Exportu českého chmele do Brazílie se v roce 2020 dařilo

Dle informací poskytnutých společností Bohemia Hop dochází ke každoročnímu zvyšování exportu českého chmele do Brazílie (dle celních statistik 45 tun za rok 2020). Ačkoliv se množství importovaného chmele nedostává na úroveň z devadesátých let, kdy hlavními odběrateli byly velké industriální pivovary, stává se z Brazílie významný trh pro české chmelové produkty a společnost v něm spatřuje potenciál dalšího růstu. Tuto tendenci společnost přičítá mimo jiné i synergickému efektu zapojení se do nástrojů ekonomické diplomacie (PROPED, marketingové aktivity), účasti na veletrzích a dlouhodobému udržování kontaktu s místními partnery v úzké spolupráci s Generálním konzulátem v Sao Paulu.

Společnost Bohemia Hop a.s. byla založena v roce 1991 jako důležitý obchodní článek systému, jehož páteří je spojení většiny českých pěstitelů chmele v organizaci CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec. Hlavním posláním Bohemia Hop je organizace nákupu chmele od pěstitelů a prodej zpracovaného chmele tuzemským a zahraničním zákazníkům. Mezi ně patří nejvýznamnější pivovary a pivovarnické koncerny z celého světa (např. Japonsko, Čína, Rusko, Vietnam, USA a další státy). Mateřská organizace CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec sdružuje v současné době 99 českých a moravských pěstitelů chmele hospodařících na 4 534 ha chmelnic, což odpovídá zhruba 96 % ploch všech českých chmelnic. Organizace se zabývá především nákupem, skladováním, zpracováním, výrobou a dodávkami chmelařské mechanizace a dalšími technologiemi pro tento obor.

Brazilské pivovarnictví v číslech

Celkový počet registrovaných pivovarů u brazilského ministerstva zemědělství činil 1 209 zařízení k roku 2019, což odpovídá nárůstu 320 nových pivovarů vzhledem k předchozímu roku. Vyšší koncentrace pivovarů se nachází převážně na jihovýchodě a jihu Brazilské federativní republiky (80 %), což je oblast, která je technologicky rozvinutější než jiné brazilské regiony a není příliš vzdálena evropským standardům. Co do počtu pivovarů v jednotlivých státech, prozatím vede Sao Paulo s 241 pivovary, následuje stát Rio Grande do Sul s 236 a Minas Gerais s 63 pivovary.

Po roce 2010 dorazil do Brazílie boom zakládání lokálních minipivovarů, který se začal projevovat v poptávce po kvalitních kraftových pivech a ze strany pivovarů po kvalitních surovinách a nových inspiračních zdrojích. Tento pokračující trend klade také nové nároky na velké industriální pivovary, které obměňují svá portfolia a přizpůsobují se změně poptávky. Současně je přijímaná řada programů na federální i státní úrovni, jež mají za cíl podpořit zmíněný růst a výrazně transformovat pivovarnický sektor.

Pěstování chmele v Brazílii

První pokusy o pěstování chmele v Brazílii se datují do 19. století a jsou úzce spojeny s polskou emigrací ve státě Paraná a s německou emigrací ve státě Rio Grande do Sul. Chmel se tehdy dodával v malém množství do řemeslných pivovarů evropského typu. Nedávný vzestup pivovarnictví vedl k prvním diskuzím nad zřizováním chmelnic v roce 2005 ve státě Sao Paulo. Z důvodu krátké novodobé tradice pěstitelství chmele se v Brazílii nyní nachází pouze 140 malých zemědělců, kteří produkují chmel na zhruba 40 ha půdy. Mezi podnikateli se však ozývají hlasy, že chmel importovaný zejména z Německa a z USA je drahý z důvodu importních sazeb a jeho možné pěstování představuje lákavou alternativu pro celý sektor.

Podpůrné programy na podporu regionálních pěstitelství chmele byly zaznamenány ve státech Minas Gerais, Rio de Janeiro a Rio Grande do Sul. Posledně zmíněný stát má zřejmě nejartikulovanější postoj ve vztahu k iniciativám, jež mají vést k posílení pivovarnického průmyslu: nově byl vyhlášen Program pro monitorování a rozvoj pěstitelství chmele a probíhají pilotní projekty v pěti městech regionu Serra. Velké pivovarské skupiny též začaly s vlastní soukromou iniciativou: společnost Ambev zřizuje chmelnice v Lages (stát Santa Catarina) a Grupo Petrópolis v Teresópolis (stát Rio de Janeiro).

Ačkoliv je úplná soběstačnost v produkci brazilského chmele spíše hudbou budoucnosti a český chmel bude vždy představovat díky svým senzorickým vlastnostem nezaměnitelný produkt, otevírají se nové horizonty v oblasti vzájemné spolupráce a v poptávkách po technologiích pro pěstování, kultivaci a sušení chmele.

Autor: Filip Vavřínek, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Sao Paulu.