Po odchodu dětí z domácnosti se rodiče v Česku nejčastěji rozhodnou pro rekonstrukci

Odchod dětí z domova přináší do života rodičů velkou změnu. Ta se odráží pochopitelně i do jejich bydlení. Bývalý dětský pokoj je najednou opuštěný a volá po novém využití. Téměř polovina českých rodičů se ho proto rozhodne přestavět na něco jiného. Rekonstrukci přitom berou jako záminku k dalším, mnohdy radikálním úpravám svého bydlení. Vyplynulo to z aktuálního výzkumu Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) mezi rodiči ve věku 50–65 let.

Co s ním? Tuto otázku si klade většina rodičů, jejichž děti opustí rodinné hnízdo, a oni tak hledají nové využití pro bývalý dětský pokoj. Polovina z nich se přitom rozhodne pro „jeho zakonzervování“ ve stávající podobě a používá ho pro občasné návštěvy svých potomků. „Odchod dětí z domova je pro rodiče velkou změnou a chvíli to trvá, než se s ní vyrovnají. Určitě není nic proti ničemu držet zpočátku bývalý dětský pokoj v nezměněném stavu a dát tím dítěti pocit, že se může případně vrátit, kdyby bylo nejhůř. Nicméně v okamžiku, kdy dítě začíná žít svůj vlastní život, má vážný partnerský vztah nebo zakládá rodinu, by měli rodiče zvážit rekonstrukci dětského pokoje a jeho přestavbu například na pracovnu nebo hostinský pokoj. Vést společenský život je v tomto věku důležité,” objasňuje klinická psycholožka Danuše Jandourková.

Jejími radami se řídí téměř 50 % rodičů. Nejčastěji mění dětský pokoj na hostinský (21 %) nebo na druhou ložnici, protože manželé či partneři chtějí mít každý svou (16 %). Část rodičů ho zrekonstruuje na pracovnu (14 %) a někteří ho změní v šatnu či místnost pro odkládání věcí (4 %).

Rodiče po odchodu dětí rekonstruují koupelny

Rekonstrukce od podlahy

Odchod dětí však není jen impulsem pro hledání nové funkce bývalého dětského pokoje. „Poměrně velká část rodičů, téměř pětina, se na další společný život jen ve dvou hodlá připravit „z gruntu“ a tuto situaci využije k celkové rekonstrukci bydlení. Rekonstrukce od podlahy přitom vyjde na několik stovek tisíc. Stavebko je tak ideální nástroj, jak tyto úpravy financovat – ať již z úspor, nebo úvěrem. Ostatně jedním z nejčastějších účelů, na které stavební spořitelny půjčují, jsou právě rekonstrukce či modernizace bydlení. V roce 2020 šlo na rekonstrukce 35 % úvěrů stavebních spořitelen, dlouhodobě pak podíl rekonstrukcí přesahuje 40 %,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Každý, kdo má děti, ví, že v domácnosti, kde vyrůstají, trpí nejvíce společné prostory. Proto je rodiče po odchodu dětí nejčastěji rekonstruují. Především zvelebují koupelnu (77 % z těch, kteří rekonstruují bydlení po odchodu dětí) a kuchyň (68 %). Třetina rodičů mění po odchodu dětí podlahy, další téměř třetina zrekonstruuje ložnici či obývací pokoj.

Financování z úspor

Rekonstrukce dětských pokojů, ale i celého bydlení, financují Češi nejčastěji z úspor (73 %), více než desetina rodičů je pořizuje z peněz naspořených na stavebním spoření.

•••

Výzkum Asociace českých stavebních spořitelen proběhl v květnu 2021 na reprezentativním vzorku
(500 respondentů) české populace ve věku 50–65 let. Výzkum se uskutečnil pomocí Instant Research.