Kapitola 396 – Státní dluh

Dle § 10, odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) tvoří kapitolu 396 – Státní dluh příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu. Správcem této kapitoly je Ministerstvo financí. Výdaje související s dluhovou službou jsou součástí výdajů státního rozpočtu.

Do kapitoly 396 – Státní dluh patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu bezprostředně souvisejí. Jedná se ve velké většině o úrokové příjmy a výdaje, které se vztahují ke státem vydaným dluhopisům, státem přijatým zápůjčkám a úvěrům a rovněž k úrokům ze zapůjčených peněžních prostředků či zůstatkům na platebních účtech. Zbývající část výdajů kapitoly tvoří poplatky dluhové služby (např. poplatky administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky za zápis emise státních dluhopisů ve vypořádacím systému, poplatky ratingovým agenturám apod.).

V souladu s § 34, odst. 8 rozpočtových pravidel lze příjmy na účtech Ministerstva financí související s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu za určitou dobu v rámci rozpočtového roku sečíst a vzájemně započíst, v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Tento postup brání nežádoucímu souběžnému zvyšování rozpočtových příjmů a výdajů kapitoly oproti schválenému rozpočtu s rizikem překročení výdajového limitu a rovněž přispívá ke zlepšení srozumitelnosti finančních výkazů kapitoly.

V kapitole 396 – Státní dluh je rovněž soustředěno financování salda státního rozpočtu, které je realizováno prostřednictvím změny stavu státního dluhu a změny stavu na účtech státních finančních aktiv. Financujícími položkami jsou dle § 3 odst. I) rozpočtových pravidel peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu.

Správa kapitoly 396 – Státní dluh zahrnuje vypracování rozpočtu kapitoly včetně střednědobého výhledu, realizaci plateb kapitoly, návrh, posouzení a provedení rozpočtových opatření, vypracování závěrečného účtu za kapitolu, zabezpečení evidence a zpracování finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu kapitoly a zabezpečení podkladů pro účely inventarizace majetku, pohledávek a závazků kapitoly.

Při přípravě rozpočtu kapitoly je využíván model Cost-at-Risk (CaR), který vychází z metodologie Value-at-Risk a simuluje budoucí očekávané a maximální úrokové výdaje při daném stupni rizika, které je odvozeno z volatility časové struktury úrokových sazeb. Tento model umožňuje jednoznačně stanovit, s jakou pravděpodobností nebudou rozpočtované úrokové výdaje překročeny, tj. sděluje, do jaké míry konzervativně je tento rozpočet sestaven, čímž významně zvyšuje transparentnost celého rozpočtového procesu.

Při přípravě, realizaci a monitoringu plateb plynoucích z finančních operací souvisejících s řízením státního dluhu, řízením likvidity státní pokladny a finančního majetku státu je vykonávána řídící kontrola správnosti platebních operací na účtech pro řízení státního dluhu podle zákona č. 320/2001 Sb. Současně je zajištěna evidence a realizace těchto operací v rámci systému pro řízení státního dluhu a v navazujícím platebním systému ČNB.

Z rozpočtu výdajů kapitoly 396 – Státní dluh mohou být v průběhu rozpočtového roku uvolňovány prostředky pro jiné rozpočtové kapitoly pro řešení jejich naléhavých potřeb, které nemohly být ošetřeny v rámci standardního rozpočtového procesu. Tento postup je možný v důsledku aktivního a efektivního řízení státního dluhu a časování emisní činnosti ze strany Ministerstva financí, avšak pouze za situace, kdy nedochází k významným turbulencím či dokonce destabilizaci finančních trhů a s tím spojenému růstu úrokových výdajů kapitoly.

V závěrečném účtu kapitoly předkládaném v souladu s vyhláškou č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, jsou podrobně analyzovány výdaje, příp. příjmy kapitoly 396 – Státní dluh. Výsledky rozpočtového hospodaření jsou hodnoceny v porovnání s výsledky za rok předcházející, případně pro prohloubení vypovídací schopnosti i v delší časové řadě, zohledňuje se též vliv úprav rozpočtu. Je rovněž hodnocen stav státního dluhu na začátku a na konci hodnoceného roku v členění na vnitřní a vnější státní dluh a komentována změna stavu státního dluhu v hodnoceném roce a jeho konečná výše.

V souladu s vyhláškou č 5/2014 Sb. o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti je v rozpočtovém systému v pravidelných měsíčních intervalech vytvářen výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS). Tento výkaz je v rozpočtovém systému generován na základě průběžně vkládaných údajů s tím, že správce kapitoly příslušná data v rozpočtovém systému za kapitolu schvaluje formou uzavření uplynulého kalendářního měsíce.