Pohyb obyvatelstva - rok 2020. Počet obyvatel ČR se ke konci roku zvýšil o 7,8 tisíce a dosáhl k 10,702 milionu.
Kód: | 130080-20 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Pohyb obyvatelstva |
Poznámka: | Data za 4Q: + 7 dní (z důvodů pozdějšího ukončení zpracování ve srovnání s předchozími čtvrtletími). |
Anotace: | Nejnovější údaje o demografickém vývoji v ČR (předběžné výsledky). |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | michaela.nemeckova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 73. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 12.06.2020, 11.09.2020, 14.12.2020, 22.03.2021 |
Rok: | 2020 |
Počet obyvatel České republiky se ke konci roku meziročně zvýšil o 7,8 tisíce a dosáhl k 10,702 milionu. Růst počtu obyvatel byl podstatně nižší než v předchozích letech a zasloužilo se o něj čistě zahraniční stěhování. Počet zemřelých byl výrazně vyšší než počet živě narozených dětí. Meziroční úbytek zaznamenaly počty narozených, sňatků i rozvodů.
Populace České republiky se v průběhu roku 2020 rozrostla o 7,8 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,70 milionu (k 31. 12.). Přírůstek obyvatel byl o 36,3 tisíce nižší než o rok dříve. Za nízkým populačním přírůstkem v loňském roce stál meziroční pokles salda zahraniční migrace o 39 % (o 17,3 tisíce na 26,9 tisíce) a ještě výrazněji úbytek přirozenou měnou (19,1 tisíce v roce 2020, 0,1 tisíce v roce 2019). „Obdobná převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20 tisíc osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve 2. polovině 90. let 20. století. Tehdy však byl důvodem rapidní pokles počtu narozených, zatímco v loňském roce byl příčinou vysoký počet zemřelých,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky.
Počet obyvatel v průběhu roku vzrostl v pěti ze čtrnácti krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel v roce 2020 největší ve Středočeském kraji (o 12,9 tisíce) a v Hlavním městě Praze (o 10,8 tisíce). V Praze jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená měna, i když hlavní hybnou silou populačního růstu bylo nadále zahraniční stěhování. „Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel (o 7,7 tisíce) zaznamenal v roce 2020 kraj Moravskoslezský. V tomto kraji bylo záporné nejen saldo přirozené měny, ale i zahraniční a vnitřní migrace. V žebříčku krajů podle počtu obyvatel Moravskoslezský kraj nově sestoupil na čtvrtou příčku, zatímco třetím nejlidnatějším krajem Česka se stal (s ročním přírůstkem 3,3 tisíce osob) kraj Jihomoravský,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.
V průběhu roku se obyvatelům Česka živě narodilo 110,2 tisíce dětí. Bylo to o 2,0 tisíce méně než v roce 2019 a šlo o třetí pokles počtu narozených v řadě. V pozadí nižšího počtu narozených stojí měnící se věkové složení žen v reprodukčním věku a posun početně slabších ročníků do věku nejvyšší plodnosti. Úroveň plodnosti by podle předběžných výsledků měla zůstat na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Po dvouletém poklesu se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství, meziročně ze 48,2 na 48,5 %. K nárůstu celkového podílu přispěl zejména vyšší podíl narozených mimo manželství u prvorozených (z 57,3 na 58,1 %).
Počet zemřelých v roce 2020 dosáhl 129,3 tisíce a byl nejvyšší od roku 1987. Meziroční nárůst činil 15 %, absolutně 16,9 tisíce. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15,7 tisíce více. Nejvíce úmrtí, 15,8 tisíce, bylo zaznamenáno v listopadu, v říjnu a v prosinci pak shodně 14,2 tisíce. Ke zvýšení počtu zemřelých došlo ve všech pětiletých věkových skupinách nad 30 let věku. Meziroční nárůst byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce). Během svého prvního roku života zemřelo celkem 249 dětí, o 39 méně než v roce 2019, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.
Počet sňatků v roce 2020, po šesti letech nepřetržitého růstu, meziročně o 9,5 tisíce klesl a dosáhl 45,4 tisíce. Vůbec nejnižší měsíční počet sňatků byl zaznamenán v březnu, kdy nepřesáhl ani 0,7 tisíce. Nejbohatší na sňatky byl naopak srpen (10,1 tisíce), druhé pak září (8,6 tisíce). Meziročně mírně vzrostl podíl snoubenců vstupujících do manželství vyššího pořadí (na 25,5 % u ženichů a 25,2 % u nevěst).
