Vývoj na devizovém trhu ve 14. týdnu (5.4.-9.4.2021)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Průmyslová produkce v únoru poklesla o 2,0 % m/m a o 2,6 % r/r
DE - Průmyslová produkce v únoru poklesla o 1,6 % a o 6,4 % r/r
EZ - Kompozitní index PMI v březnu po zpřesnění zvýšen na 53,2 bodu
US - Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 0,10 %

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index spotřebitelských cen (březen)
DE - Index ekonomického sentimentu ZEW (duben)
PL - Index spotřebitelských cen (březen)
US - Index spotřebitelských cen (březen), Maloobchodní tržby (březen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruně se na začátku dubna dařilo. Dokázala posílit pod hranici 26 CZK/EUR a následně se obchodovalo až na úrovni 25,80 CZK/EUR (nejsilnější hodnoty koruny od poloviny února). Výraznější zisky si v tomto týdnu připsaly i další středoevropské měny (HUF, PLN). Koruně v úvodu dubna pomáhala optimistická nálada na finančních trzích a oslabující dolar vůči euru.
• Tento týden byl bohatý na domácí makrokeonomické statistiky. Restriktivní vládní opatření se i v únoru negativně promítala do maloobchodních tržeb, když řada segmentů maloobchodu měla nuceně omezenou činnost. Právě s ohledem na vládní omezení lze však samotná únorová čísla hodnotit pozitivně. Oproti lednu totiž maloobchodní tržby vzrostly o 2,8 % a v meziročním srovnání po očištění o kalendářní vlivy pokles maloobchodu činil jen 3 %. Slušný výsledek únorového maloobchodu, samozřejmě s ohledem na vládní opatření, si lze vysvětlit realizací spotřebitelské poptávky nákupy prostřednictvím internetových obchodů. Prodeje přes internet a pomocí zásilkové služby totiž meziročně vzrostly o 41,7 %! Podíl nezaměstnaných osob v březnu poklesl na 4,2 % z únorových 4,3 %, když částečně zafungovaly pozitivní sezónní faktory.
• VÚnorová čísla z průmyslu byla slabší, než se očekávalo. V meziměsíčním srovnání průmyslová produkce poklesla o 2,0 % a jedná se tak o třetí meziměsíční pokles v řadě. V meziročním srovnání došlo k poklesu produkce o 2,6 %. Pokles průmyslu připadá z velké části na vrub specifickým faktorům na straně nabídky. Od začátku letošního roku se totiž stupňují problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, a to jak z pohledu prodlev a výpadků dodávek vstupů, tak i tlaku na růst jejich cen. Klíčové je, že poptávka, hlavně ta zahraniční, zůstává silná, což bylo v únoru patrné i z dalšího meziročního růstu nových zakázek o 6,7 %. Od března a následně i v dalších měsících se průmyslová produkce dostane v meziročním srovnání silně do plusu, což bude způsobeno loňskou jarní uzavírkou průmyslu. Hodnotnější obrázek o vývoji situace v průmyslu tak budou poskytovat meziměsíční údaje. V zahraničním obchodu se zbožím v únoru vývoz vzrostl o 3,8 % r/, dovoz o 3,3 % r/r a přebytek obchodní bilance činil 22,5 mld. korun. V únoru se nedařilo stavebnictví (-3,0 % m/m a -11,0 % r/r), a to především kvůli přetrvávajícímu útlumu pozemního stavitelství a určitý vliv mohlo mít i velmi studené počasí.

