Rozbřesk: Restart evropského průmyslu pokračuje. A zlotý nabírá ztráty i proti koruně

Oživení evropského průmyslu pokračovalo i v dubnu, jak vyplývá ze včera zveřejněných dat Eurostatu. Průmyslová výroba se zvýšila oproti předchozímu měsíci o 0,5 % v EU a 0,8 % v eurozóně. Meziroční čísla vypadají mnohem impozantněji (+38,7 %, respektive +39,3 %), avšak jsou ovlivněna velmi nízkým srovnávacím základem z doby první vlny pandemie v loňském roce. Proto bude asi lepší se podívat, jestli už průmysl překonal svůj loňský propad či nikoliv, a porovnat čísla s rokem 2019.

Z jednoduchého propočtu je zřejmé, že se průmyslová výroba v unii už v podstatě dostala na výchozí úroveň a že v případě zemí mimo eurozónu k tomu došlo rychleji. Příkladem budiž ČR, kde je průmyslová výroba už 2,5 % nad úrovní předkovidového roku 2019, i když v tomto směru není rozhodně premiantem. Tím je ve skutečnosti Polsko, které ovšem na druhou stranu v loňském roce nezažilo až tak dramatický pokles produkce jako ostatní země. Naproti tomu průmysl u našeho hlavního obchodního partnera Německa zaostává za výchozím rokem, stejně jako ten francouzský, stále ještě o téměř 6 %.

Pokud se podobnou optikou podíváme na výsledky automobilového průmyslu, uvidíme kontrast ještě větší. Zatímco v celé unii je výroba automobilů stále ještě 17,5 % pod úrovní roku 2019 (v eurozóně o téměř 22 %), v tuzemsku je o 5,5 % vyšší. V případě Německa nebo Francie je odstup ještě větší, protože tam je tento gap stále ještě více než čtvrtinový. Restart východu EU v případě průmyslu je tedy i nadále rychlejší, byť se musí vypořádávat s obdobnými problémy jako průmysl na západě. Mezi ty hlavní nepochybně patří obnovení dodavatelských řetězců a vysoké ceny vstupů včetně energií, které už nelze zdůvodnit pouze vysokou poptávkou po „restartu“ mezinárodního obchodu. Zatímco poptávka znovu narůstá, průmysl čelí novým obtížím, které doposud příliš řešit nemusel. Přehodnocuje své just-in-time systémy hodící se spíše do příznivého počasí a stále více je pod tlakem zeleného úsilí. Při pohledu na vývoj cen energií nebo emisních povolenek má před sebou ještě docela náročné měsíce a vlastně i roky, které přinesou nejenom další zvýšení výrobních cen, ale možná i přesuny výroby.


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna se během včerejšího obchodování snažila udržet pod hranicí 25,40 EUR/CZK, ale nakonec se vrátila jen těsně nad ní. Trh vyčkává na červnové zasedání ČNB příští týden, které bude nepochybně velmi napínavé. O hlasy pro rychlé zvýšení sazeb totiž nemusí být až taková nouze, jak se ještě nedávno, kdy centrální bankéři hovořili o opatrném přístupu, zdálo. Jeden z nich, Tomáš Holub dal totiž včera jasně najevo, že nevidí mnoho důvodů, proč čekat až na srpen. A nemusí být v tomto směru sám, neboť už v květnu byl vidět příklon bankovní rady k dřívějšímu růstu sazeb. Trhy jsou na brzké a rychlé zvyšování sazeb nastavené, nicméně aktuální pokles výnosové i úrokové křivky s jestřábí prognózou ČNB pro příští rok docela kontrastuje.

Zahraniční forex

Eurodolar zakotvil u hranice 1,21 a vyčkává na středeční zasedání Fedu. Čekání trhu mohou zkrátit důležité údaje za maloobchodní tržby, průmyslovou výrobu a výrobní inflaci v USA. Jde o květnové údaje, které mohu zpřesnit pohled na americkou ekonomiku ve druhém čtvrtletí.

Mezitím ve střední Evropě dále ztrácí půdu pod nohama polský zlotý, který se stále nemůže opřít o podporu NBP, jenž toleruje vysokou inflaci. V pátek odpoledne guvernér NBP Glapinsky uvedl, že je stále příliš daleko k tomu uvažovat o normalizaci (expanzivní) měnové politiky. Zlotý tak ztrácí nejen proti euru, ale především proti koruně a forintu.

Ropa

Ropa Brent se pohybuje nad 73 USD za barel. Kromě “zelené” politiky, která dle trhů omezuje nezbytné investice, je pro ropu je potenciálně podpůrná klesající šance na novou jadernou dohodu s Íránem. Jeho ministr zahraničí si nemyslí, že začínající kolo jednání přinese výsledek. Příští týden navíc Íránci volí nového prezidenta. Otazník nad uvolněním sankcí tedy narostl.