V průběhu roku 2020 bylo právně ukončeno rozvodem 21,7 tisíce manželství, meziročně o 2,4 tisíce méně. Největší úbytek rozvodů (o 1,5 tisíce) byl registrován v dubnu. Úroveň rozvodovosti podle předběžných výsledků meziročně poklesla ze 44,8 na 40,6 %. Většinu rozvodů (52 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. V 12,7 tisíce rozvedených manželstvích žily nezletilé děti, v 9,0 tisíce manželství nikoli. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Počet potratů dosáhl 30,3 tisíce a byl o 1,5 tisíce nižší než v roce 2019, což představovalo 5% pokles. Stejnou měrou se snížil i počet umělých přerušení těhotenství (o 0,9 tisíce na 16,8 tisíce) a samovolných potratů (o 0,7 tisíce na 12,1 tisíce). Indukované potraty tak stejně jako v roce 2019 tvořily 56 % všech potratů a samovolné potraty 40 %. Zbylá 4 % připadla na ukončení mimoděložního těhotenství (absolutně 1,4 tisíce).
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky v průběhu roku přistěhovalo 55,7 tisíce osob, o 9,9 tisíce méně než v roce 2019. Počet vystěhovalých z ČR se naopak zvýšil, a to celkem o 7,4 tisíce na 28,7 tisíce. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 26,9 tisíce a v meziročním srovnání bylo o téměř 40 % nižší. Nejvyšší kladné saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (16,0 tisíce), druhé nejvyšší u občanů Slovenska (3,0 tisíce) a třetí u občanů Ruska (2,2 tisíce). Naopak největší záporné saldo migrace vykázala statistika u občanů Velké Británie (-1,0 tisíce), Polska (-0,9 tisíce) a Německa (-0,6 tisíce). Tradičně záporné zůstalo saldo zahraničního stěhování také u Čechů (-102 osob), ztráta však byla ve srovnání s rokem 2019 o 1,4 tisíce nižší.
___________________
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva, tel. 274 052 160, e-mail: robert.sanda@czso.cz
Kontaktní osoba: Mgr. Michaela Němečková, oddělení demografické statistiky, tel. 274 052 184, e-mail: michaela.nemeckova@czso.cz
Metoda získání dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv
Rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR
Stěhování – Informační systém evidence obyvatel (MV ČR) a Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie)
Termín ukončení sběru dat: 15. březen 2021
Navazující datová sada: 130062-20 Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2020
https://www.czso.cz/aktualni-produkt/41180
Termín zveřejnění další RI: 14. červen 2021
Přílohy
-
Příloha:
-
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel (absolutně, relativně, meziroční změny)
-
Graf 1 Obyvatelstvo, čtvrtletní data (absolutní počty)
-
Graf 2 Pohyb obyvatelstva, 1. – 4. čtvrtletí (absolutní počty)
-
Graf 3 Živě narození, čtvrtletní data (absolutní počty)
-
Graf 5 Sňatky, čtvrtletní data (absolutní počty)
-
Graf 6 Rozvody, čtvrtletní data (absolutní počty)
- rok 2020 | rok 2020 | 1. - 3. čtvrtletí 2020 | 1. pololetí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | rok 2019 | 1. - 3. čtvrtletí 2019 | 1. pololetí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | rok 2018 | 1. - 3. čtvrtletí 2018 | 1. pololetí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | rok 2017 | 1. - 3. čtvrtletí 2017 | 1. pololetí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | rok 2016 | 1. - 3. čtvrtletí 2016 | 1. pololetí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | rok 2015 | 1. - 3. čtvrtletí 2015 | 1. - 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | rok 2014 | 1. - 3. čtvrtletí 2014 | 1. - 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | rok 2013 | 1. až 3. čtvrtletí 2013 | 1. až 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 1. až 4. čtvrtletí 2012 | 1. až 3. čtvrtletí 2012 | 1. až 2. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2012
- rok 2011 | 1. až 4. čtvrtletí 2011 | 1. až 3. čtvrtletí 2011 | 1. až 2. čtvrtletí 2011 | 1. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | rok 2010 | 1. až 3. čtvrtletí 2010 | 1. pololetí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 22.03.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
22. 3. 2021
Nejvyšší převaha zemřelých nad narozenými od roku 2000
Počet obyvatel České republiky se ke konci roku meziročně zvýšil o 7,8 tisíce a dosáhl k 10,702 milionu. Růst počtu obyvatel byl podstatně nižší než v předchozích letech a zasloužilo se o něj čistě zahraniční stěhování. Počet zemřelých byl výrazně vyšší než počet živě narozených dětí. Meziroční úbytek zaznamenaly počty narozených, sňatků i rozvodů.
