Chorvatsko chce masivně investovat do rozvoje železnice

Chorvatská vláda chce v následujících deseti letech investovat v přepočtu až 4,5 miliardy eur do rozvoje železnice, zejména pak do modernizace panevropských koridorů. Od plánů, které obsahuje chystaná Národní strategii rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030, si slibuje ekonomické oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, a také rychlejší a bezpečnější cestování a přepravu zboží po kolejích.

Ilustrační foto Shutterstock

Podle HŽI (obdoba české Správy železnic) je konečným cílem těchto investic revitalizace celé železniční sítě v souladu s evropskými normami, to znamená zvýšení železniční kapacity, rychlosti dopravy a úrovně bezpečnosti. Od roku 2020 do roku 2030 tak bude modernizováno a renovováno až 750 kilometrů železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto tratích bude 160 km/h, zatímco nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. HŽI má v současné době v přípravě a realizaci devět klíčových investičních projektů.

Od roku 2025 do roku 2030 plánuje HŽI proinvestovat v rámci nových projektů více než 2,7 miliardy eur. Investice jsou zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci železnic a železničních úseků, výstavbu nových železnic a tratí, rekonstrukci stanic, bezpečnostní zajištění železničních přejezdů a elektrifikaci. Kromě toho jsou nutné další investice ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu, jako je výměna a rekonstrukce mostů, rekonstrukce tunelů, výstavba propustků, výměna výhybek a zabezpečovacích a telekomunikačních zařízení.

Po kolejích do Srbska a Maďarska

Nejdůležitějšími projekty jsou panevropský koridor X od hranic se Slovinskem po hranice se Srbskem a koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeky a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče. V rámci koridoru X se délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýší o 82 kilometrů, takže celá délka trati od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 kilometrů, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani. V části od Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a vybudování druhé trati železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac, na kterou probíhá výběrové řízení. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úseku od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru se odhadují na 2,5–3 miliardy eur.

Nová dvoukolejná trať by měla vést také do Karlovace.

Modernizace generuje růst HDP

Investice do železnic jsou generátorem hospodářského růstu, protože mají silný multiplikační faktor, což znamená, že každé euro investované do rozvoje železnic přináší další příjmy ekonomice prostřednictvím mobility, logistiky nákladní dopravy a zaměstnanosti v domácím průmyslu. To má dopad na růst HDP, ale také na snížení v posledních letech značně problematické emigrace. Kromě evropských fondů financuje Chorvatsko projekty také půjčkami od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a pomocí komerčních úvěrů. Chorvatská železniční síť má v současné době 2 617 kilometrů železnic, z nichž pouze 274 kilometrů je dvoukolejných a 980 elektrifikovaných. Web HŽI prezentuje všechny aktuálně probíhající stavby a plánované projekty na jednom místě.

Investice do železniční infrastruktury byly velké i v posledních deseti letech. Od roku 2010 do konce roku 2019 Chorvatsko investovalo do rekonstrukce železničních tratí, stanic, zastávek a dalších infrastrukturních zařízení celkem přibližně 935 milionů EUR. Investiční plán na období 2020–2024 představuje 1,8 miliardy EUR, z čehož téměř 80 % připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) a nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Petr Kašička, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu