Akcie Juventusu se prudce propadají, kvůli krachu fotbalové Superligy. Její tvůrci podcenili komunikaci s veřejností, jakoby „válku vyhlašovali na teleshoppingovém kanálu“

Akcie fotbalového klubu Juventus Turín dnes prudce propadají, aktuálně o 12,7 procenta. To představuje jejich nejvýraznější propad od loňského 12. března, kdy je stahovala dolů rapidně propukající pandemie onemocnění covid-19, která sever Itálie ve své první vlně zasáhla obzvláště těžce.  

Akcie italského velkoklubu se propadají v reakci na probíhající krach jednání ohledně vytvoření Evropské Superligy. Jejím klíčovým architektem je šéf Juventusu Andrea Agnelli. Akcie Manchesteru United, dalšího velkoklubu, jenž se měl Superligy účastnit, se už včera propadly o šest procent.  

Šest anglických, tři italské a tři španělské fotbalové kluby zvučných jmen se rozhodly vytvořit Superligu pod tíhou kynoucího dluhu. Kvůli pandemii se drtivá většina z tohoto tuctu velkoklubů ocitla v sezóně 2019/2020 ve ztrátě (viz tabulka níže). Ztráta klubů AC Milán, Manchester City a Inter Milán dokonce za dané období přesahuje sto milionů eur. V nepatrném „plusu“ skončily z daných dvanácti velkoklubů jen Real Madrid a londýnská Chelsea. 

Superliga představovala pro dvanáct klubů a jejich majitele, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v rámci přední evropské klubové soutěže, jakési trvalé privilegium. Kromě dvanácti zakládajících klubů by se Superligy účastnily permanentně ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe na nepřetržité období „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv, z účasti ve „VIP“ klubové soutěži.   

Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fanouškovské základny jednotlivých klubů, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA, ale také předních evropských politiků typu britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Všechny je více či méně upřímně popudila až rozlítila zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala akcionářům a investorům zakládajících klubů. Americká banka JP Morgan plán Superligy podporovala investicí čtyř miliard eur.  

Kluby, jež by se účastnily Superligy, by se pochopitelně neúčastnily stávajících pohárových soutěží, v čele s Ligou mistrů. Nyní je však s nápadem konec, alespoň prozatím. Ačkoli třeba právě JP Morgan ještě za myšlenku lobbuje.  

Zatímco ještě v neděli se zdálo, že budoucnost špičkového evropského fotbalu opravdu ztělesňuje Superliga, o pár dní později, ve středu, je všechno jinak. List New York Times si všímá toho, že velkokluby založení Superligy fatálně podcenily z hlediska své komunikace s veřejností.  

Během 48 hodiny existence Superligy se k jejímu ustavení vyjádřil jediný z klíčových architektů, prezident Realu Madrid Florentino Peréz. Učinil tak navíc v pondělní late night show španělské televize, což New York Times přirovnává k vyhlášení války ve vysílání teleshoppingového kanálu. Návštěva zfušované stránky Superligy (zde) jen dále ilustruje komunikační a marketingové selhání jejích tvůrců. Není příliš divu, že nepřesvědčili ani fanoušky, ani sponzory, ani politiky.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank