Rozdílné pohledy na nákupy dluhopisů. Pět otázek pro ECB

Trhy se státními dluhopisy se po únorovém výprodeji uklidnily. Stále se však zajímají o další informace o tom, jak to bude s monetárními stimuly, až bude zotavování z pandemie v eurozóně ustálenější. Agentura Reuters připravila pět klíčových otázek pro dnešní zasedání ECB.

1. Jak moc je ECB odhodlána držet dluhopisové výnosy na uzdě?

Tempo nákupů dluhopisů podle nouzového pandemického programu PEPP zrychlilo Podle společnosti Capital Economics dosáhlo tempo týdenních nákupů během čtyř týdnů po březnovém zasedání 16,9 miliardy eur. V prvních osmi měsících roku je ECB nakupovala v průměru tempem 14,4 miliardy eur.

Někteří analytici v tom vidí zklamání. Zápis z březnového zasedání ECB ale naznačil rozpory uvnitř banky. Její představitelé diskutovali o menším zvýšení nákupů a pak se dohodli přeporcovat nákupy na tento kvartál za podmínky, že je bude možné později zase zkrátit.

Prezidentka banky Christine Lagarde ve středu řekla, že ekonomika eurozóny pořád chodí o berlích a oporu není možné jí odebrat. Šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot se ale domnívá, že zrychlení je přechodné, a viceprezident ECB Luis de Guindos míní, že odebrat berličky dřív znamená větší riziko, než jednat příliš pozdě.

2. Jaké ukazatele dluhopisových trhů ECB sleduje a jak se vyvíjejí?

ECB minulý měsíc naznačila, že je spokojená s ústupem výnosů očištěných o inflaci. Klesly také ukazatele, které sleduje hlavní ekonom ECB Philip Lane, totiž nominální dluhopisové výnosy a výnosy vážené hospodářskou produkcí. Lagardeová tak může být tlačena k tomu říct, jaké ukazatele vlastně ECB sleduje, a jak se jim vede.

3. Jaké jsou hospodářské vyhlídky?

Velké ekonomiky jako Francie a Německo po březnovém zasedání ECB prodloužily v rámci boje proti třetí vlně Covid-19 svoje uzávěry, což oddaluje vidinu zotavení.

Očkuje se však rychleji, podnikatelská aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu a MMF nedávno vylepšil svoji prognózu letošního hospodářského růstu eurozóny na 4,4 procenta z dosavadních 4,2 procenta.

Lagardeová by dnes ale mohla volit uměřená slova. Případné jásání by si totiž investoři mohli vyložit tak, že tempo nákupů dluhopisů by mohlo zvolnit.

4. Není moc brzy na to hovořit o odebírání podpory, když vyhlídky inflace jsou pořád slabé?

Inflace by v nadcházejících měsících mohla přesáhnout 2% inflační cíl ECB. V eurozóně v březnu činila 1,3 procenta a tržní inflační očekávání jsou nejvýše od počátku roku 2019.

Lagardeová by mohla zdůraznit Laneovo stanovisko, že inflaci ženou kupředu pomíjivé faktory a základní trendy jsou pořád slabé, takže ECB musí neustále udržovat svoje agresivní stimuly.

5. Jak moc ECB znepokojuje, že se zastavila německá ratifikace unijního fondu obnovy?

Odvolání německého ústavního soudu zastavilo proces ratifikace unijního fondu obnovy s kapacitou 800 miliard eur. Jakékoli zpoždění by přitom mohlo tlačit ECB k tomu, aby podpořila ekonomiku dalšími stimuly. Isabel Schnabelová z ECB už varovala, že pokusy zastavit fond obnovy by pro Evropu byly „hospodářskou katastrofou“. Německý ústavní soud v Karlsruhe ovšem klíčovou překážku pro vytvoření fondu ve středu odstranil.

Z myšlenky fondu mají v současnosti největší prospěch výnosy na periferii Evropy, které se už začaly sunout nahoru.

Zdroj: Reuters