Finsko plánuje obří větrný park v Baltském moři

Finsko plánuje v Baltském moři vybudovat větrný park o 500 stožárech s celkovou roční produkcí elektřiny až 30 TWh. Část vyrobené energie má být přeměňována na vodík. Potenciální kapacita Alandského větrného parku dosáhne až poloviny současné finské výroby elektřiny. Několikamiliardový projekt má kromě samotného souostroví zásobovat část kontinentálního Švédska i Finska, zvažují se i další exportní možnosti.

Ilustrační foto: Shutterstock

Přestože Alandské ostrovy byly ve Finsku průkopníkem v oblasti větrné energie se svou první elektrárnou fungující již od roku 1994, jejich současný potenciál je v této oblasti produkce obnovitelné energie výrazně nevyužit. Území je nyní dokonce ze 70 % závislé na dovozu elektřiny ze Švédska. Poslední studie ukázaly, že mořské oblasti v okolí Aland jsou z hlediska povětrnostních podmínek i hloubky a reliéfu dna pro větrné elektrárny ideální. Návrhy vedly k výběru cca tisíce kilometrů čtverečních zóny mělkých pobřežních vod pro plánovaný megaprojekt. Experti odhadují, že celkový energetický potenciál v této oblasti by umožňoval rozvoj v největší soubor větrných farem na světě. Převážně by se mělo jednat o elektrárny vysoké asi 200 metrů s výkonem jednotlivých turbín na úrovni 14 MW. Konkrétní technologická a stavební řešení budou ještě dále upřesňována na základě zkušeností, které aktuálně alandská zemská vláda s pomocí výzkumných pracovišť sbírá.

Finsko zažívá boom větrných parků

Finsko dnes zažívá boom výstavby větrných elektráren a do roku 2023 chce navýšit podíl větrné energie ve svém energetickém mixu výstavbou stovek (výhledově se uvažuje o 3,5 tisících) nových větrných farem. Podíl větrné energie by měl stoupnout z nynějších asi 9 % až na 17 %, přičemž celkový potenciál se ve Finsku odhaduje dokonce až na 25 %. V případě úspěchu by se Finsko brzy mohlo stát poměrně významným vývozcem elektřiny, zejména v letních měsících, kdy lze očekávat výraznější přebytky (pokud samozřejmě nedojde k jiným neočekávaným výpadkům v rámci energetického mixu, který do velké míry spoléhá i na výstavbu nových jaderných bloků).

Aktuální technologie a efektivita větrných parků umožňují rentabilní výstavbu a provoz čistě na tržní bázi bez jakýchkoliv veřejných dotací. V řadě oblastí Finska nicméně výstavba větrných elektráren naráží na negativní postoj veřejnosti, což v některých regionech zásadně komplikuje jejich rozvoj. Výhodou obřího projektu na Alandech je proto také nesporná a v praxi již ověřená silná podpora místních obyvatel, jež se projevila i při nynější výstavbě větrné farmy Langnabba v Eckeröö, která příští rok po dokončení zvedne soběstačnost ostrovů na 65 %.

Identifikaci potenciálních partnerů pro projekt v hodnotě několik miliard eur zaštiťuje Technická univerzita v Lappeenrantě (LUT), která rovněž zpracovává takzvanou cestovní mapu pro další postup v rámci projektu, která by měla být dokončena letos na podzim. Očekává se, že první větrné elektrárny by v rámci projektu měly být dokončeny asi za pět let.

České investice do zelené energie

Z dostupných informací je zřejmé, že domácí kapacity zdaleka nebudou dostačující a do projektu se bude moci zapojit celá řada zahraničních firem, včetně těch českých. Ve Finsku již v oblasti projektů a výstavby větrných elektráren několik let úspěšně působí například firma Winda Power, která je majoritně vlastněná českým investorem Tomášem Krskem prostřednictvím fondu Green Horizon Renewables (GHR). V případě Aland navíc nepůjde pouze o výstavbu samotných elektráren, ale i o celou přenosovou soustavu na obě pevniny a komplexní i dílčí řešení pro výrobu, skladování a využití vodíku, jenž by měl být v rámci projektu z očekávaných přebytků ve větší míře produkován.

Jana Arhio, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Helsinkách

Daniel Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách