Plzeň v těchto dnech spouští kašny, fontány i pítka

Plzeň v těchto dnech spouští kašny, fontány i pítka

Fotografie: R. Žáková

V Plzni se v dubnu postupně vrací do provozu vodní prvky od kašen až po pítka. Nejsložitější je přitom příprava znovuspuštění tří kašen na náměstí Republiky, přičemž kašna Velbloud vstupuje do své letošní 12. sezony s novou vanou zabraňující průsakům vody. Vodní prvky, o něž pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku, postupně projdou servisní prohlídkou technologie, aby mohly být do konce dubna spuštěny do ostrého provozu.

Kašny, fontány, pumpičky i pítka procházejí každoročně kontrolou při zazimování a při jarním spouštění. Při dubnovém spouštění musí truhláři rozebrat a odvézt dřevěné kryty kašen, poté je nutné vše vyčistit a zkontrolovat technologii, která je před zraky veřejnosti ukryta v podzemních prostorách pod náměstím. Kontrolou tak procházejí filtry i čerpadla, ale i samotné nádrže na vodu. Největší, skoro dvacetikubíkovou podzemní rekuperační nádrž má kašna Velbloud. „Teprve, když technici seřídí vstupy a odzkouší, že se otáčí, co se otáčet má, teprve pak je možné začít napouštět kašny vodou,“ uvedl Petr Jelínek, ředitel divize firmy KTS – AME, s. r. o, která má servisně spuštění a zazimování kašen na náměstí Republiky v Plzni na starosti.

Fotografie: M. Pecuch

Loni v květnu se v kašně Velbloud objevily velké praskliny, a tak odborníci doporučili instalovat do kamenné nádoby olověnou vanu. Na základě poptávkového řízení pak byla vybrána firma KTS – AME, s. r. o, jež instalaci vany během dubna zajistila. Vana je vytvořena z olověných plátů, které musel odborník instalovat těsně do kamenné vany. Pláty jsou vzájemně spojeny ohýbanými švy, které bylo nutné po dokončení utěsnit silikonem. Zátopová zkouška se po instalaci vany udělat nemohla kvůli špatným povětrnostním podmínkám, a tak jí kašna projde až při letošním napouštění v těchto dnech. Podobnou olověnou vanu mají i kašny v jiných městech, například v Rokycanech nebo Manětíně. Olovo pro svoji snadnou dostupnost, jednoduché zpracování za studena, nízkou teplotu tavení a výbornou korozní odolnost a schopnost tlumit zvuk a chvění, používají lidé již tisíce let. Jako izolace bylo použito dokonce v jedné ze staveb sedmi divů světa – visutých zahradách Semiramidiných.

Voda v kašnách není určena k pití, z důvodu udržení její čistoty ve veřejném prostoru a ochrany složité technologie fontány je nutné vodu chemicky upravovat. Dávkování je nastavené na udržení pH vody 7. V kašnách není nutné mít vodu v kvalitě jako na koupalištích, a tak je udržován limit obsahu chloru tak, aby se v kašnách netvořily řasy. Pokud dojde ke kontaminaci vody, musí se veškerá voda vypustit, kašna, nádrž i potrubí vyčistit a pak znovu napustit. To pak přijde město na přibližně sedm tisíc korun, které jako škodu vymáhá po tom, kdo škodu způsobil.

Do konce dubna jsou kašny ve zkušebním provozu, aby bylo možné opravit případné závady, jako jsou poškozená čerpadla či ventilátory. Kašny na náměstí Republiky už letos čeká dvanáctá sezona, tak se občas něco může poškodit. Od 1. května pak poběží již v ostrém provozu.

Od své instalace v červenci 2010 prošly kašny různými opravami. Každoročně se opravují trhliny, v roce 2014 a 2015 bylo opraveno zlacení poškozených míst chrliče. Letošní instalace olověné vany kašny Velbloud za 348 tisíc korun tak je dosud nejdražší opravou kašen na plzeňském největším gotickém náměstí v Čechách.

Příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně se stará nejen o kašny na náměstí Republiky, ale i o další kašny, fontány, pumpy a pítka v centru Plzně. Celkem na jejich údržbu jde ročně z městského rozpočtu 700 až 800 tisíc korun. Jarní spuštění všech kašen, fontán a pítek, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, stojí městský rozpočet 92 tisíc korun, přičemž náklady na spuštění kašen na náměstí a té pod Velkým divadlem představují asi polovinu této částky.

Správa veřejného statku města Plzně je příspěvkovou organizací města Plzně, která se dle statutu města stará o městské nemovitosti, jejich údržbu a rozvoj. V její kompetenci tedy je správa, údržba městských komunikací včetně některých chodníků a stezek, správa veřejného osvětlení a světelného signalizačního značení, správa a údržba lesů, rybníků ale i většiny kašen, fontán, pump a pítek a vybraných parků a lesoparků, jako jsou např. Borský park, Lochotínský park, Lobezský park, park Potoční a Košutecké jezírko či lesoparky Homolka a Špitálský les.

Text: Eva Barborková