HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2019

4. 2. 2021

Po předchozím pětiletém období zřetelného meziročního růstu se hrubý domácí produkt v Pardubickém kraji v roce 2019 zvýšil pouze o 0,1 %, což byl nejnižší procentní nárůst v mezikrajském srovnání (při nepatrném poklesu pouze v kraji Moravskoslezském). Hodnotou 422,7 tis. Kč HDP na obyvatele Pardubický kraj v roce 2019 obsadil desátou příčku mezi kraji. Čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na obyvatele (250,8 tis. Kč v roce 2019) kraj řadí nadále přibližně doprostřed mezikrajského žebříčku.

Kraj se nadále řadí mezi regiony se spíše podprůměrnou ekonomickou výkonností. Objem hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 v kraji činil 220,3 mld. Kč, což představuje 3,8 % republikové hodnoty, tj. o 0,1 procentního bodu méně než v předchozích pěti letech. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu (přes meziroční výkyvy) zvolna snižoval – v období vzniku kraje v roce 2000 činil 4,2 % (v roce 1995 byl přitom ještě 4,4 %).

Hodnotou HDP na obyvatele se kraj od svého vzniku v roce 2000 na mezikrajském žebříčku umístil nejlépe na sedmém místě (v letech 2003 a 2004) a nejhůře na jedenácté pozici (v letech 2005 a 2009). V roce 2019 se kraj hodnotou HDP na obyvatele 422,7 tis. Kč (v běžných cenách) řadil na desátou příčku mezi kraji. Zaostávání kraje za republikovou hodnotou HDP na obyvatele se dlouhodobě prohlubovalo do roku 2012 (na 77,3 %), následovalo postupné mírné zlepšení (na 80,6 % v roce 2017) vystřídané poklesem na 78,4 % v roce 2019. HDP na obyvatele v kraji rovněž dlouhodobě nedosahuje ani republikového průměru bez Hlavního města Prahy (94,5 % v roce 2019) – nejvíce se mu přiblížil v roce 2011 (97,9 %), nejvíce pak zaostával v roce 2012 (92,3 %). 

Hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v ČR a Pardubickém kraji

Meziroční růst HDP ve srovnatelných cenách po roce 2000 v kraji dosáhl maximální hodnoty v roce 2006, následovalo zpomalování růstu vlivem nastupující ekonomické recese, které přešlo v roce 2009 na krajské i celorepublikové úrovni v meziroční pokles. Výrazné meziroční snížení HDP v kraji bylo též zaznamenáno v roce 2012. V letech 2014 až 2018 sledujeme oživení ekonomiky, tempo růstu se však postupně zpomalovalo. Meziroční nárůst HDP v kraji v roce 2019 o 0,1 % (při republikovém růstu o 2,3 % a maximu 5,1 % ve Středočeském kraji) byl nejnižší v mezikrajském srovnání (k nepatrnému poklesu o 0,04 % došlo přitom pouze v Moravskoslezském kraji).

HDP na obyvatele v PPS (Standardu kupní síly) byl v porovnání s EU (28 států) za posledních dvacet let v kraji nejnižší v roce 2000, kdy dosahoval 61,0 %  průměru EU. Poté rostl až na úroveň 73,5 % v roce 2018, následoval mírný pokles na 72,3 % průměru EU, což byla v mezikrajském srovnání 5. nejnižší hodnota. Průměr EU28 převyšuje z jednotlivých krajů dlouhodobě pouze Hlavní město Praha (v roce 2019 o 103,7 %).

Na tvorbě HDP se rozhodující měrou dlouhodobě podílí sekundární (průmysl a stavebnictví) a  terciární sektor (tržní a netržní služby). Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) na hrubé přidané hodnotě (HPH), představující rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu, dlouhodobě klesá. Mezi roky 2000 až 2019 se v kraji snížilo z 5,4 % na 3,7 %. V mezikrajském srovnání však patří podíl primárního sektoru na HPH v kraji nadále k nejvyšším – v roce 2019 mu patřila třetí nejvyšší příčka za Krajem Vysočinou a Jihočeským.

Podíl sekundárního sektoru na HPH v kraji se od roku 2016 řadí na osmé místo mezikrajského srovnání, přičemž v roce 2019 činil 42,8 % (s tendencí mírného poklesu po roce 2015 ve prospěch terciární sféry). Zastoupení terciární sféry na HPH po roce 2000 v kraji většinou mírně převyšuje padesátiprocentní hranici (53,6 % v roce 2019 představuje osmý podíl mezi kraji) a za celorepublikovou hodnotou zaostává v posledních letech o 9 až 10 procentních bodů. Ve srovnání se strukturou HPH ČR bez Hlavního města Prahy (jejíž HPH je službami tvořena z 85 %) je podíl služeb v Pardubickém kraji nižší pouze o 1,3 procentního bodu.

Hrubá přidaná hodnota podle odvětví CZ-NACE v ČR a Pardubickém kraji

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK = ukazatel charakterizující investiční aktivitu v regionu) dosáhla v roce 2019 v kraji hodnoty 51,4 mld. Kč v běžných cenách. Jednalo se o nejvyšší hodnotu za posledních 25 let představující 3,4% podíl na celorepublikové THFK (tj. pátý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání).

