ČR - živočišná výroba v 1Q21 - výroba masa rostla o 2,2%
„Situace v produkci masa byla v 1. čtvrtletí relativně příznivá. Rostla výroba drůbežího a vepřového masa. Hovězího se vyrobilo meziročně méně. Kvůli ptačí chřipce však výrazně poklesly stavy drůbeže, zejména kachen. Dále pokračoval strmý pokles cen jatečných prasat,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.
Porážky a výroba masa
V 1. čtvrtletí 2021 bylo na jatkách poraženo 58,0 tis. ks skotu, tj. meziročně o 2,2 % méně; z toho bylo 24,1 tis. býků (-0,7 %), 24,9 tis. krav (-4,8 %) a 6,9 tis. jalovic (+0,2 %). Výroba hovězího masa meziročně klesla na 17 843 tun (-3,0 %).
Porážky prasat za 1. čtvrtletí se meziročně zvýšily na 571,2 tis. ks (+1,8 %). Vepřového masa se vyrobilo 53 248 tun (+2,3 %).
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 64 951 tun drůbeže, což představuje výrobu 42 189 tun drůbežího masa (+4,4 %).
Stavy skotu, prasat a drůbeže
Podle statistického zjišťování Soupis hospodářských zvířat bylo v České republice na konci 1. čtvrtletí chováno 1 406,4 tis. ks skotu, tj. o 0,2 % více než ke stejnému datu v loňském roce. Meziročně stabilní stavy byly zaznamenány i v dílčích kategoriích: skot do 1 roku (+0,1 %), dojené krávy (-0,3 %), ostatní krávy (+0,5 %), mírné zvýšení stavů býků ve výkrmu (+3,6 %) a naopak mírné snížení u zapuštěných jalovic (-1,4 %).
Stavy prasat dosáhly 1 518,4 tis. ks, meziročně byly mírně vyšší (+1,3 %). Podobně se zvýšily i stavy prasat ve výkrmu (+1,4 %), a to nejvíce v kategorii nad 110 kg (+8,1 %). Ke zvýšení došlo i u stavů prasnic, a to na 90,5 tis. ks (+3,2 %).
Stavy drůbeže byly na konci čtvrtletí meziročně nižší o 1,8 % a čítaly 23 808,5 tis. ks, z toho bylo 8 148,6 tis. slepic (-4,2 %) a 11 374,7 tis. kuřat na výkrm (-2,9 %). Na poklesu stavů drůbeže, zvláště kachen (-23,9 %), se výrazně podílela opatření proti šíření ptačí chřipky.
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny výrobců jatečného skotu se meziročně snížily o 2,6 %, z toho ceny jatečných býků se držely téměř na stejné úrovni -0,4 %, ceny jatečných krav klesly o 4,9 % a jatečných jalovic o 4,5 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,69 Kč/kg v živém nebo 83,15 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
V cenách jatečných prasat pokračoval meziroční propad (-30,5 %) i v 1. čtvrtletí 2021 až na průměrných 25,30 za kg živé hmotnosti nebo 32,89 Kč za kg v mase. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci o 1,88 Kč za kg jatečné hmotnosti méně než ve čtvrtletí předcházejícím.
Naopak u cen jatečných kuřat bylo zaznamenáno mírné meziroční zvýšení (+1,9 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,26 Kč za kg v živém.
Pohyb zboží přes hranice – živá zvířata a maso
Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice[1]) v 1. čtvrtletí 2021 se obrat vyjádřený v množství zvířat pro komodity živý skot a prasata meziročně zvýšil, zatímco u živé drůbeže poklesl.
Živého skotu se vyvezlo 54,8 tis. ks (+15,1 %), z toho bylo 17,1 tis. ks (+8,2 %) určeno k porážce a 35,1 tis. ks (+24,0 %) skotu k dalšímu chovu. Vývoz telat se meziročně zvýšil o 8,8 %, vývoz mladého skotu se zvedl o 57,9 %. V obou kategoriích se vyvezlo o 5,8 tis. ks více než ve stejném období vloni. I když vývoz živého skotu výrazně převyšoval nad jeho dovozem, jatečných býků se dovezlo o třetinu více. Živý skot se dovážel ze Slovenska a Maďarska; vyvážel se do Rakouska, Německa (do obou zemí skot k porážce) a Turecka (skot k dalšímu chovu). Cílovou zemí pro telata bylo Španělsko.
Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata zaznamenal meziročně vyšší přebytek způsobený sníženým dovozem a zvýšeným vývozem, což platí i samostatně pro obě významné kategorie – selata a jatečná prasata. Za 1. čtvrtletí se dovezlo 22,4 tis. selat (-5,6 %), vyvezlo se jich 44,0 tis. (+5,8 %). Vykrmených prasat k porážce se vyvezlo 75,8 tis. (+14,1 %), jejich dovoz byl zanedbatelný. Živá prasata se dovážela z Dánska, Německa a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska, Německa a Polska.
V pohybu zboží přes hranice u komodity jednodenní mláďata drůbeže došlo k meziročnímu snížení obratu o pětinu; bylo vyvezeno 21,8 mil. ks (-19,3 %) a dovezeno 0,8 mil. ks; (-58,6 %). Počet jednodenních kuřat nosného i masného typu využitelný k zabezpečení obvyklé potřeby pro tuzemský chov se však výrazně nezměnil. Vývoz jatečných kuřat a slepic se zvýšil na 4 222 tun (+26,2 %). Partnery pro dovoz živé drůbeže zůstaly Německo, Maďarsko a Slovensko; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Německa a Rumunska.
Záporná bilance pohybu zboží přes hranice1) u komodity maso se meziročně zlepšila u všech tří druhů, nejvíce u drůbežího.
Hovězího masa bylo dovezeno 7 923 tun (-18,4 %) a vývoz klesl na 2 652 tun (-27,7 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Polska a Nizozemska.
Dovoz vepřového masa se mírně snížil na 67 266 tun (-1,4 %), jeho vývoz se navýšil na 8 561 tun (+5,1 %). Vepřové se dováželo tradičně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie; vyváželo se většinou na Slovensko.
Drůbežího masa se dovezlo 25 275 tun (-13,1 %), vývoz vzrostl na 3 998 tun (+15,6 %). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska, navýšil se podíl Maďarska. Vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa a Rakouska.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření MZe bylo v 1. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 754 224 tis. litrů mléka (-4,2 %), z toho nákup mlékáren činil 653 762 tis. litrů (-0,3 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (-1,2 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,78 Kč.
Pohyb zboží přes hranice – mléko a mléčné výrobky
Ve sledovaném období se dovezlo 64,8 tis. tun (-4,5 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 258,2 tis. tun (-7,6 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice1) u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně snížil, a to především v důsledku nižšího vývozu mléka a smetany (-11,5 %), které tvoří nejvýznamnější část obchodu. Na -9 420 tun se mírně snížil schodek u sýrů a tvarohu. Kladná bilance u zakysaných mléčných výrobků se snížila na 5 523 tun. Ke změně ze záporného na kladné saldo (+4 565 tun) došlo meziročně u syrovátky. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou statistiky pohybu zboží přes hranice) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky, tel. 736 168 543, e-mail: radek.matejka@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví, tel. 703 824 173, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Zdroje dat: Statistické zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12) a Soupis hospodářských zvířat (Zem 1-01).
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze ČSÚ – Pohyb zboží přes hranice
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12
Ukončení sběru dat: 30.4.2021
Související publikace: Porážky hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-brezen-2021
Soupis hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-2021
Termín zveřejnění další RI: 9. 8. 2021
Přílohy
-
Přílohy:
-
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
-
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Vyjádření Radka Matějky, ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ(soubor mp3)
- rok 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí a rok 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí a rok 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí a rok 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí a rok 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí a rok 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí a rok 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí a rok 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí a rok 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí a rok 2012 | 3. čtvrtletí 2012 | 2. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2012
- rok 2011 | 4. čtvrtletí a rok 2011 | 3. čtvrtletí 2011 | 2. čtvrtletí 2011 | 1. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 10.05.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
10. 5. 2021
Zvýšila se výroba drůbežího a vepřového masa
Živočišná výroba – 1. čtvrtletí 2021
V 1. čtvrtletí 2021 se meziročně zvýšila výroba masa o 2,2 % na 113 329 tun, z toho nejvíce vzrostla výroba drůbežího (42 189 tun; +4,4 %). Vepřového masa bylo vyrobeno 53 248 tun (+2,3 %) a hovězího 17 843 tun (-3,0 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly ve srovnání prvním čtvrtletím roku 2020 nižší u skotu o 2,6 %, u prasat dokonce o 30,5 %, zatímco ceny jatečných kuřat placené chovatelům se mírně zvýšily (+1,9 %). Přímý nákup mléka meziročně klesl na 754 224 tis. litrů (-4,2 %). Zemědělci prodávali mléko v průměru za cenu 8,78 Kč/l, tj. meziročně o 1,2 % nižší.
