Chamon: Co s dluhy po krizi?

Řada zemí se nyní nachází v situaci vysokého zadlužení a nízkých sazeb. Na stránkách blogu MMF na to poukazují Marcos Chamon a Jonathan D. Ostry s tím, že MMF doporučoval výrazně zvýšit vládní výdaje tak, aby ekonomika byla co nejvíce chráněna před dopady pandemie. Tyto výdaje měly být podle fondu také cílené, a to zejména v rozvíjejících se zemích, kde jsou fiskální omezení často větší než v zemích vyspělých. Co ale dělat s vysokými dluhy poté, co tlak pomine?

Ekonomové tvrdí, že je lepší nesnažit se o snížení míry zadlužení vysokými rozpočtovými přebytky, ale jít cestou „organického snižování“ poměru dluhů k HDP. Klíčový ovšem bude vývoj sazeb a výnosů obligací. Podle některých názorů budou růst jen velmi mírně a pomalu, což by snahy o pokles míry zadlužení výrazně ulehčilo. Jiní ale poukazují na možnost, že sazby se relativně k růstu významně zvednou. Historie přitom ukazuje, že k tomu skutečně dochází a ekonomové i v této souvislosti zmiňují zejména rozvíjející se ekonomiky.

Teorie i historie podle ekonomů ukazují, že pokud se investoři začnou obávat dalšího fiskálního vývoje a udržitelnosti dluhů, reagují rychle. Na druhou stranu jsou ve vyspělých zemích nyní hluboce ukotvena očekávání sazeb pod tempem hospodářského růstu – viz následující graf, který porovnává dlouhodobé růstové projekce s projekcemi sazeb. Z vyspělých zemí by měly být sazby v roce 2030 vyšší než tempo růstu pouze v Itálii:

Chamon a jeho kolega hovoří o třech scénářích dalšího vývoje. V prvním bude zadlužení dál růst, ale sazby zůstanou i přesto nízko. Poměr dluhů k HDP se pak stabilizuje, i když na vysokých úrovních. Ve druhém scénáři by se sazby zvýšily, ale většině vyspělých zemí by podle ekonomů na stabilizaci míry zadlužení stále stačily primární deficity kolem 2 % HDP. A ve třetím scénáři by se sazby ze současných nízkých úrovní prudce zvedly. Takový vývoj by již nyní volal po snižování dluhů a budování rezerv.

Utažení rozpočtů v době, kdy pandemie ještě není za námi, by podle ekonomů bylo kontraproduktivní. Zodpovědný přístup by ale měl brát v úvahu možnost následného růstu sazeb. Důležité je tak nastavit dlouhodobou trajektorii fiskální politiky tak, aby byla dobře ukotvena očekávání. Vyspělé země mají přitom obvykle dostatek prostoru, ono ukotvení je ale významné u těch, které mají již nyní vysoké zadlužení. Rozvíjející se země budou možná muset jednat rychleji, protože jejich prostor pro další zvýšení dluhů je menší. Ale vytvoření jasného fiskálního plánu by mělo být úkolem pro všechny.

Zdroj: iMFdirect