Pobrexitová byrokracie si vybírá svou daň, britské firmy pálí hotovost

Osvobození od bruselské byrokracie mělo v Británii zažehnout éru menší byrokracie. V prvních 100 dnech po brexitu jsou ale jedinou věcí, kterou mnoho firem pálí, peníze. Celní kontroly, papírování a zpoždění na hranicích. To vše vysává hotovost velkých firem i malých rodinných podniků.

Firmy, které roky varovaly, že k tomu dojde, mají alespoň to potěšení říct „my jsme vám to říkaly“. To ale frustraci příliš nezmenší. Pro mnoho firem s nízkými maržemi znamená každá libra navíc vynaložená na dokumentaci menší částky na mzdy, zaměstnance a investice. I když dopad bude mnohem méně dramatický než krátkodobý šok z omezení proti Covid-19, postupem času se zvýší, zbrzdí ekonomiku a sníží tržby, zisky i příjmy. Obzvláště složitá je situace s čerstvými potravinami, ale problémů je mnoho.

Co se Severním Irskem?

Pro Severní Irsko, které je nyní odděleno od Velké Británie obchodní hranicí v Irském moři (výsledek nenáviděného Severoirského protokolu), je to opravdu tíživé. Ashley Pigott, generální ředitel společnosti AJ Power, výrobce nafových generátorů v Craigavonu, tvrdí, že poplatky za dodávky komponent z Velké Británie mu ročně připíší k nákladům přibližně 100 000 liber. "Než tu bude červenec, začnou na nás tyto náklady opravdu tvrdě dopadat," předvídá.

Přesměrování dodavatelských řetězců také není jednoduché, takže místo toho společnost AJ Power poptává montáž komponent od jiné britské firmy. To sice přináší také náklady navíc, ale ty jsou stále levnější než dovozní přirážky.

Hospodářské škody v Severním Irsku jsou o to znepokojivější, vezmeme-li v úvahu pohnutou minulost tohoto regionu. Násilné nepokoje v tomto měsíci se spojují s brexitem, ale vyvolala je nuda a nedostatek ekonomických příležitostí v jednom z nejchudších regionů Velké Británie. "Otázka, kterou si skutečně musíme za tři nebo čtyři roky položit, zní: Jak bude vypadat výrobní prostředí v Severním Irsku s ohledem na jeho konkurenceschopnost?" dodává Pigott.

Covid vs brexit

Příběhy nechtěných potíží zní ve Velké Británii pořád dokola. Prodeje do unie zastavil kvůli byrokracii jeden ze čtyř malých vývozců a pondělní průzkum ukázal, že více než 40 % podniků mělo v prvním čtvrtletí nižší příjmy z vývozu. V lednu a únoru klesl celkový vývoz zboží o 27 % ve srovnání s předchozím rokem a dovoz rovněž poklesl.

Část tohoto poklesu odráží hromadění zásob z konce loňského roku, to bude dočasné. S novými celními pravidly mohly také jen nastat počáteční problémy, vzhledem k tomu, že se obchodní dohoda mezi Spojeným královstvím a EU vyjednávala do poslední chvíle. Credit Suisse však tvrdí, že pokles vývozu bude pravděpodobně přetrvávat a že v blízké budoucnosti bude čistý obchod brzdit ekonomický růst. Varuje, že obchodní deficit by mohl příští rok zasáhnout 5 % produkce, což je rekordní rozdíl, který by vytvořil tlak na libru.

Během úspěšného očkování vakcínami proti Covid-19 ve Velké Británii kleslo téma brexitu níže na politické agendě. Po uvolnění omezení ve Velké Británii (tento týden byly otevřeny obchody a některé hospody a restaurace) má letos ekonomika růst o 5 %. Boom poptávky a to, jak se život vrací k normálu, vytlačilo většinu titulků o dopadech narušení obchodu, se kterými se firmy denně potýkají.

