Provoz čínských přístavů ohrožen koronavirem

Východočínská pobřežní provincie Jiangsu, odkud se v polovině července začala šířit varianta delta koronaviru do dalších čínských provincií s dosud přibližně dvanácti sty prokázaných pozitivních případů, sousedí s nejdůležitějšími námořními přístavy ve městech Šanghaj a Ningbo. Dle počtu odbavených kontejnerů vévodí celosvětovým statistikám prvně uvedený přístav. Ningbo – Zhoushan, čtvrtý nejvýznamnější přístav, leží jižně a od Šanghaje jej odděluje pouze záliv Hangzhou. Čínská média uvádějí, že současná vlna šířícího se onemocnění je způsobena importem viru na palubě mezinárodního letu.

Dne 11. srpna byl na Covid-19 pozitivně testován zaměstnanec přístavu v Ningbo. Média následně uvedla, že z tohoto důvodu byl uzavřen terminál určený pro odbavení kontejnerových lodí na trasách směřujících do Severní Ameriky a Evropy, které budou přesměrovány na ostatní terminály přístavu. Očekává se růst čekací doby k odbavení lodí na sedm až devět dní ze současných dvou až tří dnů. Scénář bude tedy podobný květnové a červnové situaci v jihočínském přístavu Shenzhen-Yantian, jež je celosvětově třetí nejvýznamnější kontejnerový přístav, s velmi negativními ekonomickými dopady vzhledem k nárůstu přepravních lhůt a dalšího celosvětového růstu cen nákladní přepravy.

Média citují informaci od společnosti Project44 poskytující služby logistickým společnostem, jež uvedla, že v červnu 2021 bylo střední (medián) zpoždění na námořní trase Šanghaj – Hamburg 8,44 dne a na trase Shenzhen – Hamburg 7,86 dne. Pro námořní trasu Tianjin – Antverpy zpoždění dosahovalo 11,42 dne.

Přístavní město Tainjin, které de facto sousedí s Pekingem, je ve výše zmíněné statistice na desátém místě. Na východočínském pobřeží, přibližně v polovině cesty z Tainjinu do Šanghaje, se nachází další přístavní město Qingdao s osmým celosvětově největším přístavem dle počtu odbavených kontejnerů. Leží v provincii Shandong sousedící s provincií Jiangsu, jež aktuálně registruje nejvíce nakažených osob nemocí Covid-19 v Čínské lidové republice. Z těchto údajů je patrné, že případné další omezování provozu ve výše uvedených námořních přístavech by mělo, vhledem k pozici Číny jako největšího exportéra, značný dopad na celosvětový obchod.

Čína razí politiku nulové tolerance Covid-19 což se projevuje uplatňováním dlouhodobě striktních protiepidemických opatření, která se vzhledem k aktuální situaci dále zpřísňují. Dochází k omezování vnitrostátních dopravních spojení a rovněž ke snižování počtu již velmi zredukovaných mezinárodních letů, což vede k astronomickým cenám letenek. Nedá se předpokládat, že již více jak rok vyžadovaná třítýdenní karanténa po vstupu na území Číny bude zmírňována i vzhledem k blížícím se zimním olympijským a paralympijským hrám, jež Čína hostí v únoru a březnu příštího roku. To je samozřejmě velmi problematické pro realizaci obchodních cest do Číny.

Nulová tolerance viru má negativní dopad na čínskou ekonomiku. Omezování cestování i možností trávení volného času vedou ke snižování spotřeby. Analytikové redukují odhady meziročního růstu hrubého domácího produktu ČLR v r. 2021 na úroveň 7,8 % - 8,5 %. Další přehodnocení směrem k nižším hodnotám však může následovat a vzhledem k významu čínského hospodářství by to znamenalo i negativní dopad na vývoj celosvětové ekonomiky. Vše bude záviset na epidemické situaci v Číně a rozsahu uplatňovaných opatření vedoucích k eliminaci výskytu infekce.

Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Pekingu