Česká ekonomika zvládla závěr roku překvapivě dobře

Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku mezikvartální růst o 0,3 %. V meziročním srovnání HDP pokleslo o 5,0 %, tedy stejně jako ve třetím čtvrtletí 2020. Za celý minulý rok pak česká ekonomika poklesla „jen“ o 5,6 %, přičemž odhady z poloviny roku počítaly s propadem přesahujícím 7 %. Nicméně vzhledem k nejistotám sběru dat během ekonomických uzavírek nelze vyloučit, že zpřesněný odhad přinese revize. Vývoj české ekonomiky v závěru minulého roku se tak připisuje na seznam překvapivě dobrých výsledků, které jsme již pozorovali napříč Evropou minulý týden. 

České hospodářství přitom prakticky celé čtvrtletí provázel lockdown: koncem října přistoupila vláda z důvodu nepříznivého epidemického vývoje k uzavírkám ekonomiky, které byly po krátkém uvolnění opět zpřísněny. Restrikce se dotkly především sektoru služeb, kde dochází k sociálním interakcím. Na druhou stranu se víceméně vyhnuly průmyslu. Podniky tak pokračovaly ve výrobě a využívaly příznivé situace v zahraniční poptávce. I přesto ale čelily negativním sekundárním dopadům lockdownu v podobě zádrhelů v dodavatelských řetězcích či chybějících zaměstnanců (například nemocenské). Celkově si ale průmysl vedl velmi dobře. Výroba se v říjnu a listopadu udržela těsně u předpandemické úrovně a za prosinec očekáváme další zlepšení. To se nedá říct o maloobchodních tržbách, které se pohybovaly včetně segmentu automobilů zhruba o 4 % pod předpandemickými hodnotami. Nicméně vzhledem k okolnostem se ještě jedná o relativně střídmý propad, když během první vlny pandemie došlo k poklesu až o 20 %. Předpokládáme, že k nižšímu propadu maloobchodních tržeb v závěru roku přispěla adaptace spotřebitelů na pandemickou situaci. Lidé postupně přesunuli své nákupy do online prostředí a prvotní šok z nástupu pandemie již byl zažehnán. Dále mohla pomoci nižší míra nejistoty, když domácnostem byla z první vlny uzávěrek už známa reakce hospodářské politiky. V potaz je také třeba vzít nižší srovnávací základnu, jelikož se maloobchod během oživení ve třetím čtvrtletí z covidového šoku nestihl zcela vzpamatovat. Za výrazně lepším, než očekávaným výsledkem tak vidíme právě nižší pokles soukromé spotřeby. I přesto ale předpokládáme, že investiční aktivita firem zůstala slabá, jelikož řada firem výrazně redukovala náklady. To se odráželo v nižším objemu importů, jelikož investice bývají dovozně náročné. Odhadujeme proto, že zahraniční obchod vykázal kladnou bilanci (a tudíž pozitivní příspěvek do HDP) i v prosinci, pro který bývá obvyklé spíše záporné saldo.