Útraty Čechů za prostituci i drogy klesly kvůli pandemii nejníže od roku 1995. Průměrná prostitutka si za služby Čechům přišla měsíčně jen na 39 tisíc korun, o 13 tisíc méně než před pandemií

Loňská pandemická situace těžce dopadla nejen na oficiální sektor služeb, ale i na ten polooficiální. Konkrétně na prostituci. Obdobně neblaze pak poznamenala i obchod s drogami. Vyplývá z údajů, které za ČR nově zveřejnil Eurostat.

České domácnosti totiž loni za prostituci utratily souhrnně jen 4,71 miliardy korun. Za drogy pak daly 9,41 miliardy korun. Oproti roku 2019 ta jejich výdaje z prostituci klesly o 1,52 miliardy korun. Za drogy české domácnosti utratily o 763 milionů korun méně než v roce 2019.  

Naposledy byly nominální celoroční výdaje českých domácností za prostituci nižší než loni v roce 2002, kdy činily 3,63 miliardy korun. Jenže po zohlednění inflace platí, že loňské výdaje jsou nejnižší minimálně od roku 1995, od kdy Eurostat danou časovou řadu zveřejňuje.  

Loňské výdaje v objemu 4,71 miliardy totiž po zohlednění inflačního znehodnocení české měny, které nastalo po roce 2002, odpovídají jen 3,25 miliardy korun roku 2002. Nominálně rekordně nízké výdaje za prostituci jsou ty zaznamenané hned na samém počátku sledování, v roce 1995. Tehdy české domácnosti utratily za prostituci 2,41 miliardy korun. To je suma, která po přepočtení dle loňských cen odpovídá 5,15 miliardy korun. Takže je stále vyšší než loňský objem výdajů za prostituci, odpovídající již uvedené sumě 4,71 miliardy korun.  

Propad zájmu o služby prostitutek nastal loni primárně z důvodu pandemických uzavírek provozoven služeb, včetně například veřejných domů. Také samotní zákazníci byli opatrnější, neboť se báli nákazy – obávali se jak nákazy sama sebe, tak také toho, že pak covid-19 přenesou na své rodinné blízké. Zřejmě také pro některé z nich mohlo být v době rozšířeného home office nebo zavřených hospod a restaurací obtížnější najít před svými blízkými zdůvodnění či záminku pro opouštění domova. Celkově pak zájem o prostituci srazilo také uzavření hranic a odchod zahraničních pracovníků z Ukrajiny nebo Balkánu, kteří rovněž patří k časté klientele prostitutek.  

V Česku se prodejem vlastního těla živí v běžných časech zhruba 10 tisíc dívek a žen, často se jedná o matky samoživitelky. V předpandemickém roce 2019 české domácnosti utratily za služby prostitutek 6,28 miliardy korun. Průměrná prostitutka tedy od občanů ČR před pandemií inkasovala zhruba 52 000 korun měsíčně. K této sumě je však třeba přičíst výdělek od zahraniční klientely dané prostitutky a odečíst případné služby jejího „pasáka“. Je také třeba vzít v potaz, že jistá, poměrně však zanedbatelná suma výdajů za prostituci míří na prostituci homosexuální.  

Loni se však příjem prostitutek od tuzemské klientely přepočtený na pracovnici snížil z uvedených 52 tisíc na přibližně 39 tisíc měsíčně. Výpadek příjmu za služby poskytnuté zahraniční klientele byl ovšem z důvodu uzavření hranic a omezení cestování zpravidla ještě razantnější. Z důvodu značného počtu prostituujících matek samoživitelek – je jich mezi prostitutkami zhruba polovina – představuje pokles výdajů za sexuální služby také sociální problém. Matky samoživitelky patřily během pandemie k vůbec nejzranitelnějším socio-ekonomickým skupinám.  

Historicky rekordně nízké byly loni také výdaje českých domácností za drogy a narkotika. Výdaje za tyto látky činily pouze 9,4 miliardy korun. To je nominálně nejnižší výdaj za narkotika od roku 1998. Po zohlednění inflačního znehodnocení české měny jde však opět o nejnižší údaj za celou historii sledování od roku 1995. Prodeji narkotik rovněž nesvědčilo uzavření hranic, které znesnadnilo jejich pašování. Současně se ve spotřebě drog nepříznivě odrazilo uzavření barů a klubů, kde bývají poměrně běžně distribuovány a konzumovány. Spotřebě drog nenahrálo ani široké rušení kulturních a společenských typu hudebních festivalů.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank