Fiskální pomoc a inflace v USA

Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.