Vládní pomoc bere lidem motivaci k práci, inflaci ale tlumí dlouhodobé dezinflační trendy

Známý investor a ekonom Ed Yardeni si jako mnozí další všímá kritiky, která zaznívá od jiného známého ekonoma Larryho Summerse směrem k rozpočtovým plánům nové americké vlády. Summers tvrdí, že navrhovaný rozsah stimulace je příliš velký a vyvolal by přílišné inflační tlaky. K tomu dodává, že sociální podpora, která by se dostala nezaměstnaným, by je demotivovala od hledání zaměstnání. Co na to Yardeni?

Yardeni tvrdí, že v americké ekonomice zřejmě dochází k nemalé tvorbě nových pracovních míst, ale klesá ochota lidí tato místa přijmout. To by podle něj vysvětlovalo, proč mzdy v posledních měsících rostou rychlejším tempem. Na počátku pandemie přitom ztratila zaměstnání řada lidí s nižšími příjmy, zatímco lidé s příjmy vyššími si jej udrželi. To pomáhá vysvětlit růst průměrné hodinové mzdy, ke kterému došlo mezi březnem a dubnem. Nyní ale podle Yardeniho může hrát hlavní roli právě nedostatek zaměstnanců.

Yardeni pokračuje s tím, že jde pochopitelně o kontroverzní téma. Řada lidí bezpochyby ztratila zaměstnání a nejsou schopni najít nové. A je plně v pořádku, že se jim vláda snaží pomoci do té doby, dokud pandemie neskončí. Některá data ale ukazují, že mzdy mohou skutečně růst i proto, že někde je nedostatek lidí, kteří by byli ochotni přijmout zaměstnání namísto toho, aby pobírali podporu. Jinak řečeno, Summers může mít ve svém tvrzení skutečně pravdu.

„Americký trh práce má příliš mnoho nezaměstnaných a příliš mnoho těch, kteří byli z trhu práce vytlačeni uzavíráním ekonomiky, škol a firem. Pracovní síla se za poslední rok snížila o 4,3 milionu lidí, z toho 58 % představují ženy. Není pochyb, že řada z nich musela odejít ze zaměstnání kvůli tomu, aby se starala o děti, protože výuka pokračuje pouze online. K tomu se mohla řada starších lidí rozhodnout odejít do penze dříve,“ píše Yardeni. Navíc ovšem dodává: Celkově se zdá, že data podporují Summersovu tezi. Podle ní vládní podpora nejprve pomáhala, ale nyní může přispívat k nedostatku pracovníků. A může tak činit i za Bidenova plánu.

Kaplan o trhu práce a inflaci

O americkém trhu práce hovořil 12.2. na Yahoo Finance i šéf Dallas Federal Reserve Robert Kaplan. Podle něj je ještě dlouhá cesta k plné zaměstnanosti. Hodně pracovních míst zaniklo v sektoru služeb, a to zejména tam, kde je osobní kontakt se zákazníky. Celkový strukturální obrázek se ale podle ekonoma ukáže až ve chvíli, kdy dojde k očkování větší části populace. Jinak řečeno, potom bude jasnější, jaké změny jsou přechodné a jaké permanentní.

Kaplan míní, že v krátkém období by nebylo překvapivé, kdyby vzrostly inflační tlaky, a to kvůli problémům v některých firmách a odvětvích. Zvednou se i mzdové tlaky s tím, jak se budou otevírat firmy. Otázkou ale je, jak dlouhodobé tyto inflační tlaky jsou, protože proti nim stojí dezinflační trendy tažené například novými technologiemi. Ekonoma by podle jeho slov nepřekvapilo, kdyby ještě klesly ceny ropy a zemního plynu.

Nevyvolá vysokou inflaci zamýšlená fiskální stimulace nové americké vlády? Kaplan i zde poukázal na to, že proti ní bude na poli inflačních tlaků stát globalizace, nové technologie a další faktory, které budou inflaci naopak tlumit. Nacházíme se tak podle něj v jiné situaci než v minulosti, kdy by důsledky podobné stimulace byly celkem zřejmé. Nyní je třeba brát v úvahu i dezinflační trendy.

Zdroj: Blog Eda Yardeniho, Yahoo Finance