St. Louis Fed: Škodlivost bubliny a současná valuace trhu

Po prasknutí internetové bubliny se americká ekonomika v roce 2001 ponořila na osm měsíců do recese. Když praskla hypotéční bublina, recese trvala mnohem déle a byla výrazně hlubší. Jak poukazují ekonomové ze St. Louis Fedu, tento rozdíl může být do určité míry vysvětlen tím, že ve druhém případě se začala nákaza šířit za hranice realitního sektoru. Jinak řečeno, problémy na hypotékách byly mnohem nakažlivější než ty v sektoru technologií.

Předmětem další analýzy se stala data z let 2000 – 2012, která ukázala, že korelace IT sektoru s jinými byla během roku 2001 téměř nulová, ale v roce 2008 již dosahovala hodnot kolem 0,9. Byla tedy velmi vysoká. Podobné to podle ekonomů bylo s realitním sektorem. I ten vykazoval v roce 2001 jen velmi nízkou korelaci s ostatními, ale v roce 2008 to byla opět korelace kolem 0,9.

Tato data tedy potvrzují, že prasknutí internetové bubliny nevyvolalo nákazu a šíření problémů do dalších částí hospodářství. Naopak hypotéční bublina skončila tím, že se zvýšily korelace mezi sektory a nákaza se rychle šířila dál. Jinak řečeno, vysoká volatilita na realitách vedla k růstu volatility v dalších sektorech a nakonec se ceny akcií na celém trhu hýbaly povětšinou stejným směrem.

Proč byl ale sektor realit „nakažlivější“ než technologie a recese let 2007–2009 tedy mnohem hlubší než ta z roku 2001? Ekonomové tvrdí, že předběžná analýza dat a modely ukazují, že záleží na provázání daného sektoru s reálnou ekonomikou. Jestliže tedy praskne bublina v sektoru, který představuje klíčovou součást výrobních sítí, je efekt mnohem silnější než u sektoru, jehož vazby na zbytek reálné ekonomiky jsou slabé.

St. Louis Fed na svém blogu ukazuje i následující porovnání historických sazeb a valuací akciového trhu (poměr cen akcií k cyklicky upraveným ziskům). Současné vysoké valuace jsou podle ekonomů buď odrazem vysokého očekávaného růstu dividend, nebo nízké požadované návratnosti. První možnost je podle nich méně pravděpodobná, zbývá tedy možnost nižší požadované návratnosti. A ta by s sebou měla nést i nižší realizovanou návratnost v budoucnu.



Ekonomové dodávají, že nižší budoucí návratnost nutně neznamená pokles akciového trhu. Nicméně se nemusí pohybovat na historických standardech – reálná (o inflaci upravená) návratnost podle dat Roberta Shillera dosáhla od roku 1870 v průměru 8,6 % a od roku 1955 7,8 %.

Zdroj: St. Louis Fed