Po mírném nárůstu zřejmě čeká ekonomiku znovu pokles (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Zítřejší zpřesněný odhad tuzemského HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní růst ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí poblíž 0,3 %. Z hlediska struktury k tomu přispěl zejména čistý vývoz, který odrážel velmi dobré výsledky průmyslu. Přes potíže s dodávkami vstupů převládala ve výrobním sektoru i nadále optimistická nálada, což by měl dnes potvrdit tuzemský PMI za únor. Ze zbytku Evropy budeme sledovat především první odhady únorové inflace. Ta v eurozóně zřejmě setrvala na předchozích 0,9 %. Evropské a americké statistiky z trhu práce by pak měly indikovat mírné zlepšení. Korunový trh však bude odrážet především zhoršující se pandemickou situaci v ČR a zpřísněná protiepidemická opatření, která platí od dnešního dne. Česká koruna tak setrvá nad 26 CZK/EUR a pravděpodobně budeme svědky dalších tlaků na její oslabení.

Český HDP vzrostl ve 4Q20 mezičtvrtletně o 0,3 %

Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 0,3 % a její meziroční pokles setrval na předchozích -5,0 %. Zpřesněný odhad, který bude zveřejněn zítra, podle nás významnou revizi výše zmíněných čísel nepřinese. I nadále by tak mělo platit, že výkon hospodářství byl ve čtvrtém čtvrtletí nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. Ty se odrazily také v rekordních přebytcích zahraničního obchodu a lze tak předpokládat, že k mezičtvrtletnímu růstu tuzemské ekonomiky přispěl hlavně čistý vývoz. Předvánoční rozvolnění protiepidemických opatření pak zřejmě podpořilo spotřebu domácností. Investice firem i nadále trpěly přetrvávající mírou nejistoty a jejich objem tak byl i na konci roku 2020 nízký.

Začátek letošního roku se nesl ve znamení přetrvávajících protiepidemických opatření a rychlého šíření nákazy. To nakonec vedlo k jejich dalšímu zpřísnění od začátku tohoto týdne. V prvním čtvrtletí letošního roku tak tuzemské hospodářství zřejmě klesne. Služby a maloobchod zůstanou zavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a úplného uzavření škol a školek. Únorový PMI ze zpracovatelského průmyslu, k jehož zveřejnění dojde dnes, však ještě vliv zpřísněných opatření zahrnovat nebude a jeho hodnota by tak podle našeho odhadu měla mírně vzrůst na 58,6 b., podobně jako tomu bylo v případě Německa. Proces očkování je v tuzemsku stále na začátku a významnějšího oživení ekonomiky se tak nejspíše dočkáme až v druhé polovině roku. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 % s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru mírně nižšího růstu.

Ze zbytku Evropy bude tento týden zajímavé sledovat předběžné odhady únorové inflace. Ta německá bude zveřejněna dnes a celoevropská zítra. V lednu spotřebitelské ceny překvapily výrazně vyšším růstem a inflace v eurozóně se po zhruba půl roce vrátila zpět do kladných hodnot, když činila 0,9 % y/y. Významný vliv mělo především opětovné zvýšení sazeb DPH a zavedení uhlíkové daně v Německu. Na stejné úrovni evropská inflace podle nás setrvala také v únoru, její jádrová složka pak vlivem odsunutých zimních výprodejů (a tedy i změny sezonnosti v datech) zřejmě zpomalila z 1,4 % na 1,1 %. Na vyšší inflaci by měly naopak působit vyšší ceny pohonných hmot. Za celý letošní rok čekáme evropskou inflaci v průměru na 1,3 %, v případě jádrové složky pak 1,0 %.

Zveřejněny budou také statistiky z trhu práce, a to jak evropské, tak i americké. Lepšící se pandemická situace a ve srovnání s EU také rychlejší proces vakcinace by se měly v USA odrazit ve výraznější tvorbě nových pracovních míst, kterých podle našeho odhadu v únoru vzniklo 350 tisíc (v lednu to přitom bylo jen 49 tis.). O desetinu by měla klesnout také tamní míra nezaměstnanosti, a to na 6,2 %. Ke stejnému poklesu v únoru pravděpodobně došlo i u registrované míry nezaměstnanosti v Německu. Jak evropský a americký trh práce však mají stále daleko ke svým předkrizovým úrovním, a to i s ohledem na pokles míry participace, kterého jsme byli svědky v předchozích měsících.