THFK po přepočtu na obyvatele činil v roce 2019 v kraji 98,7 tis. Kč a jednalo se o devátou hodnotu mezi kraji (dlouhodobě nejlepší umístění – páté nejvyšší – kraj zaznamenal v roce 2015, ve zbývajících letech však patřil k regionům s podprůměrnou úrovní THFK na obyvatele).

Míra investic^*) v ČR a Pardubickém kraji

Míra investic (podíl THFK na HDP) se v kraji s výjimkou let 2002, 2004, 2010 a 2015 pohybovala pod průměrem ČR a měla v dlouhodobém pohledu (obdobně jako na celorepublikové úrovni) klesající tendenci. V roce 2019 dosáhla míra investic v kraji 23,3 % a jednalo se o devátý podíl  mezi kraji. Nejlepší umístění (třetí nejvyšší) kraj získal v roce 2015, v ostatních letech postavení kraje v míře investic tak příznivé nebylo.

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kde hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska přerozdělení, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) využívaný k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu se vyznačuje dlouhodobě rostoucí tendencí, s výjimkou let 2009 až 2013, kdy vlivem ekonomického útlumu růst výrazně zpomalil, resp. přešel v roce 2010 v kraji v meziroční snížení. Poté nastává oživení a ČDDD v kraji se začal zvyšovat; v letech 2014 až 2018 meziročně o 3 až 6 %, v roce 2019 pak následoval 5,1% růst při republikovém navýšení o 6,0 %. ČDDD kraje se na republikovém objemu dlouhodobě podílí v průměru 4,6 % a jedná se nejčastěji o třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

V hodnotě ČDDD na obyvatele se kraj od roku 2012 střídavě řadí na šestou a sedmou pozici mezi kraji (v roce 2019 mu s 250,8 tis. Kč patřila sedmá příčka), když do roku 2003 obsazoval nejčastěji 12. pořadí. Za celorepublikovým ČDDD na obyvatele (výrazně ovlivněným vysokými hodnotami za Hlavní město Prahu) důchod v kraji dlouhodobě zaostává – v roce 2019 o 6,5 % (nejméně v roce 2014 – o 3,9 %), počátkem tisíciletí pak o více než 8 %. Hodnotě ČDDD na obyvatele v ČR bez Prahy se krajský důchod postupně přibližoval, když v letech 2014 až 2017 jej (v řádech stokorun) dokonce převýšil, v roce 2019 za ním pak o 1,5 % zaostával.

HDP, THFK a ČDDD^*) na obyvatele v ČR a Pardubickém kraji

Souhrnný pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) nabízí předchozí graf, ve kterém byly pro lepší srovnatelnost všechny údaje zobrazeny po přepočtu na 1 obyvatele. Je patrné, že zaostávání kraje za průměrem ČR je oproti ostatním srovnávaným ukazatelům nejméně výrazné u ČDDD na obyvatele. Z níže uvedeného grafu pak vyplývá specifické postavení Prahy v hodnocených ukazatelích.

HDP, THFK a ČDDD^*) na obyvatele v krajích v roce 2019

Metodické poznámky:

Regionální účty, nejvýznamnější zdroj regionálních makroekonomických ukazatelů, jsou regionální obdobou národních účtů. Vycházejí z ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku, metodicky odpovídají Evropskému systému účtů (ESA 2010) a důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie, tzn., že jsou s nimi srovnatelné – harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 jsou ukazatele zjišťovány pracovištní metodou, to znamená, že ukazatele za podniky jsou alokovány do regionů podle skutečného místa působení jednotky. Hrubá přidaná hodnota za organizace, které působí ve více krajích, je alokována na základě počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností.

Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky. Představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví v činnostech považovaných dle ESA za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty (je tedy vyjádřen v kupních cenách). Z hlediska užití je HDP roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), tvorby hrubého kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob a čistého pořízení cenností) a salda zahraničního obchodu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých odvětví (tj. HDP bez čistých daní na produkty, jež nelze rozdělit mezi jednotlivá odvětví). Odvětvová struktura je uspořádána podle klasifikace CZ-NACE.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku (koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii), sníženou o hodnotu jeho prodeje a hodnotu majetku předaného bezúplatně. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, včetně bydlení v obydlí jeho vlastníka. Fixním kapitálem jsou pouze aktiva používaná ve výrobě po dobu delší než jeden rok. Patří sem rovněž např. předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj apod.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Disponibilní důchod je výsledkem tvorby a rozdělení důchodů a je bilanční položkou účtu druhotného rozdělení důchodů.

Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou vybrané ukazatele přepočteny do měnové jednotky euro a do standardu kupní síly PPS (Purchasing Power Standard), a to dle koeficientů vydávaných Evropským statistickým úřadem (Eurostat).

Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizemi ročních národních účtů. Data regionálních účtů za rok 2019 ČSÚ zveřejnil 13. 1. 2021 (včetně revidovaných dat od roku 1995).