Ministerstvo financí zveřejní výsledek státního rozpočtu za první pololetí (Ranní zpráva z finančního trhu)

PMI v eurozóně potvrdí červnové rekordní hodnoty. K tomu se přidá i středoevropský region, který stejně tak benefituje z otevírání ekonomiky. Pololetní účet tuzemského státního rozpočtu podle nás ukáže zvolnění tlaků na prohlubování deficitu díky nižším covidovým výdajům a vyšším daňovým příjmům. Sílící americký dolar vůči euru ohrožuje středoevropský region včetně koruny. Ta podle nás vyčerpala potenciál z rekordně vysokých tržních úrokových sazeb a čeká na impulz ze zahraničí. 

PMI v eurozóně a středoevropském regionu pokračují v růstu  

Druhé čtení PMI v jádru eurozóny podle nás nepřinese výraznou změnu na již rekordních hodnotách. Nicméně důvodem vyšších úrovní zůstávají i neuspokojená poptávka a dodací lhůty. Ale i přes uměle vyšší úrovně PMI ukazatel naznačuje velmi silný vstup ekonomiky do třetího čtvrtletí. Nově zveřejněné indikátory nabídne Španělsko a Itálie, kde bychom měli vidět ještě mírný nárůst z předchozích úrovní. Obdobný obrázek ukáže dnes i středoevropský region včetně České republiky. Očekáváme, že tuzemská ekonomika bude i v červnu následovat vývoj západních sousedů a posune PMI na nová maxima. Důvody jsou shodné se zbytkem Evropy, tj. otevírání ekonomiky a oživení po lockdownu ale i problémy na straně nabídky, které uměle zvyšují úrovně PMI.

Ministerstvo financí dnes zveřejní vývoj státního rozpočtu. Duben a květen ukázaly dramatické tempo zhoršování veřejných financí. Červen by ale podle nás již měl ukázat zmírnění tlaku na deficit státního rozpočtu díky omezení některých výdajů spojených s covidem a kalendáři daňového inkasa. Nejvýraznější podporu by měla poskytnout pololetní záloha na dani z příjmu právnických osob, která by podle našich odhadů měla být zhruba ve výši 35 mld. CZK. I pro následující měsíce očekáváme výrazně pomalejší tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu. To by se tak mělo podle naší prognózy na konci roku zastavit na úrovni 400 mld. CZK. Pro druhou polovinu roku očekáváme zrychlení daňových příjmů zejména v případě nepřímých daní, které nejvíce trpí uzavřenou ekonomikou z předchozích měsíců. Navíc průběžná data ukazují nižší zájem o kompenzační bonus a další podpůrné programy, což vytvoří dodatečnou úsporu pro státní rozpočet.

Koruna vyčkává na impulz ze zahraničí

Míra nezaměstnanosti v Německu díky pozitivní revizi květnových hodnot stagnovala na 5,9 % v souladu s očekáváním trhu. Pokles počtu nezaměstnaných však pozitivně překvapil téměř dvojnásobným tempem. Pokles míry nezaměstnanosti by měl podle nás pokračovat i v letních měsících díky otevření sektoru služeb a obnovení počtu zaměstnanců. Dobré zprávy z trhu práce ukázal i americký ADP report. Ten ukázal nárůst nových pracovních míst o 692 tis., což bylo skoro o sto tisíc nad odhady trhu. Vyslal tak pozitivní signál před pátečním zveřejněním oficiální statistiky z amerického trhu práce. Inflace v eurozóně meziměsíčně stagnovala na 0,3 %. V meziročním vyjádření tak podle očekávání poklesla z květnových 2,0 % na 1,9 %.

Americký dolar třetí den v řadě skončila v zisku vůči euru a včerejšek uzavřel na úrovni 1,187 USD/EUR, což je nejsilnější úroveň za posledních deset dní. Poslední den měsíce a pololetí ukázal ale i pokles evropských i amerických akciových trhů. Na druhou stranu rostla poptávka po evropských i amerických dluhopisech. Středoevropský region na slabší euro vůči americkému dolaru nereagoval a všechny tři měny stagnovaly. Koruna tak uzavírá první pololetí na úrovni 25,50 za euro. Ačkoli korunové tržní úrokové sazby dosáhly nových maxim po nedávném zasedání ČNB, právě vývoj v zahraničí drží tuzemskou měnu od dalších zisků. Potenciál z titulu úrokových sazeb je podle nás pro nejbližší týdny vyčerpán, a právě globální dění v čele s eurodolarem bude hrát hlavní roli pro další pohyb koruny.