Populace České republiky se v průběhu roku 2020 rozrostla o 7,8 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,70 milionu (k 31. 12.). Přírůstek obyvatel byl o 36,3 tisíce nižší než o rok dříve. Za nízkým populačním přírůstkem v loňském roce stál meziroční pokles salda zahraniční migrace o 39 % (o 17,3 tisíce na 26,9 tisíce) a ještě výrazněji úbytek přirozenou měnou (19,1 tisíce v roce 2020, 0,1 tisíce v roce 2019). „Obdobná převaha zemřelých obyvatel nad počtem narozených dětí na úrovni okolo 20 tisíc osob ročně byla naposledy zaznamenávána ve 2. polovině 90. let 20. století. Tehdy však byl důvodem rapidní pokles počtu narozených, zatímco v loňském roce byl příčinou vysoký počet zemřelých,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky.
Počet obyvatel v průběhu roku vzrostl v pěti ze čtrnácti krajů. Stejně jako v předchozích letech byl nárůst obyvatel v roce 2020 největší ve Středočeském kraji (o 12,9 tisíce) a v Hlavním městě Praze (o 10,8 tisíce). V Praze jako v jediném kraji k růstu populace přispěla i přirozená měna, i když hlavní hybnou silou populačního růstu bylo nadále zahraniční stěhování. „Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel (o 7,7 tisíce) zaznamenal v roce 2020 kraj Moravskoslezský. V tomto kraji bylo záporné nejen saldo přirozené měny, ale i zahraniční a vnitřní migrace. V žebříčku krajů podle počtu obyvatel Moravskoslezský kraj nově sestoupil na čtvrtou příčku, zatímco třetím nejlidnatějším krajem Česka se stal (s ročním přírůstkem 3,3 tisíce osob) kraj Jihomoravský,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.
V průběhu roku se obyvatelům Česka živě narodilo 110,2 tisíce dětí. Bylo to o 2,0 tisíce méně než v roce 2019 a šlo o třetí pokles počtu narozených v řadě. V pozadí nižšího počtu narozených stojí měnící se věkové složení žen v reprodukčním věku a posun početně slabších ročníků do věku nejvyšší plodnosti. Úroveň plodnosti by podle předběžných výsledků měla zůstat na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Po dvouletém poklesu se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství, meziročně ze 48,2 na 48,5 %. K nárůstu celkového podílu přispěl zejména vyšší podíl narozených mimo manželství u prvorozených (z 57,3 na 58,1 %).
Počet zemřelých v roce 2020 dosáhl 129,3 tisíce a byl nejvyšší od roku 1987. Meziroční nárůst činil 15 %, absolutně 16,9 tisíce. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15,7 tisíce více. Nejvíce úmrtí, 15,8 tisíce, bylo zaznamenáno v listopadu, v říjnu a v prosinci pak shodně 14,2 tisíce. Ke zvýšení počtu zemřelých došlo ve všech pětiletých věkových skupinách nad 30 let věku. Meziroční nárůst byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce). Během svého prvního roku života zemřelo celkem 249 dětí, o 39 méně než v roce 2019, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.
Počet sňatků v roce 2020, po šesti letech nepřetržitého růstu, meziročně o 9,5 tisíce klesl a dosáhl 45,4 tisíce. Vůbec nejnižší měsíční počet sňatků byl zaznamenán v březnu, kdy nepřesáhl ani 0,7 tisíce. Nejbohatší na sňatky byl naopak srpen (10,1 tisíce), druhé pak září (8,6 tisíce). Meziročně mírně vzrostl podíl snoubenců vstupujících do manželství vyššího pořadí (na 25,5 % u ženichů a 25,2 % u nevěst).
