Hlavně tomu neříkejte odbory

V USA se nyní hodně hovoří o (ne)potřebě návratu odborů, což je téma bezpochyby relevantní i pro akciový trh. Nabízí se jejich vliv na osobní náklady, ale efektů můžeme najít více, a to i na rovině dlouhodobého rozvoje a konkurenceschopnosti. Dnes o odborech a rámování.

1. Celkový obrázek: Prvoplánově se asi akcionáři firem o téma odborů zajímají zejména kvůli jejich dopadu na osobní náklady. Pokud ale přitom připomeneme makro příběh posledních let, respektive desetiletí, mohou výraznou roli hrát i v něm. V USA, a asi nejen tam, totiž probíhal (i) pokles počtu a významu odborů a zároveň (ii) rostl podíl zisků na celkových příjmech. Druhý bod má bezesporu řadu příčin, ale s prvním bodem může významně souviset – význam odborů klesal, ziskovost rostla.

Zda je popsaný vývoj pro firemní sektor dlouhodobě ideální, je otázkou. Tedy otázkami dvěma. Za prvé, klesající podíl práce na celkových příjmech může od určité hranice vyvolávat ekonomicko-sociální nerovnováhy, které by nakonec dolehly negativně i na firmy. Jinak řečeno, dlouhodobý optimální podíl na příjmech nemusí být ten krátkodobě maximální, který bude třeba tlačit na přehoupnutí kyvadla do druhého extrému. Druhou otázkou pak je, zda by k nějakému pomyslnému dlouhodobému optimu přispěl právě větší vliv odborů.

2. Odbory a inovace: Tématu odborů se do hloubky nevěnuji, vedle uvedeného obecného popisu situace bych tak namísto nabídky odpovědí poukázal na studii „Do unions affect innovation?“. Jak název napovídá, ekonom Daniel Bradleya a jeho kolegové se v ní snaží zjistit, zda nemají odbory nějaký dopad na inovace. A studie je tak vypovídající možná i ve vztahu k výše uvedeným obecným dilematům. I u inovací přitom můžeme na teoretické úrovni přijít s argumenty pro i proti.

Tak třeba: Odbory by mohly zvyšovat inovativnost firem tím, že poskytují zaměstnancům vyšší jistoty a ochranu před propuštěním v případě, že udělají chybu, nedosáhnou předpokládaných výsledků a podobně. Jednoduše řečeno, lépe se inovuje tam, kde se nemusíme bát, že každá malá chyba bude mít velké negativní důsledky. A opačně by mohly odbory působit zjednodušeně řečeno tím, že jejich činnost povede ve firmě k celkovému úpadku snahy a zájmu a k vyrovnávání odměn bez ohledu na skutečný příspěvek k úspěchům firmy.

K čemu studie došla? Celkem jednoznačně k tomu, že přítomnost odborů má na inovace vliv negativní. Ekonomové v této souvislosti zmiňují nižší výdaje na výzkum a vývoj, nižší produktivitu těch, kteří by s inovacemi měli přicházet a větší tendenci odcházet z firmy u těch, kteří s nimi úspěšně přichází. Z tohoto pohledu tedy odbory jako řešení některých problémů, se kterými se Američané i jiní snaží vypořádat, nevyznívají nejlépe.

3. Ano, ale jen ať se tomu neříká odbory. Jak je to ale nyní vlastně s postojem veřejnosti k této otázce? Pro odbory je nyní podle jednoho z průzkumů v USA 54 % lidí, proti nim se staví 28 %. Tedy vlastně pro jsou téměř tři čtvrtiny, proti jen asi 13 %. Jak to? Podle následujícího grafu totiž hodně záleží na formulaci otázky. Pokud se ptáte přímo na odbory, náklonnost není ani zdaleka tak velká, jako když se zeptáte na právo na kolektivní vyjednávání:

Zdroj: Twitter

Odbory tedy očividně patří mezi témata, u kterých při formování našeho názoru notně záleží na zarámování celého problému a jeho vložení do konkrétních slov. Ale co mezi ně vlastně nepatří. Neříká to něco o kvalitě následných názorů?