27.04.2021 Cestovní ruch v Praze v letech 2012 - 2020
27. 4. 2021
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se v letech 2012 až 2020 snížil o více než 61 %. Do roku 2019 počty hostů setrvale rostly. V roce 2020 vlivem protiepidemických opatření počet hostů meziročně poklesl o 72,5 %. Nerezidenti (cizinci) se v Praze nejčastěji ubytovávají v létě, nejvíce domácích hostů přijíždí na podzim. Výjimkou byl rok 2020, kdy se nerezidenti ubytovávali nejvíce v lednu až únoru a domácí hosté v létě. Mezi zahraničními hosty v HUZ převažují za rok 2020 Němci (14 % všech hostů), dále pak hosté z Velké Británie (5 %), Polska (4 %), Ruska (4 %) a Slovenska (4 %).
V roce 2020 v Praze nejvíce času strávili občané Ruska (3,6 nocí), Izraele (3,2), Malty (2,9) a Řecka (2,9). Naopak nejméně hosté ze vzdálených zemí jako je Jižní Korea (1,9 noci), Japonsko (1,9 noci) a Čína (1,9 noci).
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních
V pražských ubytovacích zařízeních[1] se v roce 2020 ubytovalo celkem 2,2 milionů hostů. Oproti předchozím letům došlo k nebývale velkému poklesu turismu. Tento náhlý pokles byl způsobem celosvětovou pandemií Covidu-19, v jejímž důsledku došlo k výraznému omezování cestovního ruchu. V roce 2012 přijelo do Prahy 5,7 milionů hostů, a od té doby jejich počet neustále rostl až do roku 2019, kdy se v hlavním městě České republiky ubytovalo 8,0 milionů hostů. Za toto období došlo k nárůstu hostů o téměř 28,8 %. V roce 2013 a 2014 byl meziroční nárůst hostů cca 3 %, v letech 2015-2017 byl růst výraznější (7,4 % až 8,4 %). V posledních dvou letech před pandemií Covid-19 se počet hostů zvýšil jen mírně (3,1 % v roce 2018 a 1,7 % v roce 2019). V roce 2020 se počet hostů snížil o 72,5 % oproti předchozímu roku a o 61,4 % vůči roku 2012.
Graf 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze (2012-2020)
Vzhledem k atraktivitě Prahy pro cizince nepřekvapí, že mezi celkovým počtem ubytovaných hostů převažují nerezidenti (tedy návštěvníci z jiných zemí než ČR). Mezi lety 2012-2019 nerezidenti tvořili 85 – 87 % všech ubytovaných hostů. K určitému zlomu došlo v roce 2020, kdy nerezidenti tvořili pouze 67 %. Tento pokles souvisel s celosvětovým omezením cestování a výraznému omezení letecké dopravy v důsledku opatření přijatých proti pandemii Covid-19. Nejvíce nerezidentů se ubytovalo v roce 2014 (87 %). Domácí hosté (rezidenti) tvořili v letech 2012 až 2019 zhruba 13 -15 % všech hostů, v roce 2020 pak 33 %. V roce 2012 se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 807 tisíc, v roce 2020 to bylo 729 tisíc hostů, což představuje pokles o 9,7 %.
Turistická sezona se v Praze koncentruje do letních měsíců. Platí to hlavně pro nerezidenty. Nejvíce se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytuje v červenci a v srpnu, dále v září, v květnu nebo v říjnu. Domácí hosté (rezidenti) spíše navštěvují Prahu mimo letní měsíce. Nejvíce rezidentů je v Praze ubytováno na podzim (v říjnu až prosinci) a na jaře (v březnu nebo v květnu). Výjimkou byl v tomto ohledu rok 2020, kdy na jaře propukla pandemie Covidu-19. Z tohoto důvodu se nejvíce nerezidentů ubytovalo v lednu až únoru, zatímco rezidentů se nejvíce ubytovalo v letních měsících.
Graf 2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze podle měsíců (2012-2020)
Z celkového počtu nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních jich většinu tvoří Němci. V roce 2012 se jich v Praze ubytovalo 697,0 tisíc, v roce 2019 to bylo 900,5 tisíc (nárůst o 29 %) a v roce 2020 to bylo jen 313,7 tisíc (oproti roku 2019 pokles o 65,2 %). V období 2012-2020 tvořili 11 až 15 % všech hostů.
Až do roku 2019 byli druhou nejvíce zastoupenou skupinou mezi hosty ubytovanými v hromadných ubytovacích zařízeních turisté z USA, ale v důsledku přísnějších protipandemických opatření vůči mimoevropským zemím, poklesl jejich počet o více než 91 % vůči předchozímu roku a o bezmála 87 % vzhledem k roku 2012. V roce 2012 se jich v Praze ubytovalo 336,7 tisíc, v roce 2019 cca 512,0 tisíc a v roce 2020 pouze 44,1 tisíc. Američtí turisté tak v roce 2020 skončili až na osmém místě v počtu ubytovaných.
Druzí nejčastěji ubytovaní hosté v Praze jsou návštěvníci z Velké Británie. V roce 2020 se jich ubytovalo 125,6 tisíc, v roce 2019 to bylo 433,0 tisíc, zatímco v roce 2012 celkem 309,6 tisíc. Během roku 2020 došlo k poklesu o 71 % oproti předchozímu roku a o více než 59 % v porovnání s rokem 2012. Nárůst do roku 2019 činil 40 % a projevilo se to také v žebříčku nejčastěji ubytovaných hostů-cizinců. V letech 2012-2014 byli hosté z Velké Británie na čtvrtém místě, v následujících letech už na třetím.
Na třetím místě skončili turisté z Polska. V roce 2020 se jich ubytovalo 95,6 tisíc, v roce 2019 celkem 252,6 tisíc a roku 2012 to bylo 166,9 tisíc. V porovnání s předchozím rokem tak došlo k poklesu o 62 % a v porovnání s rokem 2012 o téměř 43 %. Zároveň se však hosté z Polska posunuli v pomyslném žebříčku z devátého místa v roce 2012 až na třetí místo v roce 2020.
Graf 3 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (TOP 10) v Praze (2012-2020)
Pozn.: Řazeno podle pořadí v TOP 10 v roce 2019
V letech 2012-2014 tvořili druhou nejpočetnější skupinu Rusové, ovšem v dalších letech se dostali na čtvrtou respektive pátou příčku pomyslného žebříčku počtu hostů-cizinců. V roce 2012 se v Praze ubytovalo 492,0 tisíc hostů z Ruska, v roce 2019 to bylo 393,0 tisíc a roku 2020 pouze 94,8 tisíc. Pokles jejich počtu je tedy vůči roku 2019 zhruba 76 procentní a vůči roku 2012 dokonce 81 procentní.
Hosté ze Slovenska se v roce 2020 umístili na pátém místě pomyslného žebříčku. V roce 2020 se jich v Praze ubytovalo 94,3 tisíc, v roce 2019 téměř 311,0 tisíc a v roce 2012 to bylo 193,2 tisíc. To představuje pokles jejich počtu o téměř 70 % k roku 2019 a 51 % vzhledem k roku 2012.
Z první desítky pomyslného žebříčku se nicméně ztratili hosté z mimoevropských zemí (s výjimkou USA), zejména pak z asijských. K prudkému propadu v tomto žebříčku došlo zejména u hostů z Jižní Koreje (v roce 2020 jich bylo 29,8 tisíc) a Číny (22,8 tisíc). Hosté z těchto zemí se propadli ze sedmého, respektive osmého místa v roce 2019 až na čtrnácté, respektive patnácté místo v roce 2020. V tomto roce se tak umístili až za sousedním Rakouskem (34,5 tisíc).
Za zmínku stojí také informace o hostech, u kterých byl nárůst jejich počtu mezi lety 2012-2019 velmi významný. Někteří z nich se ani nevyskytují v první desítce. Více než dvojnásobný nárůst počtu hostů byl mezi lety 2012 a 2019 zaznamenán u hostů z těchto zemí: Indie (počet hostů byl 4,1 krát vyšší), Jižní Korea (3,3x vyšší), Čína (3,1x vyšší), Kypr (2,5x vyšší), Irsko (2,1x vyšší), Ukrajina (2,0x vyšší)) a Lotyšsko (2,0x vyšší). V roce 2020 se přirozeně počet těchto hostů výrazně snížil. Nicméně bude zajímavé sledovat, kolik hostů z těchto zemí Prahu navštíví, až odezní důsledky protiepidemických opatření.
ČSÚ kromě počtu hostů publikuje také údaje o počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2012 přenocovali hosté v ubytovacích zařízeních celkem 14,4 milionu nocí, v roce 2019 už to bylo 18,5 milionu nocí a v roce 2020 poklesl počet přenocování na 4,9 milionu nocí. Jednalo se tedy o pokles 66 % vůči roku 2012 a bezmála 74 % vzhledem k roku 2019. Pokles počtu přenocování byl tak vyšší než pokles počtu hostů, což znamená, že dochází ke zkracování průměrné délky pobytu hostů.[2]
Průměrný počet přenocování na jednoho hosta se skutečně snížil. V roce 2012 strávili hosté v Praze 2,5 noci, v roce 2019 následně 2,3 nocí a v roce 2020 pak 2,2 nocí. Není jistě překvapivé, že domácí hosté (rezidenti) strávili v roce 2020 v ubytovacích zařízeních méně nocí (1,9), než hosté zahraniční (2,4 nocí). V případě rezidentů došlo v posledním roce k mírnému prodloužení průměrné doby pobytu, zatímco u nerezidentů zůstává stejná jako v minulém roce, a to navzdory tomu, že v letech 2012-2019 v obou případech docházelo k postupnému zkracování průměrné doby pobytu.
