Víkendář: Mnoho tváří Číny

Jak se změnila Čína za vlády Si Ťin-pchinga? Tuto otázku si klade Der Spiegel a odpověď se dá shrnout tak, že vzrostla prosperita celé země, snížila se naopak chudoba, ale také byla upevněna vláda jedné strany a výrazně se posílila schopnost státu sbírat informace o občanech. Na západě země jsou stovky tisíc Ujgurů v pracovních táborech a kritici vládního režimu jsou umlčováni, nebo ze země utíkají. Na mezinárodní scéně je Čína podle Spiegelu asertivnější, ale jak se žije běžným Číňanům?

Korespondent Spiegelu Bernhard Zand žil v Číně od roku 2012 a popisuje, že sever země je stále poměrně chudý a řada lidí tak odtud odchází na jih, kde je více pracovních příležitostí, lepší přístup ke vzdělání a „lepší budoucnost“. Provincie Mančurie „nevypadá jako stroj na moc a peníze, za který Západ Čínu považuje. Jde o rozvíjející se zemi, která je ambiciózní, ale má daleko do dosažení svých cílů,“ píše korespondent. Některá ekonomická data, jako třeba obrovský objem exportů, pak podle něj zastírají fakt, že bohatství na hlavu je v Číně asi na čtvrtině toho, co v Evropě či USA. „Možná je to důvod, proč vedení Číny nedůvěřuje svým lidem,“ míní Bernhard.

Podle korespondenta nedůvěřovala vláda ani jemu a jeho kolegům, když projížděli severem země, protože je neustále sledovalo několik mužů, a to jak pěšky, tak autem. Bernhard vypráví rovněž příběh rappera s přezdívkou MC Tianyou. Ten býval velmi slavný, na sociálních sítích jej sledovalo přes 22 milionů lidí a za jeden večer dokázal vydělat 200 000 euro. Ovšem v roce 2018 byly smazány jeho účty na sociálních sítích a státní média o jeho tvorbě začala hovořit jako o něčem, co poškozuje mládež. Nyní se bývalý rapper „stáhl do své zóny komfortu a podniká v míře, která je pro vládu přijatelná“.

Od chudého severu až po NASDAQ

Liu Chengcheng je mladý podnikatel, se kterým se korespondent Spiegelu setkal poprvé před šesti lety. Tehdy založil jedny z nejznámějších internetových stránek zaměřených na nové technologie. Nyní zaměstnává více než 1 000 lidí a jedna z jeho firem se obchoduje na NASDAQ . Spolupracuje mimo jiné na operačním systému, který by byl ryze čínský a který by umožnil nezávislost čínských počítačů a mobilních telefonů na americkém Microsoftu a Androidu. Liu Chengcheng míní, že z technického hlediska to není velký problém, ale složitější je vybudovat ekosystém, na kterém by nový systém stál. Podle jeho názoru k tomu ale nakonec dojde a svět operačních systémů a souvisejících technologií se rozštěpí. Hlavní příčinou by přitom měly být politické tlaky.

Zand také píše, že „Číňané možná vzali západní finanční kapitalismus za svůj, ale ignorují jeho dress code“. Má to ukazovat Zhang Jiahua, který v Šanghaji pracuje jako finanční broker, nosí zelené tričko, tepláky a sportovní boty a tvrdí, že to je oblek, který je v Šanghaji ve finančních kruzích normou. Zhang Jiahua pak „nevěří akciovému boomu, který se dostavil během pandemie“. Většina jeho klientů prý je stále obezřetná a vnímá například to, že velcí exportéři trpí slabou poptávkou ze zahraničí. Obavy pak má finančník i ze vztahů mezi USA a Čínou.

Následující graf porovnává výkony amerických, čínských, indických, brazilských a mexických akciových trhů za poslední rok. Čínský trh prošel v roce 2020 nejmenším propadem a v červnu si již připisoval nemalé zisky, pak ale přišla stagnace a dotáhly se na něj americké i indické akcie:


Zdroj: MacroMarkets, Twitter

Růst významu a moci Číny je podle Spiegelu dán její velikostí, ale také „hlubokými kořeny její kultury“. K tomu se přidává pracovitost, kreativita a také trpělivost. Mezi vládou a lidmi je přitom v této zemi „nepsaná smlouva“, podle které lidé budou zticha a vláda zajistí růst a úspěch. „Je to ambiciózní a také náročný kontrakt,“ dodává Spiegel.

Zdroj: Der Spiegel