zúženém pruhu pociťuje jistý strach. Je tedy na místě „přetrpět“ jízdu za ním, než riskovat.

Nebezpečným místem jsou i připojovací pruhy, a to především v místě napojení na průběžný pruh dálnice. Tam řidič najíždějící na dálnici vždy dává přednost v jízdě vozidlu v průběžném pruhu. Najíždět má bezpečně, nesnažit se o „předjíždění“ auta v průběžném pruhu, ani si „vynucovat“ možnost nájezdu na dálnici.

Když jsme v úvodu hovořili o tom, že dálnice je až 6x bezpečnější než ostatní veřejné komunikace, bude to platit jedině tehdy, když se tak budou chovat všichni řidiči. Je tedy na nás, zda budou dálnice bezpečné.