Dnes ráno budou statistické úřady v řadě evropských
států zveřejňovat předběžné odhady
HDP za druhé čtvrtletí. Obecně se počítá s citelným mezikvartálním oživením, které je v meziročním srovnání umocněno nízkou srovnávací základnou. Z hlediska profilu
růstu se na
výsledku mělo významně podílet oživení
spotřeby domácností díky rozvolňování restrikcí. Jako první dorazil
výsledek z
Francie, kde
HDP reálně
vzrostlo o 0,9 % k/k, téměř v souladu s mediánem odhadu 0,8 % k/k. Naopak
výsledek z
USA dorazil již včera a za odhady mírně zaostal. To napomohlo
euru k posílení vůči
dolaru, což se pozitivně odrazilo i v
kurzu koruny.
Dalším dnešním důležitým údajem bude inflace v eurozóně. Odpoledne den uzavřou data z USA v čele se statistikou osobních příjmů a výdajů.
Od české ekonomiky očekáváme mezikvartální růst o 1,9 %, což meziročně vychází na 9,2 %. To je ostatně také medián tržního odhadu. Nicméně stejně jako v prvním čtvrtletí, i nyní se rozsah tržních odhadů rozpíná od 1,1 % k/k až po 2,5 % k/k, což odráží panující nejistotu, která se týká především síly jednotlivých faktorů. Velkou měrou se na růstu měla podílet spotřeba domácností, jelikož po svižném rozvolnění protipandemických restriktivních opatření se otevřely příležitosti, kde realizovat část pozdržené spotřeby z období uzavírek. Oživení napovídají měsíční data maloobchodních tržeb i týdenní statistiky o karetních transakcích. Ke zvýšení mělo dojít také u investiční aktivity. Počítáme především s doplňováním stavu zásob, ke kterému došlo již během prvního kvartálu. Tvorba zásob společně se spotřebou domácností měly tvořit většinu mezikvartálního růstu HDP. Naopak čistý export byl patrně brzdou. Jednak vyšší investiční aktivitu doprovází vyšší objem dovozů, a jednak zádrhely v průmyslu (způsobené například snížením objemu výroby z důvodu chybějících vstupních materiálů) snižují výkon exportu. Nicméně detailní struktura HDP dorazí až později, dnes se jedná jen o rychlý odhad.
Dnešní zveřejnění červencové inflace v eurozóně analytici odhadují na 2,0 % z minulých 1,9 %. Nicméně rizikem je překvapení německé inflace, která dosáhla z 2,3 % na 3,2 %, a minula tak očekávaných 3,8 %. I přesto se ale vyšplhala nad 3 % poprvé za 13 let. Důvodem skokového nárůstu jsou především technické faktory jako například zrušení snížení DPH, ke kterému došlo v reakci na pandemii a připravilo nízkou srovnávací základnu, či posuny v sezónních faktorech.
Ekonomika USA v 2Q21 vrostla anualizovaně o 6,5 %, a je tak
nad předcovidovou úrovní. Jedná se tak o pozitivní zprávu, optimismus ovšem mírně utlumil fakt, že si trh sliboval
růst o 8,5 %. Důvodem byl slabší než očekáváný
růst zásob.
Ekonomika tak pocítila problémy na nabídkové
straně. Na druhé
straně spotřeba domácností zaznamenala silný
nárůst o 11,4 %, nejvíce za posledních několik desítek
let.
Od včerejška platí pro ČNB mediální karanténa. Před jejím začátkem se ještě ve prospěch stability sazeb stihl vyjádřit A. Michl.
Dnešní makroekonomické ukazatele:
Čas |
Země |
Událost |
RB/RBI |
Trh |
Předchozí |
9:00 |
ČR |
HDP (2Q21, %, r/r) |
9,2 |
9,2 |
-2,4 |
10:00 |
SRN |
HDP (2Q21, %, r/r) |
9,3 |
9,6 |
-3,1 |
11:00 |
EUR |
HDP (2Q21, %, r/r) |
13,2 |
13,2 |
-1,3 |
14:30 |
USA |
Osobní příjmy (červen, v %) |
- |
-0,3 |
-2 |
14:30 |
USA |
Osobní výdaje (červen, v %) |
- |
0,7 |
0 |
Co bude:
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.