„Situace v produkci masa byla v 1. čtvrtletí relativně příznivá. Rostla výroba drůbežího a vepřového masa. Hovězího se vyrobilo meziročně méně. Kvůli ptačí chřipce však výrazně poklesly stavy drůbeže, zejména kachen. Dále pokračoval strmý pokles cen jatečných prasat,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.
Porážky a výroba masa
V 1. čtvrtletí 2021 bylo na jatkách poraženo 58,0 tis. ks skotu, tj. meziročně o 2,2 % méně; z toho bylo 24,1 tis. býků (-0,7 %), 24,9 tis. krav (-4,8 %) a 6,9 tis. jalovic (+0,2 %). Výroba hovězího masa meziročně klesla na 17 843 tun (-3,0 %).
Porážky prasat za 1. čtvrtletí se meziročně zvýšily na 571,2 tis. ks (+1,8 %). Vepřového masa se vyrobilo 53 248 tun (+2,3 %).
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 64 951 tun drůbeže, což představuje výrobu 42 189 tun drůbežího masa (+4,4 %).
Stavy skotu, prasat a drůbeže
Podle statistického zjišťování Soupis hospodářských zvířat bylo v České republice na konci 1. čtvrtletí chováno 1 406,4 tis. ks skotu, tj. o 0,2 % více než ke stejnému datu v loňském roce. Meziročně stabilní stavy byly zaznamenány i v dílčích kategoriích: skot do 1 roku (+0,1 %), dojené krávy (-0,3 %), ostatní krávy (+0,5 %), mírné zvýšení stavů býků ve výkrmu (+3,6 %) a naopak mírné snížení u zapuštěných jalovic (-1,4 %).
Stavy prasat dosáhly 1 518,4 tis. ks, meziročně byly mírně vyšší (+1,3 %). Podobně se zvýšily i stavy prasat ve výkrmu (+1,4 %), a to nejvíce v kategorii nad 110 kg (+8,1 %). Ke zvýšení došlo i u stavů prasnic, a to na 90,5 tis. ks (+3,2 %).
Stavy drůbeže byly na konci čtvrtletí meziročně nižší o 1,8 % a čítaly 23 808,5 tis. ks, z toho bylo 8 148,6 tis. slepic (-4,2 %) a 11 374,7 tis. kuřat na výkrm (-2,9 %). Na poklesu stavů drůbeže, zvláště kachen (-23,9 %), se výrazně podílela opatření proti šíření ptačí chřipky.
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny výrobců jatečného skotu se meziročně snížily o 2,6 %, z toho ceny jatečných býků se držely téměř na stejné úrovni -0,4 %, ceny jatečných krav klesly o 4,9 % a jatečných jalovic o 4,5 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,69 Kč/kg v živém nebo 83,15 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
V cenách jatečných prasat pokračoval meziroční propad (-30,5 %) i v 1. čtvrtletí 2021 až na průměrných 25,30 za kg živé hmotnosti nebo 32,89 Kč za kg v mase. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci o 1,88 Kč za kg jatečné hmotnosti méně než ve čtvrtletí předcházejícím.
Naopak u cen jatečných kuřat bylo zaznamenáno mírné meziroční zvýšení (+1,9 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,26 Kč za kg v živém.
Pohyb zboží přes hranice – živá zvířata a maso
Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice[1]) v 1. čtvrtletí 2021 se obrat vyjádřený v množství zvířat pro komodity živý skot a prasata meziročně zvýšil, zatímco u živé drůbeže poklesl.
Živého skotu se vyvezlo 54,8 tis. ks (+15,1 %), z toho bylo 17,1 tis. ks (+8,2 %) určeno k porážce a 35,1 tis. ks (+24,0 %) skotu k dalšímu chovu. Vývoz telat se meziročně zvýšil o 8,8 %, vývoz mladého skotu se zvedl o 57,9 %. V obou kategoriích se vyvezlo o 5,8 tis. ks více než ve stejném období vloni. I když vývoz živého skotu výrazně převyšoval nad jeho dovozem, jatečných býků se dovezlo o třetinu více. Živý skot se dovážel ze Slovenska a Maďarska; vyvážel se do Rakouska, Německa (do obou zemí skot k porážce) a Turecka (skot k dalšímu chovu). Cílovou zemí pro telata bylo Španělsko.
Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata zaznamenal meziročně vyšší přebytek způsobený sníženým dovozem a zvýšeným vývozem, což platí i samostatně pro obě významné kategorie – selata a jatečná prasata. Za 1. čtvrtletí se dovezlo 22,4 tis. selat (-5,6 %), vyvezlo se jich 44,0 tis. (+5,8 %). Vykrmených prasat k porážce se vyvezlo 75,8 tis. (+14,1 %), jejich dovoz byl zanedbatelný. Živá prasata se dovážela z Dánska, Německa a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska, Německa a Polska.
V pohybu zboží přes hranice u komodity jednodenní mláďata drůbeže došlo k meziročnímu snížení obratu o pětinu; bylo vyvezeno 21,8 mil. ks (-19,3 %) a dovezeno 0,8 mil. ks; (-58,6 %). Počet jednodenních kuřat nosného i masného typu využitelný k zabezpečení obvyklé potřeby pro tuzemský chov se však výrazně nezměnil. Vývoz jatečných kuřat a slepic se zvýšil na 4 222 tun (+26,2 %). Partnery pro dovoz živé drůbeže zůstaly Německo, Maďarsko a Slovensko; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Německa a Rumunska.
Záporná bilance pohybu zboží přes hranice1) u komodity maso se meziročně zlepšila u všech tří druhů, nejvíce u drůbežího.
Hovězího masa bylo dovezeno 7 923 tun (-18,4 %) a vývoz klesl na 2 652 tun (-27,7 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Polska a Nizozemska.
Dovoz vepřového masa se mírně snížil na 67 266 tun (-1,4 %), jeho vývoz se navýšil na 8 561 tun (+5,1 %). Vepřové se dováželo tradičně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie; vyváželo se většinou na Slovensko.
Drůbežího masa se dovezlo 25 275 tun (-13,1 %), vývoz vzrostl na 3 998 tun (+15,6 %). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska, navýšil se podíl Maďarska. Vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa a Rakouska.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření MZe bylo v 1. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 754 224 tis. litrů mléka (-4,2 %), z toho nákup mlékáren činil 653 762 tis. litrů (-0,3 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (-1,2 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,78 Kč.
Pohyb zboží přes hranice – mléko a mléčné výrobky
Ve sledovaném období se dovezlo 64,8 tis. tun (-4,5 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 258,2 tis. tun (-7,6 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice1) u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně snížil, a to především v důsledku nižšího vývozu mléka a smetany (-11,5 %), které tvoří nejvýznamnější část obchodu. Na -9 420 tun se mírně snížil schodek u sýrů a tvarohu. Kladná bilance u zakysaných mléčných výrobků se snížila na 5 523 tun. Ke změně ze záporného na kladné saldo (+4 565 tun) došlo meziročně u syrovátky. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou statistiky pohybu zboží přes hranice) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky, tel. 736 168 543, e-mail: radek.matejka@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví, tel. 703 824 173, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Zdroje dat: Statistické zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12) a Soupis hospodářských zvířat (Zem 1-01).
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze ČSÚ – Pohyb zboží přes hranice
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12
Související publikace: Porážky hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-brezen-2021
Soupis hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-2021
Termín zveřejnění další RI: 9. 8. 2021
Přílohy
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?