Odchylka inflace od prognózy se v březnu 2021 dále zmírnila

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v březnu 2021

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v březnu 2021 cenová hladina meziročně o 2,3 %. Inflace se oproti únoru lehce zvýšila a nachází se v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o 2,2 %.

Březnový meziroční růst spotřebitelských cen byl o 0,3 procentního bodu rychlejší, než předpovídala stávající prognóza ČNB. Na této odchylce se z velké části podílely ceny pohonných hmot. V jejich dřívějším než očekávaném přechodu do meziročního růstu se projevuje nedávný prudký růst světových cen ropy, a to na pozadí odeznívání loňského hlubokého propadu cen u čerpacích stanic začátkem první vlny pandemie. Ceny potravin, které v posledních měsících silně kolísají, v březnu zvolnily svůj růst a byly již jen mírně nad prognózou. Jádrová inflace v březnu lehce zrychlila, a nacházela se pouze nepatrně nad prognózou. V opačném směru k odchylce nadále přispíval vývoj regulovaných cen. Ty v březnu meziročně poklesly vlivem nižší než prognózované dynamiky cen tepla při pokračujícím zlevňování elektřiny a plynu pro domácnosti. Primární dopady změn nepřímých daní zhruba odpovídaly prognóze.

Odchylka zveřejněných dat od stávající prognózy ČNB se v březnu dále zmírnila. Přitom je nutno ji i nadále vnímat v kontextu mimořádných ekonomických dopadů vrcholící pandemie koronaviru. Vlivem toho přetrvává obrovská nejistota ovlivňující jak hospodářský život samotný, tak i jeho zachycení statistickými daty. Stávající prognóza ČNB očekává, že po zpomalení cenového růstu do blízkosti dvouprocentního cíle v prvním čtvrtletí bude inflace po zbytek letošního roku kolísat kolem cíle. Za pozorovaným poklesem inflace stojí zvolnění předchozího vysokého růstu cen potravin a regulovaných cen. Jádrová inflace odráží v první polovině roku pokračující oslabování růstu celkových nákladů. Následně dezinflační působení domácí ekonomiky pozvolna odezní s tím, jak se bude Česká republika postupně zotavovat z pandemie. V opačném směru však bude působit posilování koruny. V příštím roce se celková inflace dostane lehce nad inflační cíl, a to zejména v důsledku růstu spotřebních daní. Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se na horizontu měnové politiky ustálí na inflačním cíli.

Petr Král, ředitel sekce měnové