Zveřejňovaná data nebudou mít s největší pravděpodobností na korunový trh významný vliv. Ten by měl, stejně jako v minulém týdnu, zohledňovat především negativní zprávy o vývoji pandemie v Česku, když počty nových případů nákazy nejspíše dále porostou. Plně na trhu nejsou zohledněna ani zpřísněná opatření, která byla vládou ohlášena až během pozdního pátečního večera. Koruna by tak měla zůstat nad 26 CZK/EUR a je pravděpodobné, že budeme pozorovat tlaky na její další oslabení.

Korunový trh doplácí na špatnou pandemickou situaci

Finanční trhy v uplynulém týdnu zaznamenaly zvýšenou míru volatility. Na akciových trzích totiž převládla vlna výprodejů, když americký index S&P500 klesl o 2 % a obdobně na tom byly také evropské indexy. K poklesu cen akcií došlo zejména u technologických firem a technologický index NASDAQ tak odepsal 4 %. Jedním z důvodů je lepšící se situace kolem koronaviru ve většině velkých ekonomik světa a s tím související nárůst výnosů na dluhopisových trzích. V USA se povedlo snížit denní počet nových případů od začátku roku o zhruba 200 tisíc a roste i podíl proočkované populace, když alespoň jednu dávku očkovací látky dostalo více než 10 % populace (v některých amerických státech již podíl sahá až k 20 %). Příznivý vývoj pandemie se tak odráží v lepších předstihových ukazatelích, jak dokazuje nižší počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti nebo výrazný nárůst objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. V Evropě je proces vakcinace pomalejší, nicméně počet nových případů klesl ve většině zemí a i zde tudíž roste důvěra v další vývoj ekonomik.

Globální trh tak začíná vyhlížet postupné otevírání ekonomik a jejich návrat k normálu, což úplně neprospívá právě technologickým společnostem, které jako jedny z mála ze současné situace profitovaly. Očekávání vyšší poptávky vede také k nárůstu cen komodit. Cena surové ropy Brent se tak za poslední měsíc zvýšila o 10 dolarů a nyní se již obchoduje za více než 60 USD za barel, zatímco na začátku listopadu stála ještě 40 dolarů. Spolu s návratem ekonomik k normálu trh očekává rovněž normalizaci měnových politik, ať už ve smyslu vyšších úrokových sazeb, či menšího objemu nakupovaných aktiv. To se v posledních dnech podepisuje také na výraznějším růstu dluhopisových výnosů. Vliv zde má také vyšší inflace, než s jakou trh na začátku letošního roku počítal. Nárůst tržních úrokových sazeb se přirozeně nelíbí centrálním bankéřům, neboť ztěžuje přístup finančně vyčerpaných firem k likviditě a může tudíž ohrozit stabilitu bankovního systému, potažmo prohloubit současné ekonomické obtíže. V uplynulém týdnu jsme tak byli svědky vystoupení některých představitelů ECB, kteří vyjadřovali ochotu v případě potřeby dále rozšířit nákupy aktiv, tak aby růst tržních sazeb zbrzdili. Odhodlanost dále podporovat ekonomiku před americkým Kongresem vyjádřil také šéf Fedu Powell.

Na korunovém trhu v minulém týdnu převládl negativní sentiment, který je spojen zejména s nepřiznivým vývojem pandemie v tuzemsku, v důsledku čehož koruna výrazně oslabila nad 26 CZK/EUR. Ta je tak nejslabší za poslední měsíc. Vyhrocená pandemická situace se projevuje také poklesem korunových sazeb, a to především na krátkém konci výnosové křivky. Trh totiž částečně slevuje ze svých očekávání na nárůst sazeb ze strany ČNB. Pesimistická nálada se však týkala celého regionu, když oslabil také polský zlotý a maďarský forint. Počet nových případů koronaviru se totiž zvyšuje i zde a střední Evropa tak v současnosti patří mezi nejvíce zasažené oblasti. To, že se opravdu jedná o regionální fenomén, dokazuje i kurz eura k dolaru, který minulý týden končil obchodování na zhruba stejné úrovni, na které v pondělí začínal.