Evropská unie se dostává pod palbu kritiky pro své rozhodnutí omezit
vývoz koronavirových
vakcín mimo své území. Šéf
Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že takové projevy „vakcinačního nacionalismu“ mohou zpomalit postup
vakcinace a tím pádem i podvázat globální ekonomické zotavení.
Brusel se pro omezení
vývozu rozhodl na základě svého selhání s centralizovaným zajištěním dostatečného množství
vakcíny. V uplynulých dnech se rozhořel jeho spor s britsko-švédskou farmaceutickou společností
AstraZeneca.
Evropská unie smlouvu o dodávce
vakcín této
firmy podepsala se zhruba tříměsíčním zpožděním po
Británii, a navíc ještě zřejmě ještě ve špatném znění (nebyl například závazně stanoven harmonogram dodávek, jak připomíná generální ředitel společnosti
AstraZeneca).
Londýn tak slaví politický úspěch, neboť
Británie má proočkován mnohonásobně vyšší podíl populace než
Evropská unie. Přitom ještě před měsícem panovaly obavy, že pod náporem ukončení pobrexitového přechodného období, končícího k 31. prosinci
2020, se
britská veřejná správa rozloží a bude krajně neakceschopná.
Přitom je to ve skutečnosti
Evropská unie, která nyní vykazuje zarážející neakceschopnost. A nejen v porovnání s
Británií. Také ve srovnání s
Izraelem,
USA,
Kanadou, a dokonce třeba i
Spojenými arabskými emiráty. Celá situace ve své podstatě ilustruje, že soustátí typu
EU naráží na své limity a že národní
státy mohou být tváří v tvář nenadálým problémům daleko akceschopnější. Zdá se, že integrace
EU, resp. centralizace zašla příliš daleko.
V čele národních
států totiž stojí politici, kteří ve
volbách skládají účty svému vlastnímu
obyvatelstvu. Pokud nebudou úspěšní, nebudou zvolení. V
Bruselu však rozhodují činovníci
Evropské komise a další byrokrati, kteří přímo voličům účty neskládají. Chybí jim tedy základní politické instinkty. Nejsou v každodenním kontaktu s voliči, s řadovým občanem, protože nemají žádnou motivaci v takovém kontaktu být. Netuší, co obyčejné lidi trápí a co si přejí. Je to fatální problém celé koncepce a architektury
EU. Je to problém demokratického
deficitu.
Vzestup nacionalistických nálad, často označovaných za populismus, je z velké části projevem frustrace obyčejných lidí, že ti, kdo o nich rozhodují, jsou až příliš „daleko“. V bruselské slonovinové věži.
Brusel si až nyní, s velkým zpožděním, uvědomil, jaké fiasko mu u obyčejných lidí hrozí. Pozdní dodání
vakcíny může znamenat tisíce a tisíce zbytečně
zemřelých. Tento instinkt se u
britských nebo
izraelských politiků rozvinul mnohem dříve. A příslušní politici jej zjevně mnohem lépe než bruselští úředníci promítli do znění kontraktů na dodání
vakcíny. Protože jsou to politici, ne úředníci.
Jenže nyní je to právě
Brusel, který se zákazem
vývozu vakcín uchyluje ke specifické podobě nacionalismu a ochranářství. Činí tak v křeči ze svého vlastního selhání. Jeho krok však může vyvolat dominový efekt, kdy v rámci
světové války o
vakcínu vymizí mezinárodní
obchod s ní. Každá země si bude střežit
vakcínu, kterou si vyrobí. Na chudé
státy se vůbec nedostane, neboť nemají výrobní kapacity.
Evropská unie tak dlouho odmítala nacionalismus, až mu nyní v nejhorším možném okamžiku, ve zvláště vypjaté situaci, kdy jde o život a o smrt, podléhá se vším všudy. Politické instinkty se dostávají i do bruselské slonovinové věže. V nebezpečně vyhrocené podobě.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz