Rusko: Koronavirus prohloubil zvětšování rozdílů mezi regiony

Ekonomické a sociální dopady pandemie nemoci covid-19 dopadly na ruské regiony a kvalitu života v nich s různou silou. Trend zvětšování regionálních rozdílů pokračuje, ale jde o jinou dynamiku: indikátory padaly u všech, u těch nejchudších regionů ale rychleji. Závod o co nejvyšší růst se změnil v závod o co nejnižší pád.

Republika Tuva sice oplývá nádhernou přírodou, v ratingu životní úrovně ruských regionů ale propadla. Foto Shutterstock

Ač politicky homogenní, je Rusko zemí obrovských regionálních rozdílů. Mnoho statistik a srovnání, které se v Rusku zpracovávají a publikují, ale trpí až přílišným důrazem na ekonomické a číselné charakteristiky. Ty možná dávají na první pohled jasnou představu o tom, jak se věci v dané oblasti mají, často jim ale chybí zdůvodnění, proč tomu tak skutečně je, co za tím stojí a jak se to reálně odráží na kvalitě života lidí ve zkoumaných oblastech.

Národní kreditní ratingová agentura ve spolupráci s ekonomickým deníkem RBK se na to podívala trochu jinak a přišla s deseti parametry, podle kterých lze měřit kvalitu života ve více než osmdesáti ruských regionech.  Jde sice o teprve druhý rating, který podle této metodiky vznikl, jeho důraz na podmínky ovlivňující skutečnou kvalitu života lidí z něj ale činí jeden ze zajímavých zdrojů, jak na zemi velikosti Ruska pohlížet a jak k ní přistupovat, ať už čistě z ekonomického a obchodního hlediska, nebo i při širším sociologickém nebo demografickém pohledu.

Rating ruských regionů vznikl na základě kombinace maloobchodního obratu na obyvatele, přírodních a klimatických podmínek života v regionu, průměru bytové plochy obyvatele, zabezpečení základními fondy sociální péče, svou váhu v něm mají ale i průměrné mzdy, ceny bytů, poměr úvěrů po splatnosti, úspory obyvatelstva, poměr počtu žáků a studentů k počtu vyučujících nebo poměr počtu obyvatel k počtu lékařů.

Petrohrad a Moskva vedou

Stejně jako v loňském hodnocení dopadl nejlépe Petrohrad, který trochu nečekaně porazil Moskvu (2.) a Moskevskou oblast (4.). Petrohrad získal nejlepší hodnocení (7 bodů v každé kategorii) v úrovni nákupní aktivity, oficiální zaměstnanosti, úspor obyvatel a dostupnosti sociální péče. Stejně jako Moskva propadl (pouze 1 bod) v dostupnosti bydlení. Obě největší ruská města tedy nabízejí cenově dostupné bydlení jen pro malou část obyvatel, severní velkoměsto ale na rozdíl od Moskvy bytovou plochou alespoň disponuje. Třetí se umístila Bělgorodská oblast na jihozápadě Ruska hraničící s Ukrajinou, což je nečekané umístění části země, která jinak ničím zvláštním neoplývá. Vysoko ho dostalo až na chybějící sociální infrastrukturu průměrné až lepší umístění mezi prakticky všemi dalšími hodnocenými kritérii.

Nejhůře, opět nepřekvapivě, v ratingu skončily dvě části Ruska, které se dlouhodobě prezentují jako regiony 21. století a kam vláda již dlouhá léta posílá miliardy rublů: Dálný Východ a sever Ruska. Dálně-východní oblasti jako Tuva, Altaj, Zabajkalí jsou jednoznačnými poraženými, totéž platí pro severně položenou Čukotku, Komi, Kamčatku nebo Něněcký okruh, které jsou mezi oblastmi s nejnižšími ratingy.

Samostatnou kapitolou je Krym, anektovaný Ruskem v roce 2014. 56. místo z 85 nevypadá nejhůř, Krym ale nahoru táhnou jen dvě kritéria, které navíc ani nejsou zásluhou bývalých či současných vládců: nejvíce možných 7 bodů obdržel za skvělé klimatické podmínky, naplno bodoval i v hodnocení schopnosti obyvatel splácet úvěry. Ve většině parametrů skončil Krym podprůměrně, jeho hodnocení tedy nevychází pro ruskou vládu a jim podřízené místní vedení a jejich „péči” o poloostrov a jeho obyvatele příliš přívětivě.

První příčku vybojoval Sankt Petěrburg, který porazil Moskvu. Foto Shutterstock

Geografie je stále klíčová

Kdyby se ze všech výsledků spočítal průměrný ruský region, skončil by tento imaginární subjekt Ruské federace na osmém místě. Protože hodnocených subjektů je osmdesát pět, je to potvrzení dávno známého faktu, že mezi ruskými regiony panuje velká nerovnost a jen málo z nich snese alespoň částečné srovnání s Moskvou a přilehlou oblastí, Petrohradem či Chanty-Mansijskem, kde sídlí velký byznys a jsou centrem opečovávány více než ostatní. V popředí se také umístily Ťjumenská oblast (8.) a Tatarstán (11.), u kterých ale přeci jen překvapí, že ze srovnání s hypotetickým průměrným ruským regionem by z něj vyšly prakticky nastejno nebo i o něco hůř.

Dva z největších projektů současného Ruska jsou spojené s Dálným východem a jeho osídlením a zprovozněním severní mořské cesty s následným rozvojem měst a oblastí ruského severu. Zatím jen málo viditelný dopad na úroveň místních ekonomik ale potvrzuje, že pro rozvoj Ruska je geografie stále klíčovou proměnnou a některé oblasti nejspíš budou daleko pozadu ještě desítky let nebo třeba i navždy. Firmy, které si slibují velké zakázky od investic do jejich rozvoje, se tedy musí připravit na množství překážek a rizik, které působení v těchto oblastech přináší.

Byznys? Bodují velká města

Kdo nejde do Ruska za infrastrukturou, ale za klienty a spotřebiteli, tedy nejčastěji v segmentu B2C, tomu rating musel potvrdit správnost strategie zaměřit se na velká ruská města. Moskva, Petrohrad a pár dalších regionů jsou dlouhodobými lídry spotřebitelské poptávky a pumpování peněz do odlehlých regionů jejich výsadní pozici zatím nijak neohrožuje. Spotřebitele ve velkých ruských městech lze brát za sice o něco chudší ale přesto běžné Evropany, na které má smysl se zaměřit. Čím ale dále od Moskvy a dalších center, tím více lze cestu za zákazníkem brát za cestu časem, ovšem zpět.

Podle známé ruské regionální socioložky a demografky Natalije Zubarevič by hodnocení některých regionů v realitě dopadlo trochu jinak, i když je metodika ratingu víceméně správná. Problémem jsou špatná data o počtu obyvatel, která nedokážou zaznamenat interní migraci uvnitř Ruska. V Moskvě tak podle ní žije daleko více obyvatel, což by ji mělo ve většině kritérií srážet dolů, na Kavkaze se zase počet obyvatel uměle zvyšuje, protože část dotací je spojena s hlášeným počtem obyvatel (poslední sčítání proběhlo v roce 2010, další má proběhnout letos) a je tedy výhodné mít uměle větší počet obyvatel, než je skutečnost. Zmenšení jmenovatele u některých podílů by tedy logicky vedlo k lepšímu výsledku a posunu některých kavkazských republik a oblastí žebříčkem nahoru. Ani zhoršení jedněch nebo zlepšení druhých by ale k zásadním změnám v pořadí regionů z pohledu kvality života obyvatel stejně nevedlo.

Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě

The post RUSKO: KORONAVIRUS PROHLOUBIL ZVĚTŠOVÁNÍ ROZDÍLŮ MEZI REGIONY appeared first on MZV.