Rozbřesk: Dluh zemí EU se přiblížil hranici 100 % HDP

ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále. Jen v případě nouzového pandemického programu PEPP s rámcem 1,9 bilionů hodlá pokračovat až do března příštího roku. Od loňského začátku až do poloviny letošního dubna jen v rámci tohoto nástroje již nakoupila papíry za téměř bilion eur, přičemž jen v březnu objem těchto nákupů překročil hodnotu 73 mld.

Vedle toho dál fungují i předchozí programy vykupování dluhopisů, v rámci kterých v březnu přikoupila papíry za 23 mld. eur, takže rozsah těchto operací se v předchozím měsíci přiblížil hranici 100 mld. Ve své bilanci tak už ECB nashromáždila bondy za téměř 4 biliony eur, a to zdaleka ještě není všem dnům konec. A vlastně ani nástrojům, protože vedle výše uvedených nákupů ECB pumpuje do finančního sektoru další miliardy prostřednictvím střednědobých půjček pro banky.

Prostor nakupovat ECB rozhodně má, jak ostatně ukazují statistiky dluhu jednotlivých zemí eurozóny zveřejněné včera dopoledne. Jen za loňský rok se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo o rekordní 1,1 bilionu eur a v poměru k HDP se přiblížilo hranici 100 %. Jde samozřejmě především o důsledek pandemie, která srazila ekonomiky zemí eurozóny do nebývalé recese, nicméně tak úplně přehlédnout nejde ani vysokou míru zadlužení řady zemí ještě před krizí nebo nepříznivý vývoj strukturálních schodků některých z nich. V každém případě s ECB za zády to nebudou zatím zprávy, které by si vyžádaly razantnější úpravu rizikových prémií dluhopisů dotčených zemí.

Klub zemí EU s více než stoprocentním zadlužením se v loňském roce rozšířil ze tří rovnou na šest zemí a asi nikoho nepřekvapí, že jsou to shodou okolností všechno členské země eurozóny. Nejzadluženější zemí bylo i v loňském roce Řecko, jehož dluh překonal hranici 200 % HDP, nicméně čtyři pětiny tohoto dluhu představují dlouhodobé půjčky, které země získala v rámci řešení dluhové krize. Druhou nejzadluženější v pořadí byla loni Itálie s dluhem 156 % HDP následovaná Portugalskem se 134 %. Prudký růst dluhu se tentokrát nevyhnul ani ČR, která ovšem i tak zůstala čtvrtou nejméně zadluženou zemí unie.

TRHY
Koruna
Koruna se v průběhu čtvrtka pohybovala v úzkém pásmu pod hranicí 25,90 EUR/CZK. Svědčí jí ústup pandemie a naděje na poměrně brzký návrat ekonomiky do dřívějších kolejí naznačený v konkrétnějších záměrech rozvolňování. Koruně navíc svědčí i vysoký úrokový diferenciál, který zvyšuje rovněž atraktivitu tuzemského bondového trhu. MF na tomto trhu tento týden prodalo další dluhopisy v hodnotě 22,3 mld. korun a celkový objem peněz, které takto získala od začátku roku už přesáhl 214 mld. Když k tomu připočteme přímé prodeje a půjčku z fondů EU, dostává se MF na zhruba polovinu částky, která bude letos zapotřebí pro financování plánovaného schodku rozpočtu a dluhové služby.

Zahraniční forex
Eurodolar osciluje těsně nad hranicí 1,20, když ani zasedání ECB, ani další vynikající týdenní data z amerického trhu práce s měnovým párem nepohnula. Uvidíme, zdali do obchodování promluví výsledky evropských podnikatelských nálad (index PMI) za měsíc duben, jež by měly být zveřejněny dnes dopoledne.

Středoevropské měny - především forint, ale i zlotý - jsou pod tlakem, což může být částečně dáno nákazou z východu, která je tentokrát finanční povahy. Výprodej turecké liry totiž nebere konce, přičemž existují zásadní pochybnosti o tom, kolik má vlastně turecká centrální banka devizových rezerv k její obraně. V případě zlotého je pak reakce na liru s podivem, neboť březnová data zásadním způsobem vylepšila pohled na růst HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku. Jak ve středu zveřejněné údaje za průmyslovou výrobu, tak včera prezentované údaje za maloobchodní tržby, zvrátily nepříznivě se vyvíjející běžící odhad růstu HDP z negativního teritoria do plusových hodnot. Jak průmysl, tak maloobchod totiž navzdory novým anti-covidovým restrikcím v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání rostly. Velmi slabý výkon stavebnictví, které negativně zasáhla nejen pandemie, ale i horší počasí, zřejmě nedokázal růst polského HDP stlačit pod nulu. Náš nowcast pro růst HDP aktuálně indikuje, že polská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně rostla o 1,6 %.