Otázkou je, jak dlouho tyto potíže budou trvat. Míra nejistoty Bank of England se v posledních měsících zmírnila, což naznačuje, že i když se objeví problémy, mělo by se časem zlepšit. Společnosti jsou vděčné, že existuje alespoň nějaký typ dohody. Loni index nejistoty narostl vždy, když to vypadalo, že Spojené království a EU nikdy nebudou schopny najít společnou řeč v nejspornějších otázkách a dosáhnout dohody.

Nové nezářné příležitosti

Pro vládu Spojeného království je nezávislost na EU šancí uzavřít své vlastní, výhodnější dohody. Sunak ve svém projevu o rozpočtu hovořil o Velké Británii a podpoře volného obchodu a jako o „otevřeném světu“. Ale obchodní dohody nějakou dobu trvají vyjednat a není pravděpodobné, že uzavření dohody s Washingtonem, která byla kdysi označována za korunní klenot projektu „Global Britain“, bude trvat roky.

Vzhledem k tomu, kolik je toho v sázce, zřídila skupina zákonodárců a podnikatelů nezávislou komisi pro obchod a podnikání, která má obchodní dohody přezkoumat a zjistit, jak z nich může Spojené království nejlépe těžit. Tento týden začíná slyšení o dopadu brexitu a o tom, zda jeho dopady „vykompenzují větší obchody se zbytkem světa“, například stále ještě vzdálená dohoda s USA.

Společnosti mezitím pokračují ve vyjednávání překážek obchodu. Není jasné, kolik jich je krátkodobých a kolik jich je novým normálem. To se týká i některých velkých britských značek. Oblíbená cukrovinka Percy Pig od Marks & Spencer se stala jedním z prvních symbolů brexitu v Irsku kvůli technickým pravidlům dovozu. Tady už sice společnost řešení našla, ale zůstávají další problémy. Tento řetězec, který vlastní v EU spoustu franšíz, teď potřebuje k naložení jednoho kamionu mířícího na evropský kontinent tři lidi a šest hodin práce kvůli dodatečným kontrolám položek, jako jsou čerstvé potraviny, a některé produkty musel stáhnout úplně.

Nedomyšlné následky

"Ministři nechápali, jak budou nové obchodní vztahy vypadat," řekl David Henig, ředitel Evropského střediska pro mezinárodní politickou ekonomiku a poradce pro novou obchodní komisi ve Velké Británii. "Nemyslím si, že skutečně rozumíme tomu, co to znamená být zemí mimo EU." Henig má vlastní interpretaci poselství britské vlády firmám: „Suverenita je na prvním místě a omlouváme se, pokud tím trpí vývozci.“

Pokud jsou společnosti ve Velké Británii frustrované, pak jsou na tom stejně i jejich zákazníci v celé EU. Zpoždění a náklady vedou k tomu, že někteří své dodavatele vymění. Anna Stellinger, zástupkyně ředitele Konfederace švédských firem, říká, že pětina švédských společností má od ledna problémy s obchodováním s Velkou Británií. „Vzhledem k vyšším nákladům, větší byrokracii, zpožděním dodávek a problémům v logistice švédské společnosti tvrdí, že se poohlídnou po jiných firmách, od kterých budou odebírat,“ uvedla.

Stále více společnosti si chce také zřídit sídlo v EU, aby zjednodušily distribuci a prodej do unie - a tedy zlevnily. Řetězec britského sportovního oblečení JD Sports Fashion otevírá v unii nové sklady, aby se vyhnul povinnostem a potížím u celních kontrol. Výkonný předseda Peter Cowgill říká, že konkurence u je nových sídel tvrdá, protože ostatní podniky také hledají prostor pro sebe. To vše vede k dalším ztrátám pro Velkou Británii, které bude nutné vyvážit jinde. Problémy se časem „zmenší s tím, jak se přizpůsobíme. Brexit byl ale nepříjemný, nákladný a časově náročný,“ shrnul Cowgill v úterý.

Zdroj: Bloomberg