V průběhu roku 2020 bylo právně ukončeno rozvodem 21,7 tisíce manželství, meziročně o 2,4 tisíce méně. Největší úbytek rozvodů (o 1,5 tisíce) byl registrován v dubnu. Úroveň rozvodovosti podle předběžných výsledků meziročně poklesla ze 44,8 na 40,6 %. Většinu rozvodů (52 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. V 12,7 tisíce rozvedených manželstvích žily nezletilé děti, v 9,0 tisíce manželství nikoli. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Počet potratů dosáhl 30,3 tisíce a byl o 1,5 tisíce nižší než v roce 2019, což představovalo 5% pokles. Stejnou měrou se snížil i počet umělých přerušení těhotenství (o 0,9 tisíce na 16,8 tisíce) a samovolných potratů (o 0,7 tisíce na 12,1 tisíce). Indukované potraty tak stejně jako v roce 2019 tvořily 56 % všech potratů a samovolné potraty 40 %. Zbylá 4 % připadla na ukončení mimoděložního těhotenství (absolutně 1,4 tisíce).
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky v průběhu roku přistěhovalo 55,7 tisíce osob, o 9,9 tisíce méně než v roce 2019. Počet vystěhovalých z ČR se naopak zvýšil, a to celkem o 7,4 tisíce na 28,7 tisíce. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 26,9 tisíce a v meziročním srovnání bylo o téměř 40 % nižší. Nejvyšší kladné saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (16,0 tisíce), druhé nejvyšší u občanů Slovenska (3,0 tisíce) a třetí u občanů Ruska (2,2 tisíce). Naopak největší záporné saldo migrace vykázala statistika u občanů Velké Británie (-1,0 tisíce), Polska (-0,9 tisíce) a Německa (-0,6 tisíce). Tradičně záporné zůstalo saldo zahraničního stěhování také u Čechů (-102 osob), ztráta však byla ve srovnání s rokem 2019 o 1,4 tisíce nižší.
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.
Zodpovědný
vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Robert Šanda, ředitel odboru statistiky
obyvatelstva,
tel. 274 052 160, e-mail: robert.sanda@czso.cz
Kontaktní osoba: Mgr.
Michaela Němečková, oddělení demografické statistiky,
tel. 274 052 184, e-mail: michaela.nemeckova@czso.cz
Metoda získání dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv
Rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR
Stěhování – Informační systém evidence obyvatel (MV ČR) a Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie)
Termín ukončení sběru dat: 15. březen 2021
Navazující datová sada: 130062-20 Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2020
https://www.czso.cz/aktualni-produkt/41180
Termín zveřejnění další RI: 14. červen 2021
Přílohy:
Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel (absolutně, relativně, meziroční změny)
Graf 1 Obyvatelstvo, čtvrtletní data (absolutní počty)
Graf 2 Pohyb obyvatelstva, 1. – 4. čtvrtletí (absolutní počty)
Graf 3 Živě narození, čtvrtletní data (absolutní počty)
Graf 4 Zemřelí, čtvrtletní data (absolutní počty)
Graf 5 Sňatky, čtvrtletní data (absolutní počty)
Graf 6 Rozvody, čtvrtletní data (absolutní počty)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Vodafone tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů Vodafone
- O2 tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů O2
- Nejlevnější tarify 2023 - srovnání tarifů operátorů
- Neomezený tarif 2023 - nejlevnější neomezené tarify
- T-Mobile tarify 2023, ceny volání a SMS, data. Přehled tarifů T-Mobile
- Neomezená data 2023 - mobilní tarify s neomezenými daty, neomezený internet do mobilu
- Aktuální změny ve výpočtu čisté mzdy v roce 2023. O kolik se vám zvýší čistá mzda?
- Kalkulačka OSVČ 2024 (za rok 2023) - výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění
- Sleva na poplatníka 2023 - 30.840. Kč. Slevu může uplatnit zaměstnanec i OSVČ. Sleva zůstává stejná jako v roce 2022.
- Sleva na dítě 2023: na 1. dítě 15.204 Kč, na 2. dítě 22.320 Kč, na 3. a další dítě 27.840 Kč. Daňové zvýhodnění dle počtu dětí
- Slevy na dani 2023, 2022: na poplatníka lze odečíst 30.840 Kč, na manželku/manžela 24.840 Kč
- Mobilní operátoři 2023 - přehled operátorů v ČR a jejich tarifů.
Prezentace
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
17.12.2024 Začínáte s kryptoměnami? Binance je ideálním…
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
John J. Hardy, Saxo Bank
Šokující předpověď - Nvidia dosáhne dvojnásobku hodnoty Applu
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Mgr. Timur Barotov, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory