V evropské i americké ekonomice se jásalo – před třemi týdny, výhled až tak příznivý není

Průzkum důvěry v ekonomiku (ESI) v eurozóně z dílny Evropské komise ukázal, že v březnu došlo ke zřetelnému zlepšení, a to dokonce i zřetelně nad očekávání. Celková důvěra stoupla z únorových 93,4 bodu na 101,0 b. (trh čekal zlepšení jen na 96 b.), tedy těsně nad dlouhodobý průměr odpovídající úrovni 100 bodů.

Nálada se zlepšila ve všech sledovaných segmentech ekonomiky (ano, včetně služeb), přičemž v průmyslu a ve stavebnictví už je dokonce zřetelně nad dlouhodobým průměrem (EK poskytla graf jen pro celou Evropskou unii):



Nás v Česku může těšit, že v rámci eurozóny byl celkový meziměsíční nárůst důvěry (+7,6 b.) tažen mj. pro nás mimořádně důležitým Německem (+7,9 b.). U výše uvedených „prosluněných“ údajů je však třeba mít na mysli, že vycházejí z odpovědí sesbíraných v první polovině března, kdy se právě třeba v Německu situace ohledně zvládání pandemie zdála být docela růžová. Druhá půlka března však přinesla obrat k horšímu: například ve zmíněném Německu se počet nových případů od 9. března zdvojnásobil (odtud německé úvahy o zpřísnění lockdownu např. přes Velikonoce). Následující graf ukazuje pandemický vývoj v Česku a v sedmi zemích, na jejichž kondici jsme dlouhodobě ekonomicky nejvíc závislí (tj. kde končí nejvíce české přidané hodnoty).



Jak je z grafu zřejmé, situace se v posledních týdnech zlepšuje nebo aspoň nezhoršuje jen na Slovensku a ve Velké Británii (a samozřejmě v Číně, jejíž data těsně nad nulou budí dojem, že pro ni je covid takřka uzavřenou kapitolou).

Ve světle americké čáry ve výše uvedeném grafu o nových případech není možná zas tak překvapivé taktéž včera zveřejněné výrazné zlepšení indexu spotřebitelské důvěry v USA (Conference Board), a to z únorových 90,4. bodu na březnových 109,7 b. (čekal se nárůst jen na 96,9 b.). Toto zlepšení může být kromě dobrého pandemického vývoje v první polovině března taženo také tehdejším schválením monstrbalíku (a úvahami ještě o dalším monstrbalíku) podpory americké ekonomice ze strany Bidenovy administrativy.

Michal Skořepa