V roce 2020 v Praze nejdéle pobyli hosté z Ruska. Průměrný počet přenocování na jednoho hosta z Ruska byl 3,6 noci. Dále hosté z Izraele (3,2 noci), Malty (2,9 noci) a Řecka (2,9 noci). Pouze u hostů z Malty došlo k poklesu průměrného počtu přenocování.
Naopak nejméně času strávili v Praze hosté z Číny, Japonska a Jižní Koreje, kteří měli průměrně 1,9 nocí strávených v některém z ubytovacích zařízení. Tato krátká doba pobytu je částečně dána tím, že pro tyto hosty představuje Praha pouze jednu zastávku v jejich poznávací cestě po celé Evropě. Další hosté, kteří v Praze strávili nejméně času, byli z Rakouska (2,0 noci), Slovenska (2,0 noci), Maďarska (2,0 noci), Litvy (2,0 noci), Tchaj-wanu (2,0 noci), Oceánie (2,0 noci) a Polska (2,1 noci). Mezi lety 2012 a 2020 se doba pobytu u těchto hostů téměř nezměnila.
Konference
I konferenční turistiku významně ovlivnila epidemie koronaviru. V Praze se v roce 2020 v hromadných ubytovacích zařízeních konalo 1,1 tisíc konferencí s 50 a více účastníky. Tyto konference navštívilo celkem 141,2 tisíc účastníků. V roce 2019 se těchto větších konferencí konalo v Praze nepoměrně více. Konferencí s 50 a více účastníky bylo v roce 2019 zhruba 5,7 tisíc, a počet jejich účastníků přesáhl 558,1 tisíc. I přes tento výrazný pokles (Prahu navštívilo o 75 % konferenčních účastníků méně) ale zůstala Praha centrem konferenční turistiky v ČR. Z celkového počtu konferencí konaných v ČR se jich téměř 26 % konalo v Praze a zúčastnilo se jich bezmála 34 % z celkového počtu účastníků v ČR. V minulých letech však byla převaha Prahy v konferenční turistice větší. Oproti roku 2019 posílily svůj podíl na konferenční turistice zejména kraje Olomoucký a Zlínský.
Metodické vysvětlivky naleznete zde.
Další data naleznete pod následujícími odkazy:
Údaje o počtech hostů a přenocování
Údaje o počtech hostů podle zemí za rok 2020. Další roky zvolíte pod odkazem „Výběr parametrů“
Měsíční údaje o hostech a přenocování.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontakt:
Tomáš Slavíček
Oddělení informačních služeb Praha
Kontakt: 274 052 673, 705 698 133
E-mail: tomas.slavicek@czso.cz
[1] Data se vztahují výhradně na hosty v hromadných ubytovacích zařízeních (zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu). Údaje nezahrnují informace o individuálním ubytování (například platformy Airbnb a podobné).
[2] Pro doplnění: ukazatel Průměrná délka pobytu vychází z ukazatele průměrný počet přenocování a je o jednotku vyšší.
Zprávy k cestování
Poslední zprávy z rubriky Cestování:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Pololetní prázdniny 2021 - v pátek 29. ledna 2021
- Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Příspěvek na bydlení v roce 2021 - Kalkulačka
- Kalkulačka online 2021 i 2020 - čistá mzda, hypotéky a další kalkulačky
- Minimální mzda v roce 2021, 2020 i v minulosti, vliv na zaručenou mzdu
- Minimální mzda v roce 2021, 2020 i v minulosti, vliv na zaručenou mzdu
- Prázdniny 2020/2021
- Jarní prázdniny 2021
- Důchod a penze 2021 - aktuální informace k důchodům
- Zaručená mzda 2021 a 2020
- Kalkulačka důchodu 2021
Prezentace
24.01.2025 Samsung ukázal svůj nejlepší telefon.
22.01.2025 5 tipů, jak proměnit interiér pomocí…
21.01.2025 Nejoblíbenější Xiaomi roku má nástupce.
Okénko investora
Ole Hansen, Saxo Bank
Zlato a stříbro zaznamenávají nové zisky s nástupem éry Trump 2.0
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Mgr. Timur Barotov, BHS
Peněz bude stále více: Investování již není možnost ale nutnost!
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Překoná zlato v roce 2025 úroveň 3 000 USD? Prognózy se liší, důvody však zůstávají stejné
Miroslav Novák, AKCENTA
Okénko finanční rady
Jan Hicl, Delta Green
Flexibilita v energetice – nová komodita, která (zatím) nemá svoji jednotku, ale má obrovskou cenu
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Měli vaší blízcí sjednané životko? Česká asociace pojišťoven vám to pomůže zjistit
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Raketový růst fixací energií: Češi hledají jistotu před zdražováním
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex leden 2025: V lednu sazby hypoték klesly, na úrokový sešup však letos zapomeňme
Lukáš Raška, Portu
Do důchodu v 67? Bez vlastního zajištění se tomu nevyhnete (2.1.2025)
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Ztráta zaměstnání vás může potkat nejen v předdůchodovém věku
?