Tornádo na Hodonínsku, co víme?

• Mimořádnou situaci na místě dokumentuje také tým odborníků ČHMÚ. Je potřeba bližší prozkoumání škod přímo na místě, abychom se dozvěděli více nejen o síle tornáda. Zatím nedokážeme říci, zda bylo tornádo jedno, nebo jich bylo více. 
• Podle veřejně dostupných záběrů šlo o silné tornádo doprovázené savými víry, které obecně mohou za největší škody působené tornády. Převrácená auta se vyskytují už v tornádech síly F3, ale podle dostupných snímků zatím nelze vyloučit ani vyšší stupně.
• V Česku je zdokumentováno přibližně 1 až 5 tornád ročně. Přitom tornádo přesahující sílu F3 v novodobé historii zaznamenáno nebylo.
• Vznik tornáda není zdaleka jen o teplém vzduchu nebo nestabilním zvrstvení atmosféry. K jeho vzniku je potřeba celá řada dalších podmínek. Nicméně i při splnění všech známých podmínek pro vznik tornád není jisté, že se tornádo nakonec vyskytne. Na radarových odrazech může být jedním z průvodních znaků extrémních bouřek (tzv. supercel) jejich rotující struktura.
• Více informací budeme schopni říci až po podrobné dokumentaci události a jejím vyhodnocení.

Kudy šlo tornádo?

• Podívejte se, kudy procházelo tornádo.
• Stopa po čtvrtečním tornádu na jihu Moravy je 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká, řekl ČTK Petr Münster z brněnské pobočky ČHMÚ. Stopa končí u Ratíškovic, dodal.
• Čísla ohledně stopy po tornádu podle meteorologa vyplynuly z leteckého snímkování. „Šlo o pás 26 kilometrů dlouhý, 500 metrů široký. Začínal u východní okrajové části Břeclavi, dosahoval zhruba po Ratíškovice,“ uvedl Münster.
• Dodal, že se s tímto jevem ještě nesetkal. Vysoké škody podle něj mohou způsobit už, třeba poryvy větru v silných bouřkách, které dokážou shodit střechy z domů. „Ale tohle, když už to bere i domy, to je opravdu katastrofický scénář,“ řekl meteorolog.