Perly týdne: Na trhu bují spekulace, podmínky vyšší inflace a u nás nejméně nehod v historii

Vysoká inflační nejistota a velmi vlídné prostředí pro akcie, což ale nutně neznamená jejich vysokou atraktivitu. Na trhu také bují spekulace, mezera mezi nejdražšími a nejlevnějšími akciemi je na dvacetiletých maximech. A ještě více v nových Perlách týdne.

Ve světě…

Inflační nejistota: Letos je obecně očekávána utlumená inflace a panuje shoda na tom, že v americké ekonomice je velká produkční mezera. Pro Bloomberg Markets to uvedl ekonom Joachim Fels, který pracuje jako globální poradce pro investičního giganta Pimco. Fels dodal, že zatímco u krátkodobého inflačního výhledu panuje rozšířený konsenzus, menší shoda je ohledně dlouhodobějšího vývoje inflace.

Trhy se nyní podle Felse ve svých dlouhodobějších předpovědích zaměřují zejména na riziko vyšší inflace, které souvisí s uvolněnou monetární politikou a „ještě více s politikou fiskální“. Ta je uvolněná na globální úrovni a k vyšší inflaci by mohla vést v případě, že expanzivní zůstane i poté, co se dostaví oživení. Jenže to není jisté a podle ekonoma tak není jisté ani to, že dojde k růstu inflace. Jinak řečeno, existuje riziko vyšší inflace, ale také tu je stále riziko deflace.

„Myslím, že všichni víme, co se stane, když prasknou bubliny na finančních trzích“, řekl v této souvislosti ekonom s tím, že trhy jsou nyní značně našponované. K tomu neexistuje ona garance dlouhodobě uvolněné fiskální politiky a ve výsledku tedy nejde o to, že by existovalo pouze riziko vyšší inflace, ale o vysokou nejistotu ohledně dalšího inflačního vývoje. A to podle Felse investoři podceňují.

O inflaci hovořila na Bloomberg Markets i Jennifer Lee z BMO Capital Markets. I ona se domnívá, že letos dojde v USA k jejímu zvýšení, ale pouze mírnému. K tomu přispěje jednak to, že druhá pandemická vlna nemá na ekonomiku tak negativní dopad jako ta první, a také se v některých částech ekonomiky objevuje nedostatek pracovních sil.

Inflace mimo hru: „Růst monetárních agregátů byl téměř úplně eliminován poklesem rychlosti obratu peněz, která dál klesá. Kvantitativní teorie peněz říká, že inflace je mimo hru, ale tradeři si myslí, že jí vidí, když upřeně sledují komoditní index CRB“. Takhle jednoduše shrnuje svůj pohled na inflaci známý ekonom David Rosenberg a přikládá následující graf, který ukazuje vývoj zmíněné rychlosti obratu peněz v americké ekonomice:

Zdroj: Twitter

Vlídné prostředí, ale potenciál akcií omezen: Savita Subramanian z Bank of America hovořila na Bloomberg Markets o tom, že konečné výsledky amerických voleb přinesou koordinovanější ekonomickou politiku a možná větší fiskální uvolnění. K tomu přidejme prostředí nízkých sazeb a celkově jde o situaci, která je pro akcie velmi příznivá. Strategička ale přesto nemá vyloženě býčí pohled na další vývoj na akciových trzích a důvod je prostý: Akcie již příchod současné situace do značné míry předpokládaly a ceny podle toho vypadají.

„Sentiment vypadá hodně optimisticky a všichni víme, že když k něčemu takovému dojde, je dobré přemýšlet o snížení váhy akcií v portfoliu“, uvedla strategička. Současná americká vláda také podle ní nebude považovat vývoj na akciovém trhu za ukazatel svých úspěchů a neúspěchů tak, jako ta předchozí. „Není to rok, kdy budete chtít všechno prodat“ dodala Subramanian s tím, že investoři jsou stále orientovaní na růstové akcie, podle jejího názoru ale přišel čas akcií hodnotových. Nejatraktivnější jsou pak podle ní finanční tituly.

Našponovanost valuací je zřejmá i z následujícího grafu od Goldman Sachs. Ten ukazuje, jaký je rozdíl mezi valuacemi nejdražší a nejlevnější skupiny akcií na trhu. Předchozích dvou vrcholů tohoto poměru bylo v Evropě i USA dosaženo na přelomu tisíciletí a na přelomu let 2008/2009. Posledního vrcholu pak poměr dosáhl na počátku roku 2020 a i když se od té doby o něco snížil, valuace nejdražší části trhu jsou relativně k části nejlevnější stále mimořádně vysoko:

Zdroj: Twitter

Spekulace bují: The Daily Shot v komentáři k následujícímu grafu píše, že množství call opcí na americké akcie se dostává na rekordní úrovně a na trzích bují spekulace.

Zdroj: Twitter

Vlna peněz na akciový trh: Liz Ann Sonders ze Schwabu poukazuje na následující graf, který srovnává tok peněz na akciové trhy s globálním PMI. U PMI je vyznačena i projekce dalšího vývoje odvozená od projekcí globálního produktu od Deutsche Bank. Ty implikují, že by mělo dojít k prudkému zvýšení PMI. A pokud by i nadále panovala určitá korelace mezi PMI a tokem peněz na akciové trhy, mělo by dojít i k nemalému růstu tohoto toku:

Zdroj: Twitter

u nás doma...

Pod „obnovitelným“ průměrem: Eurostat přináší srovnání evropských zemí podle toho, jakou roli v sektoru výroby elektrické energie hrají obnovitelné zdroje. V zemích, jako je Rakousko, či Švédsko, se podíl obnovitelných energií na hrubé domácí spotřebě elektrické energie pohybuje nad 70 %. Malta, či Lucembursko jej mají naopak kolem 10 % a Česká republika se spolu s nimi pohybuje hluboko pod průměrem EU. Pokud se pak vydáme mimo EU, zjistíme, že v Norsku je podíl dokonce u 110 % a na Islandu na 100 %:

Nejméně nehod v historii: Seznam.cz píše, že „utlumený provoz na jaře kvůli koronavirové krizi přinesl v Česku nejnižší počet obětí při silničních nehodách. Na minimum klesl i počet těžce zraněných. Celkový počet nehod meziročně poklesl ze 107 tisíc pod 95 tisíc za rok 2020“. Portál dodává, že „statistiky roku 2020 výrazně ovlivnila zejména covidová krize. Loňské výsledky se podle policejních statistik vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie totiž zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích a na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu“.

Co zrušíme: Ihned.cz tvrdí, že ministr školství se ptá maturantů, jakou část maturity by chtěli zrušit. „Ministerstvo školství ještě na konci listopadu tvrdilo, že se žádná část zkoušky škrtat nebude. Teď změnilo názor ... hlasujte a zapojte se do diskuse, vyzývá ministr školství Robert Plaga na svém instagramovém účtu maturanty, aby mu napsali, jakou část maturit by letos chtěli zrušit. Do nabídky dal slohové práce, didaktické testy nebo ústní zkoušku“, píše portál