První zvýšení sazeb ČNB pravděpodobně v srpnu (Tématické reporty)

ČNB podle naší prognózy zvýší základní repo sazbu o 25bb na srpnovém zasedání, tedy dříve než jsme původně čekali. Hovoří pro to výrazně rychlejší uvolňování protiepidemických restrikcí a také jestřábí naladění bankovní rady. Ta zmiňuje snižující se nejistotu kolem pandemie a také proinflační rizika, která jsou se současným vývojem ekonomiky spojena. Reálným rizikem naší prognózy úrokových sazeb je jejich červnové zvýšení. Myslíme si však, že v rozhodování bankovní rady nakonec převáží opatrnost, jenž centrální bankéři dávali v průběhu pandemie najevo. Na červnovém zasedání budou mít k dispozici jen minimum informací o vývoji ekonomiky po jejím opětovném otevření. Alespoň část zpřísnění měnové politiky ve druhém čtvrtletí, se kterým počítá prognóza ČNB, podle nás navíc odpracuje silnější koruna. Další zvýšení repo sazby o 25bb očekáváme v listopadu a její růst bude podle naší prognózy pokračovat také v příštím roce, na jehož konci dosáhne výše 1,5 %.

Česká národní banka (ČNB) podle našeho názoru zvýší dvoutýdenní repo sazbu o 25bb již v srpnu, tedy dříve než jsme původně čekali. Naše dubnová prognóza počítala s prvním zvýšením úrokových sazeb až v listopadu. Od jejího zveřejnění však došlo ke dvěma významným změnám, které počátek normalizace měnové politiky značně přiblížily. První z nich je skutečnost, že rozvolňování protiepidemických restrikcí je v ČR oproti našemu očekávání výrazně rychlejší. V průběhu května byla znovu otevřena většina obchodů a služeb a v červnu, zdá se, již bude moci ekonomika fungovat s jen minimálními omezeními. To pravděpodobně povede k jejímu rychlejšímu oživení.

Druhým důvodem je jestřábí naladění bankovní rady jako celku, což dokazují jak slova guvernéra Rusnoka na tiskové konferenci po posledním měnově politickém zasedání ČNB, tak i zápis informující o jeho průběhu. Centrální bankéři zdůrazňují především snižující se nejistotu kolem dalšího vývoje pandemie, a to ať už vlivem přirozené imunizace velké části populace, či v důsledku zrychlujícího tempa očkování. Ve vyjádření jednotlivých členů bankovní rady převládají navíc proinflační rizika, zahrnující výchozí vyšší inflaci, nabídkový charakter pandemického šoku, odloženou poptávku či pokračující napětí na trhu práce.

Reálným rizikem je růst úrokových sazeb již v červnu. Myslíme si však, že v uvažování bankovní rady přeci jen převáží určitá míra opatrnosti, kterou dávali centrální bankéři v průběhu pandemie najevo. Velká část jejich vyjádření totiž po dlouhou dobu zahrnovala konstatování, že se raději se zvyšováním sazeb opozdí, než aby ho uspěchali. Zdrženlivost v minulém týdnu prokázali také tím, když nepřistoupili ke zpřísnění podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů, a to i přesto, že nemovitostní trh vykazuje známky přehřátí nejvíce. Zmíněné rychlé rozvolňování sice na jednu stranu dává šanci na brzké oživení ekonomiky, na tu druhou nicméně také vytváří prostor pro opětovné šíření nákazy. Je tedy pravdou, že nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie se významně snížila, pryč ovšem rozhodně není. Ačkoliv už nemusí dojít k úplné uzávěře ekonomiky, zvýšený výskyt nových nákaz může růst ekonomiky zbrzdit.

Celkově tak očekáváme, že ČNB bude ještě chvíli vyčkávat a sledovat, jak se uvolnění protiepidemických opatření odrazí ve vývoji pandemie a ekonomiky. Na červnovém zasedání bude mít bankovní rada k dispozici pouze indikátory informující o stavu reálné ekonomiky v dubnu, kdy ještě byla její převážná část uzavřena. Inflace, která už bude známa za květen, by sice mohla naznačit jakým směrem se spotřebitelské ceny po otevření obchodů a služeb vydají, na závěry o tom, jaký bude její vývoj v dalších měsících, to však ještě stačit nebude. Lze předpokládat, že ceny budou po otevření obchodů vykazovat vyšší míru volatility. Do jejich výše může navíc pomluvit i kurz koruny.

Tuzemská měna začala totiž opět poměrně rychle posilovat a podle našeho odhadu bude za celé druhé čtvrtletí oproti prognóze ČNB v průměru o zhruba procento silnější. Alespoň část zpřísnění měnové politiky, k němuž by podle prognózy ČNB v druhém čtvrtletí mělo dojít, tak zřejmě odpracuje silnější měna. Jasnější obrázek o vývoji ekonomiky po uvolnění restrikcí poskytne nová prognóza centrální banky, kterou bankovní rada bude mít k dispozici až právě na srpnovém zasedání. Z hlediska komunikace se červnové zasedání s největší pravděpodobností ponese ve výrazně jestřábím módu, když si bankovní rada bude chtít připravit půdu pro srpnové zvýšení úrokových sazeb.

Oživující ekonomika a vysoká proočkovanost populace podle naší prognózy umožní centrální bance se zpřísňováním měnové politiky pokračovat také na dalších zasedáních. První dávku vakcíny podle posledních dostupných informací obdržela v ČR zatím přibližně třetina lidí. Rychlost očkování se nicméně zvyšuje a během léta či na začátku podzimu by již proočkovanost měla dosáhnout takové úrovně, která by eliminovala riziko opětovného zavedení plošné uzávěry ekonomiky. Další zvýšení repo sazby o 25 bb tudíž čekáme v listopadu. V souhrnu za celý letošní rok tak očekáváme dvojí zvýšení úrokových sazeb, zatímco aktuálně platná prognóza ČNB počítá s trojím nárůstem. Důvodem je především skutečnost, že naše prognóza předpokládá na konci roku kurz tuzemské měny pod 25 CZK/EUR, tedy o poznání silnější úroveň, než jakou předpovídá centrální banka. Dalšího zvyšování úrokových sazeb bychom měli být svědky v příštím roce, na jehož konci očekáváme repo sazbu ve výši 1,5 %.