Veřejné zadlužení překonalo hranici 44 % HDP

Pandemie a s ní spojená recese spolu s vládními prioritami se podepisují na vývoji hospodaření státu i jeho dluhu.

Pandemie a s ní spojená recese spolu s vládními prioritami se podepisují na vývoji hospodaření státu i jeho dluhu. Podle dnes zveřejněných údajů za první čtvrtletí se ukazuje, že výrazně deficitní hospodaření státu i nadále pokračuje. Podle sezónně očištěných údajů ČSÚ se schodek veřejných financí v tomto čase prohloubil a odpovídal -8,8 % HDP. Podepsal se na něm nižší výběr daní (mj. v důsledku zrušení superhrubé mzdy) a vyšší tlak na vyplácení sociálních dávek. Výrazně deficitní bylo především hospodaření státu, zatímco výsledky dalších veřejných rozpočtů (místních nebo fondů sociálního zabezpečení) zůstalo v černých číslech. Pozitivní zprávou nicméně je, že v kovidových časech veřejný sektor dokázal dál navyšovat své investice, které v ročním vyjádření dosáhly nového historického maxima 284 mld. korun. S deficitem jde ruku v ruce i nárůst zadlužení veřejných rozpočtů, které na konci prvního čtvrtletí dosáhlo 44,1 % HDP. Jako již tradičně, většinu tohoto dluhu představuje státní dluh. V absolutních číslech se zvýšil meziročně o 630 mld. korun, což je samozřejmě více, než by odpovídalo aktuálnímu rozpočtovému schodku, avšak stát průběžně vytváří dostatečnou likviditní zásobu i na deficit v dalších měsících i na splátky státního dluhu. Proto může nárůst dluhu v dalších čtvrtletích přece jen zpomalit, i když negativní trend zadlužování se tím už příliš nezmění. Ten je totiž výsledkem nesouladu míry zdanění a rozměru veřejných výdajů. Ten ostatně asi nejlépe ilustruje rostoucí strukturální schodek veřejných financí ČR, který letos nejspíše opět naroste.