Vývoj USD/CZK

• Polský zlotý si na začátku dubna prožil velký obrat a vůči euru posílil bezmála o 3 %. To se částečně odrazilo i do vývoje na měnovém páru koruny se zlotým, kde se v tomto týdnu obchodovalo především v rozmezí 5,65 – 5,70 CZK/PLN a v pátek nad hladinou 5,70.
• Hlavní makroekonomickou událostí v Polsku bylo v tomto týdnu středeční zasedání tamní centrální banky (NBP). Ta podle předpokladů ponechala úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou na úrovni 0,10 % i závazek pokračovat s nákupy vládních dluhopisů. Nenaplnily se tak spekulace, že by mohla NBP vzhledem k další vlně pandemie v Polsku přistoupit k zavedení záporných úrokových sazeb. Určitých změn jsme se však přeci jen dočkali, když byla především upravena část textu týkající se kurzu zlotého v tzv. Informaci po zasedání NBP. Zatímco dříve NBP uváděla, že tempo hospodářského oživení v Polsku může být omezováno nedostatečným přizpůsobením kurzu zlotého k pandemickému vývoji a uvolněné měnové politice NBP, tak nově NBP uvádí, že tempo hospodářského oživení v Polsku bude odvislé od dalšího vývoje kurzu zlotého. Věta o tom, že NBP si vyhrazuje právo intervenovat na devizovém trhu zůstala beze změny.
• Je pravděpodobné, že NBP text o kurzu zlotého upravila kvůli výraznému březnovému oslabení polské měny. Z vyjádření polských centrálních bankéřů v 1. čtvrtletí totiž vyplynulo, že NBP nechce, aby zlotý posiloval, zároveň si však nepřeje další dramatické oslabení zlotého. Úprava rétoriky NBP směrem ke zlotému tak nemusí znamenat žádnou významnější změnu postoje NBP ke kurzu zlotého, avšak trh si to může přebrat jinak. Pravděpodobnost, že zlotý během dubna posílí až k hladině 4,50 PLN/EUR se jednoznačně zvýšila a NBP může mít pro změnu brzy dilema, zda u této úrovně opět nepřistoupit k intervencím. Více se k tomuto tématu může dnes odpoledne na tiskové konferenci vyjádřit šéf NBP A. Glapiński.

Vývoj PLN/CZK

• Polskému zlotému se v tomto týdnu nedařilo a dále výrazně ztrácel. Vůči euru dokonce zlotý v pátek odpoledne testoval hladinu 4,65 PLN/EUR, což jsou nejslabší hodnoty zlotého od roku 2009. Hlavním důvodem ztrát zlotého zůstává negativní vývoj pandemie v Polsku. Na měnovém páru s korunou zlotý rovněž oslabil a v pátek zkraje odpoledne se obchodovalo těsně nad hladinou 5,60 CZK/PLN. Další ztráty zlotého nelze v závěru března a zkraje dubna vyloučit, ale na druhé straně je třeba zmínit, že hranice 4,65 PLN/EUR představuje opravdu velmi silnou technickou rezistenci. Březnové ztráty zlotého vůči euru tak považujeme za dočasné a po zploštění pandemie v Polsku očekáváme během dubna a května postupný návrat zlotého směrem k hladině 4,50 PLN/EUR. Rizikem tohoto scénáře je nějaký překvapivý krok ze strany tamní centrální banky (NBP).

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru v tomto týdnu posilovalo euro, které z pondělních 1,175 USD/EUR zamířilo nad hladinu 1,19 USD/EUR. Pásmo 1,19 – 1,20 USD/EUR však představuje velmi silné pásmo rezistence a během příštího týdne podle nás není příliš reálné, že uvidíme posílení eura nad hladinu 1,20 USD/EUR.
• Z makroekonomických statistik stála v tomto týdnu za pozornost únorová míra nezaměstnanosti v eurozóně, která vzrostla na 8,3 %. V meziročním srovnání je míra nezaměstnanosti pouze o 1procentní bod vyšší, což lze vzhledem k okolnostem považovat za úspěch. Pokud vývoj nezaměstnanosti za poslední rok srovnáme s poslední krizí v roce 2008, tak je zjevné, že politická opatření a hluboké schodky veřejných rozpočtů zatím nesou ovoce v podobě jen nízkého nárůstu nezaměstnaných. Pokud zároveň dojde ve 2. čtvrtletí k silnému hospodářskému oživení a plnému zapojení sektoru služeb do ekonomiky, tak letos v eurozóně k žádnému výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti ani nedojde. To však zároveň neznamená, že je růst nezaměstnanosti definitivně zažehnán. Analogicky s pokrizovým vývojem po roce 2008 nezaměstnanost kulminovala až v roce 2013 a vzhledem k tomu, že od příštího roku budou muset evropské vlády začít řešit extrémně hluboké schodky veřejných financí, tak reálně hrozí, že v nadhledu několika nadcházejících let nezaměstnanost v eurozóně poroste.
• Kompozitní index PMI v březnu byl nakonec zpřesněn směrem nahoru na 53,2 bodu, což je nejvyšší hodnota od loňského července. Daří se především výrobnímu sektoru (zde je však situace trochu zkreslena delšími dodacími lhůtami a obecně problémy s dodávkami), ale ožívat začínat i sektor služeb. Zlepšení ekonomické aktivity dává jednoznačně pozitivní signál směrem ke 2. čtvrtletí letošního roku.