Yellenová se obáva vysoké inflace v USA. Republikáni navrhli snížení infrastruktúrniho plánu na 928 mld. USD. Makroekonomický kalendář pro následující týden

Institut GfK zvěřejnil svůj index spotřebitelské nálady v Německu za červen, který se zvýšil na -7 bodů z květnových -8,6 bodu. Dochází tedy ke zlepšení spotřebitelské důvěry v největší evropské ekonomice, avšak analytici očekávali daleko významnější zlepšení (-5,2 bodu).

Analytik GfK Rolf Bürkl predikuje, že až budou zrušeny veškeré restrikce, tak by mělo dojít k velkému utrácení ze strany domácností, jelikož během pandemie si nastřádaly značné finanční zásoby.

Americký prezident Joe Biden při návštěvě Ohia nezapomněl na obhajobu svých ambiciózních plánů, které se především zaměřují na investice a zvýšení daní (především pro korporace a bohaté jedince).

„Neměli jsme žádný problém se schválením daňového balíčku za dva biliony dolarů určené především pro nejbohatší jedno procento, které se nijak nezaplatily. Pouze zvýšily dluh o dva biliony dolarů. My si něco z těch peněz pro horní jedno procento vezmeme a necháme je to zaplatit,“ konstatoval Biden.

Americký prezident také upřesnil, že nemá problémy s vysokými zisky, které vykazují některé americké korporace, ale chce, aby tyto zisky byly spravedlivěji sdílené se zaměstnanci, proto již vyzval Kongres, aby zvýšil minimální mzdu na 15 dolarů.

Republikáni tento týden navrhli, aby nový infrastrukturní plán byl ve výši 928 mld. USD, což je výrazně nižší částka, než kterou navrhoval Biden, který původní částku ve výši 2,3 bil. USD snížil v minulém týdnu na 1,7 bil. USD. Obě strany se navíc doposud nebyly schopni dohodnout, z čeho budou tyto výdaje zaplaceny.

Americká ministryně financí Janet Yellenová, se obává vyšší inflace ve Spojených státech do konce roku. Upozornila tedy, že je zapotřebí inflaci velice bedlivě sledovat. Její slova nejspíše směřovali na bankéře z Fedu, kteří si zatím s vyšší inflací příliš velkou hlavu nedělají. Na její slova reagovaly americké státní dluhopisy růstem výnosů.

Největším importérem do Británie se nově stala Čína, která nahradila na vedoucí pozici Německo. V letošním prvním kvartále mělo totiž zboží dovezené z Číny hodnotu 16,9 mld. GBP. Naopak za stejné období dovoz z Německa činil 12,5 mld. GBP. Lví podíl na slábnoucím dovozu zboží z Německa do Británie má také Brexit. Naopak pandemie vyvolala větší poptávku po čínském zboží.

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,8 %. Analytici přitom predikovali propad HDP jen o 1,5 %. Ekonomové odůvodňují oslabení ekonomiky zpřísněním karanténních opatření, avšak pro celý letošní rok očekávají růst HDP.